Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Tři palestinské lidskoprávní organizace ve středu podaly stížnost k Mezinárodními trestnímu soudu (ICC) v Haagu, v níž požadují vyšetřování Izraele, který se podle nich v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Žádají rovněž, aby ICC vydal zatykače na izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta. Organizace Al-Hak, Al-Mizan a Palestinské středisko pro lidská práva (PCHR) vyzvaly, aby soud věnoval „naléhavou pozornost nepřetržitému izraelskému bombardování hustě obydleným oblastí s civilisty v Pásmu Gazy“, které podle zdravotních úřadů v Gaze zabilo více než 10 500 Palestinců, z nichž téměř polovinu tvoří děti. Na fotografiích jsou vidět izraelští vojáci, kterak se plaví po Středozemním moři na jihu Izraele poblíž hranice s Pásmem Gazy. Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová se stala terčem kritiky kvůli velmi ostrému výpadu proti londýnské metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Spory o propalestinské manifestace nejvyšší patra britské politiky zasáhly už v úterý, kdy premiér Rishi Sunak šéfa londýnské policie pranýřoval za to, že povolil jednu z demonstrací tuto sobotu, kdy si země připomíná výročí ukončení první světové války. Ministryně Bravermanová v textu, který dnes zveřejnil deník The Times, napsala, že policisté nepřistupují k různým protestům spravedlivě a naznačila, že důvod je ideologický. „Proti pravicovým a nacionalistickým demonstrantům, kteří se uchýlí k násilí, policie po právu tvrdě zasahuje, ale ignoruje propalestinský rozvášněný dav, který se chová prakticky stejně, i když zjevně porušuje zákon,“ uvedla ministryně. Podle ní je to důkaz „dvojího metru“, který policie uplatňuje, když pravicové protesty přísně sleduje a neváhá proti nim zakročit, zatímco ty levicové toleruje a přistupuje k nim shovívavěji.
