Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Přes 400 zaměstnanců administrativy prezidenta Joea Bidena z asi 40 různých vládních úřadů v dopise adresovaném prezidentovi vyjádřilo nesouhlas s jeho politikou vůči Izraeli, píše dnes deník The New York Times (NYT). Signatáři mimo jiné žádají, aby Biden podpořil jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Několik interních vzkazů a otevřený dopis v podobném duchu už dříve dostal také ministr zahraničí Antony Blinken. USA jsou desítky let významným diplomatickým i vojenským partnerem Izraele. Dopis 400 úředníků, jehož text má list NYT k dispozici, začíná odsouzením krvavých útoků Hamásu na Izrael 7. října a Bidena následně vyzývá, aby zastavil krveprolití při odvetných izraelských úderech v Pásmu Gazy. V důsledku izraelského bombardování a pozemní ofenzivy je v Pásmu Gazy podle představitele palestinského radikálního hnutí Hamás mimo provoz 25 z 35 tamních nemocnic. Informuje o tom dnes agentura Reuters. O vyřazení nemocnic z provozu v důsledku pokračujících bojů dnes informoval Usáma Hamdán, představitel Hamásu, který žije v libanonském hlavním městě Bejrútu. Dodal, že Izrael také zničil 94 vládních budov a 253 škol. Světová zdravotnická organizace krátce před zveřejněním vyjádření Hamásu uváděla, že v Gaze stále funguje 14 nemocnic. Zástupce britského ministerstva zahraničí Andrew Mitchell poletí dnes večer do Egypta jednat o dalších možnostech dopravy humanitární pomoci do Gazy. Jednat by poté měl i v Jordánsku. 
