Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Podle průzkumu agentury Gallup zveřejněného před začátkem války se podpora Američanů poprvé přiklonila na stranu Palestinců oproti Izraelcům. Tento trend ovlivňují mladší voliči, kteří se hlásí především k demokratům. Od začátku války se protesty a další konflikty na univerzitních kampusech staly v Americe součástí celonárodní diskuse. Když útočníci z radikálního palestinského hnutí Hamás 7. října zavraždili 1400 lidí při sérii děsivých útoků, politici na celém Západě byli v šoku a slíbili podporu Izraeli. S rozvojem konfliktu v Pásmu Gazy, kde izraelské síly patrně zabily tisíce civilistů, se však tento politický konsenzus rozpadl. A v západních zemích jsou to právě politici na levé straně politického spektra, kteří se potýkají s největšími problémy, napsal server Politico. Levici zatím rozdělují dva zásadní body; příměří, které by umožnilo přísun pomoci do Gazy i odchod civilistů, a to, jak daleko by měli vedoucí představitelé zajít v kritice Izraele. Zatímco lídři levicových stran se snaží balancovat na tenkém ledě, mnozí z jejich vlastních řad jsou v kritice vojenských operací premiéra Benjamina Netanjahua v Gaze mnohem tvrdší a v požadavcích na příměří mnohem ostřejší. EU navýší humanitární pomoc pro Pásmo Gazy o dalších 25 milionů eur, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem tak půjde již o 100 milionů eur.
