Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Íránský prezident Ebráhím Raísí navštíví 7. prosince Moskvu, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to dnes Kreml podle tiskových agentur. Program jednání se ještě dokončuje, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Na pořadu jednání bude i palestinská otázka a poslední vývoj ve válce mezi Izraelem a Hamásem.
Putin uvedl, že v Gaze nastala "humanitární katastrofa" a že je "šokující sledovat, jak jsou děti operovány bez anestezie". Vina za krizi podle něj padá na Spojené státy a jejich neúspěšnou diplomacii. Situace v Pásmu Gazy je "přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt", tvrdí.
Katarský emír Tamim bin Hamad Sání dnes kritizoval mezinárodní společenství, že dopouští zabíjení nevinných civilistů v Pásmu Gazy, a Izrael kvůli tomu obvinil z genocidy. Katarský emír to prohlásil v Dauhá na úvod summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), jehož se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten vyčetl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že ohrožuje bezpečnost celého regionu kvůli svým politickým ambicím. Další humanitární organizace dnes označily situaci civilistů v Pásmu Gazy za kritickou, podle mluvčího UNICEF nejsou oblasti, kam Izrael posílá civilisty, bezpečné.
"Izraelské okupační jednotky porušily všechny politické, etické i humanitární principy. .Je ostudou mezinárodního společenství, že dopouští pokračování těchto ohavných zločinů," řekl podle katarské televize Al-Džazíra emír na úvod summitu GCC. Izrael kritizoval za "systematické zabíjení nevinných neozbrojených civilistů". "Toto je genocida prováděná Izraelem," uvedl také bin Hamad Sání.
Další izraelský ministr dal najevo své pochyby ohledně pokračování premiéra Benjamina Netanjahua v čele vlády po konci nynější války s palestinským hnutím Hamás. Ministr hospodářství Nir Barkat, který je členem Netanjahuovy strany Likud, podle rozhlasu Kan uvedl, že po válce premiéra nepodpoří a že Likud potřebuje změnu. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Před měsícem hovořil o nutnosti parlamentních voleb do tří měsíců od konce války ministr práce Joav Ben Cur z ultraortodoxní strany Šas.
"Netanjahua už znovu nepodpořím. Po válce se musíme obrátit k lidem a získat opět jejich důvěru. Likud potřebuje změnu," řekl minulý týden Barkat svým příznivcům ve městě Kirjat Gat. Podle rozhlasu Kan Barkatovo vyjádření znamená, že se bude ucházet o vedení strany Likud i v případě, že Netanjahu z funkce neodstoupí. Netanjahu stranu vede už od prosince 2005.
