Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Fotografie z dnešní schůzky šéfa libanonského Hizballáhu s vůdci Hamásu a Islámského džihádu. Jednali údajně v Bejrútu, tématem byla válka v Pásmu Gazy. Předseda Evropské rady Charles Michel napsal premiérům a prezidentům zemí EU dopis, ve kterém vyjádřil „vážné znepokojení“ nad rostoucí krizí v Gaze: „Zhoršující se humanitární situace v Gaze nadále vyvolává vážné obavy. Musíme diskutovat o tom, jak urychleně zajistit účinné dodávky humanitární pomoci a přístup k nejzákladnějším potřebám. Zadruhé musíme v jednotné a soudržné formě jednat s partnery, abychom zabránili nebezpečné regionální eskalaci konfliktu. Kromě toho je jedinou cestou vpřed obnovení mírového procesu založeného na oboustranném řešení. V neposlední řadě bychom se měli zabývat dopady tohoto konfliktu na EU, na soudržnost našich společností, naši bezpečnost a migrační pohyby.“ Britský ministr pro imigraci Robert Jenrick ráno hovořil s médii, zdráhal se však vyjádřit k výrokům šéfa OSN Antonia Guterrese, na které Izrael ostře zareagoval. Tel Aviv nesouhlasil například s naznačením, že blokádou Gazy porušil mezinárodní humanitární právo. S tím Jenrick nesouhlasil a negativně se vyjádřil i k podpoře dočasného příměří, aby do Gazy mohla plynout humanitární pomoc. „Není možné dosáhnout dohody s teroristickou organizací, která se snaží zničit vaši zemi a váš lid," uvedl. 
