Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Podle televize Al-Džazíra mnozí vysídlení Palestinci mají z příměří smíšené pocity, nevědí, zda se mají radovat, či být dál smutní. „Všechno v Gaze je zničené, nevíme, jaký bude život tady v dalších dnech a týdnech,“ řekl jeden z uprchlíků ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.
Někteří se navzdory varování snaží dostat i na sever. Izraelská armáda přitom shazovala letáky, že válka ještě neskončila a že na severu, kam patří i město Gaza, je stále bojová zóna a civilisté se tam nemají vracet. „Návrat na sever je zakázán a velmi nebezpečný!“ varují podle AFP letáky.
„Jsem velmi šťastný za to příměří, ale domů stále nemůžu,“ řekl serveru BBC Palestinec, který do Chán Júnisu utekl z uprchlického tábora Džabálija na severu. „Doufáme, že příměří bude prodlouženo a všichni se vrátíme domů,“ dodal. „Nechali jsme doma v panice při útěku před bombardováním všechno, majetek, peníze, všechny věci,“ řekla BBC Palestinka Džihana Kanánová.
První den dočasného příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy ustala palba, kterou vystřídaly klaksony aut v zácpách a sirény sanitek, které se snaží projet mezi lidmi směřujícími do svých domovů. Palestinci v Gaze chtějí zjistit, zda po sedmi týdnech bombardování jejich domy ještě stojí, informovala agentura AFP. Podle deníku Haarec ale někteří míří z jihu i na sever, kam podle izraelské armády chodit nemají, neboť tam je stále válečná zóna.
„Byli jsme ve škole poblíž Násirovy nemocnice, kam jsme utekli před smrtí a zkázou,“ řekla AFP padesátiletá žena, která dnes spěchá domů na jihovýchodě Pásma Gazy. Do své vesnice se vrací také třicetiletý Ahmad Fajad se 70 členy své rodiny, kteří přežili bombardování ve škole. Popohání osla, který táhne jejich vozík. Tisíce mužů, žen a dětí se dnes podle AFP vrací domů, někteří na vozících tažených osly, jiní pěšky jen s igelitkami či krabicemi.
Ekonomika válkou zmítaného Pásma Gazy je po měsíci bombardování Izraelem v troskách, stejně jako její budovy. Křehká ale byla už před válkou. Většina obyvatel měla jen omezený přístup k cenově dostupným a výživným potravinám a podle Světového potravinového programu OSN byla považována za potravinově nejistou. Nyní je však situace zoufalá, ekonomika této oblasti se prakticky na neurčito zastavila a rozvoj Gazy se vrátí zpět o více než deset let, uvedl server televize CNBC.
„Ekonomika Gazy je stoprocentně závislá na dvou zdrojích příjmů: na zahraniční pomoci a na přístupu na izraelský pracovní trh. Ten druhý je nyní pryč, pravděpodobně navždy. Jediné, co zbývá, je zahraniční pomoc,“ řekl CNBC partner a hlavní analytik firmy Cloctower Group Marko Papic.
