Roubíček, Vostárek, Kavková: Vrazi, kteří se neštítili své oběti rozřezat nebo naporcovat!

Dvaadvacetiletý Vladislav Roubíček se stal jedním z těch nejhorších vrahů, které česká kriminalistika zná. Začalo to v únoru roku 2004, když se Roubíček se svým komplicem Alešem Lajtárem vetřeli do domu ke dvěma mužům na Praze 10. Miloš Knorr a Štefan Kiss je u nich nechali bydlet, „za odměnu“ se o ně měli dva mladíci postarat.

Roubíček ale tou dobou měl jiný plán, dvou homosexuálů se chtěl zbavit a získat jejich majetek. Navíc doufal, že v bytě budou moci zůstat. Plán začali společně realizovat tím, že jim dali do jídla rtuť, otrávit se jim je ale nepodařilo. Polštářem proto nejprve udusili Knorra, který ležel v posteli. Kiss byl tou dobou ve vaně, do které mu Roubíček hodil zapnutý elektrický vařič. Jenže to ho nezabilo. Nakonec ho uškrtili.

Těla dvou mužů schovali do úložného prostoru, ani chladné počasí jim ale nepomohlo. Po 14 dnech byl v bytě cítit silný zápach pokročilé hniloby, Roubíček se proto uchýlil k naprosto neomluvitelnému a otřesnému nápadu – těla rozřezal. Použil k tomu pilku na dřevo a železo. Knorrovy ostatky uvařil a upekl v troubě, něco spláchl do záchoda. Tehdy podle Lajtára dokonce cynicky prohlásil, že vaří Knorrovu polévku…

Torza rozřezaných mužů nakonec zakopali na zahradě u domu, kde je ale objevil bagrista při rekonstrukci. Případ si tehdy přebral dnes už legendární operativec pražské mordparty Jan Štoček, který dva brutální vrahy s kolegy vypátral v Ústí nad Labem. Tam je zadržela pražská zásahová jednotka. Roubíček u soudu dostal 25 let vězení, jeho komplic Lajtár 15 let vězení. V době vražd jim bylo 21 a 19 let.

Jeden z dalších případů, který pořádně zamotal hlavu kriminalistům v Praze a Jihomoravském kraji. V srpnu roku 2001 se na poštu v Brně dostal nedoručený silně zapáchající balík. Uvnitř byl ještě černý pytel, který skrýval lidské ruce a paži. Vrah tehdy balíček poslal na smyšlenou adresu. O den později naprosto stejný scénář – zapáchající balíček a neexistující jméno, na které měl být doručen. I v tomto balíčku bylo několik částí lidského rozřezaného těla.

Kriminalistům se podařilo zjistit, že první balíček byl odeslán z Prahy 4, druhý z Prahy 10. Na částech lidského těla pak byla i šupinka laku modré barvy. Policie tehdy ale neměla trup a hlavu. Nakonec se podařilo zjistit, že části lidského těla patří Nadě Novákové, tu brutálním způsobem zavraždil její přítel, Martin Vostárek.

Na svůj čin se dopředu dobře připravil, dokonce ho i „předpověděl“ v povídce, kterou sám napsal na vojně. „Tento příběh se naštěstí nestal. Má být jen varováním před tím, k čemu může dojít díky lidské bezmocnosti. Příběh, který by mohl být pravdou, pokud se k bezmocnosti přidá nenávist a zoufalství, žárlivost a osud," tak začíná Vostárkova povídka o tom, jak nešťastně zamilovaný voják, zastřelí svou nevěrnou přítelkyni.

Naďa se chtěla s Vostárkem 15. srpna 2001 rozejít, už dále nechtěla snášet jeho psychické deptání, neustále kontrolování a byla zamilována do někoho jiného. Vrah to ale nedokázal přijmout, a tak Naďu zabil, dodnes se pořádně neví, jakým způsobem. Dříve se ale přiznal k tomu, že ji uškrtil. „Neznámým násilným způsobem ji usmrtil, možná brutálněji, než kdy uváděl,“ prohlásila tehdy soudkyně. Po vraždě odešel do obchodu, kde si koupil pilku na železo a tělo chladnokrevně rozřezal. U soudu přitom tvrdil, že ženu miloval víc, než měl.

Narcistický egocentrik, který se podle psychologického posudku cítí spíš jako oběť než vrah, dostal od soudu 14 let vězení. „Vražda byla pro něj jedinou možností, jak zachránit velkou lásku. Když ji nemůže mít on, tak nikdo," popsal psycholog Slavomil Hubálek, který Vostárka vyšetřoval. Je dost možné, že je vrah dnes už na svobodě. 

Psal se rok 2008 a severočeským Ústím nad Labem otřásla brutální vražda 21leté Moniky Blažkové. Tu zavraždil její muž, o osm let starší Miroslav Rittich. Mezi 20. a 23. červencem ji udeřil těžkou 16,5 kilo vážící činkou do hlavy, čímž jí prorazil lebeční kost a způsobil otok mozku. Smrt nastala během několika málo minut. Tím to, bohužel, neskončilo.

