Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen požaduje rezignaci generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Na tiskové konferenci v budově OSN v Ženevě řekl, že si Guterres "nezaslouží vést OSN. Nepodporoval žádné mírové procesy v oblasti... Guterres by měl, stejně jako všechny svobodné národy, jasně a hlasitě říct: 'Osvoboďte Gazu od Hamásu'." Uprostřed diskusí a jednání o humanitárních přestávkách v bojích vydal britský The Guardian následující vyjádření obyvatele Gazy, architekta Ibrahima Muhtadiho: „Když slyším frázi 'humanitární přestávka', zní jako fraška. Jak je možné, že zatímco my jsme v nejhorší možné krizi, někteří vůdci požadují přestávku a ne příměří?“ „Humanitární přestávka jen prodlouží naše utrpení. Humanitární přestávka je jen malou náplastí na otevřené ráně a způsob, jak tuhle hrůzu ještě protáhnout. Na hladovění, ztrátě domova a životu v troskách není nic humanitárního. Když boje zase začnou, musíme se ptát: k čemu je humanitární přestávka kvůli pomoci, když zabíjení nepřestane? Jestli chcete pomoct a být humanitární, pak musí zabíjení přestat a to okamžitým příměřím.“ Izrael se přiznal k raketovému útoku na území Libanonu, při kterém zahynuly tři náctileté dívky a jejich babička, když byl zasažen jejich automobil. O incidentu, jehož vyšetření jako válečný zločin požaduje nezisková organizace Human Rights Watch, bylo vydáno oficiální vyjádření v listu Times of Isreal. V něm se ovšem o incidentu píše jako o zásahu vozidla, „které bylo identifikováno jako podezřelé a ve kterém bylo několik teroristů.“