Rittich, který měl se zavražděnou družkou tříletého syna, se druhý den odebral do sklepa, odkud si přinesl nože a pilku. Tělo pak rozřezal, zabalil do igelitových pytlů a roznesl. Řezník z Ústí nad Labem, jak mu média tehdy přezdívala, část těla zakopal v parku u budovy gymnázia nedaleko svého bydliště. Děti zde nalezly nejprve hlavu oběti, policie při detailnějším pátrání v okolí objevila i další části těla. Když si pak po dvou týdnech přišli pro Ritticha domů, objevili další části rozřezaného těla v mrazáku. Všechny části těla se ale nikdy nenašly.

Rittichovi paradoxně pomohla jedna polehčující okolnost – k vraždě ho údajně vedla tíživá rodinná situace, kdy se Monika údajně správně nestarala o tříletého syna. „Obžalovaný měl pocit, že ji musí donutit, aby se starala o syna, ale to nemůže ospravedlnit jeho chování," uvedla soudkyně. Pomohlo mu i to, že se k činu přiznal.

Znalecký posudek pak odhalil, že trpí poruchou struktury osobnosti se sklony k hysterii a agresivitě. U soudu se k ničemu nevyjadřoval, při závěrečné řeči se zmohl jen na „je mi to líto“. Za vraždu dostal 14 let vězení, podle svědků, kteří se k činu před soudem vyjadřovali, měl svou partnerku bít. Dokonce prosila přátele o pomoc, mockrát od Ritticha utekla i se synem.

Případ ze Zlechova na Slovácku se od těch ostatních svou brutalitou moc neliší, ačkoliv vrah tentokrát celé tělo nerozřezal. Tehdy 24letý David Hladík zavraždil v říjnu roku 2007 svého známého, 58letému muži zasadil několik desítek bodných ran nožem.

Následně se chopil sekáčku na maso a nebohému muži začal odřezávat hlavu od trupu. Uváděl, že se tak stalo ještě za živa. Následně měl Hladík vzít hlavu, dát ji do igelitové tašky a chodit s ní po obci. Později se jí zbavil tak, že ji vyhodil do kontejneru na papír nedaleko obecního úřadu. 

„Za dobu své praxe jsem se s podobným případem nesetkala. Jedná se o trestný čin vysokého stupně společenské nebezpečnosti. Obžalovaný brutálním způsobem přivodil smrt svému známému. Navíc je k tomu, co provedl, naprosto lhostejný, neprojevil špetku lítosti," popsala předsedkyně senátu Iveta Šperlichová.

Hladík se bránil tím, že muže zavraždil zedník ze vsi, tomu soud neuvěřil. Podařilo se zjistit, že se zabitým mužem žil si 14 dní před vraždou. Soud mu uložil 17 let vězení plus jeden rok navíc za křivé obviněný. „Nikdy bych to neudělal. Je mi líto, že se to stalo, i toho, že jsem byl takový blbec, že jsem tu hlavu nosil," řekl Hladík, který se k činu nikdy nepřiznal. Svůj rozsudek se pokoušel všemi opravnými prostředky zvrátit, ani Nejvyšší soud mu ale nepomohl.

Podobně brutálních vražd se nedopouští jen muži, ale i ženy. Ukazuje to například případ z Klatov, kde Andrea Kavková zavraždila svého muže. Za tragédií stálo mnoho rodinných problémů, Kavková nebyla podle svědků ve vztahu s o 14 let starším manželem šťastná. K vraždě měla údajně i motiv, opakovaně dokonce říkala, že druha jednou zabije.

K tomu nakonec došlo 27. května v roce 2005. Tehdy drobná a štíhlá žena se znovu pohádala se svým druhem, údajně kvůli penězům. Když si muž šel lehnout do postele, hádka pokračovala. Když ležel na břiše, přišla Kavková i s nožem v ruce a manželka bodla do zad, zasadila mu i několik ran do hlavy. „Stáhla jsem tělo z postele na zem a došla jsem si pro pilku a nůž,“ vypověděla tehdy 29letá žena, která měla dvě děti.  

Manžela naporcovala s pomocí nože, pilky a kuchyňského válečku. „Maso jsem řezala nožem, kosti pilkou. Přinesla jsem si váleček na nudle a podložila jsem tělo, aby to šlo lépe řezat," líčila otřesné momenty vraždy. Části rozřezaného těla následně uložila do několika připravených pytlů na odpadky a tašek. Večer odešla na schůzku se svým kamarádem, se kterým strávila několik hodin v hospodě.

Nakonec o pomoc poprosila svého bratra. Ten jí nevědomky, že z domu v Klatovech vynáší nařezané části mrtvého muže, naložil vše do auta a společně pak pytle vyházeli podél silnice. Soud ji nakonec do vězení poslal na pouhých deset let. Ke konci dokonce změnila svou výpověď – tvrdila, že muže zabil neznámý pachatel a donutil jí, aby vraždu vzala na sebe. Soud tomu ale neuvěřil. Později spáchala sebevraždu.