Požár Notre-Dame nebo atentát na Lincolna: 15. duben je nejtragičtějším dnem v historii!

16. prezident USA a první prezident z řad Republikánské strany se osudný den 15. dubna 1865 vydal do Fordova divadla, aby zhlédl představení s názvem  „Our American Cousin“. Na místě se ale nacházel i John Wilkes Booth. Muž s ďábelským plánem. Prezidenta se chystal zavraždit. 

Nic netušící Lincoln dorazil v dobré náladě a během představení se od srdce smál ve své soukromé lóži se svou ženou Mary Todd Lincolnovou. Příjemně strávený den se ale změnil v horor. Do prezidentova lóže násilím vnikl Booth a jednou ranou zezadu do hlavy Lincolna popravil.  Když atentátník svůj strašný čin dokonal, vlezl na pódium a zvolal: „Sic semper tyrannis,“, tedy „Tak vždy tyranům,“.

Dav nejprve interpretoval odehrávající se drama jako součást inscenace, ale výkřik první dámy mu dal najevo něco jiného. Jak uvedl server History, přestože si Booth při pádu zlomil nohu, podařilo se mu opustit divadlo a uprchnout z Washingtonu na koni.

V publiku byl i třiadvacetiletý lékař Charles Leale, který ihned spěchal Lincolnovi na pomoc. Prezidenta našel zhrouceného na židli. Několik vojáků odneslo Lincolna do penzionu přes ulici a položili ho na postel. Když do domu dorazil generální chirurg, usoudil, že Lincolna nelze zachránit a pravděpodobně v noci zemře. Nakonec byl Lincoln prohlášen za mrtvého v 7:22 15. dubna 1865 ve věku 56 let. 

Atentátníka se policistům podařilo zastřelit 26. dubna, když obklíčili stodolu ve Virginii, kde se vrah ukrýval.

Abraham Lincoln | profimedia.cz

Necelé tři hodiny stačily v noci na 15. dubna 1912 k tomu, aby definitivně skončil sen o dokonalosti chlouby britského loďstva - parníku Titanic. Zatímco na svou první plavbu ze Southamptonu do New Yorku vyplouval jako symbol lidského umu a pokroku, po srážce s ledovcem jižně od kanadského New Foundlandu se o čtyři dny později změnil v obrovské pohřebiště. Ve vlnách Atlantského oceánu zmizelo spolu s ním více než 1500 lidí.

Na svou první plavbu se impozantní loď vydala pod velením kapitána Edwarda Smithe v poledne 10. dubna 1912. V důsledku srážky s ledovcem v noci na 15. dubna bylo zatopeno šest ze 16 oddílů, na něž byla loď rozdělena. Příď lodi se nebezpečně naklonila pod hladinu, a protože vodotěsné příčky nesahaly až k vrchní palubě, mohla se voda přes jejich horní okraj přelévat do sekcí, které ještě nebyly zaplavené.

Za dvě hodiny a 40 minut v časných ranních hodinách 15. dubna se nad Titanikem zavřela hladina, přičemž ledové moře jižně od New Foundlandu se stalo hrobem pro více než 1500 osob. Katastrofu přežilo 711 trosečníků, které vzala na palubu loď Carpathia, jejíž posádka zachytila nouzový signál.

Titanic se potopil 15. dubna 1912. | profimedia

Rozvodnění veletoku Mississippi, které začalo 15. dubna roku 1927, patří mezi nejhorší přírodní katastrofy v historii Spojených států. V důsledku povodně bylo zatopeno 60 000 kilometrů čtverečních země. Sta tisíce lidí přišly o své domovy a 250 Američanů bohužel zahynulo, informoval server Britannica.

Záplavám v roce 1927 předcházely již menší povodně v létě předchozího roku, kdy centrální oblast Mississippi zasáhly velmi časté i vydatné deště, které způsobily největší škody ve státech Kansas a Iowa. 21. dubna pak nastala katastrofa, voda protrhla hráz Mound Landing. Sedmimetrová vlna pak smetla vše, co jí stálo v cestě. 

Rozvodnění Mississippi v roce 1927. | Profimedia

15. dubna roku 1989 došlo k dosud nejhorší sportovní tragédii na území Velké Británie. Podle první vyšetřovací verze se jednalo o nešťastnou náhodu a na vině bylo i chování některých fanoušků. Podle posledního soudního rozhodnutí z roku 2016 byla tragédie způsobena policejní nedbalostí. Při neštěstí zahynulo na fotbalovém stadionu Hillsborough v anglickém Sheffieldu 96 lidí a 766 bylo zraněno.

Osudový zápas semifinále Anglického poháru mezi mužstvy FC Liverpool a Nottingham Forest začínal v 15:00 místního času, ale ještě 20 minut předtím stály davy fanoušků před turnikety. S blížícím se výkopem stoupala nervozita, a tak policie rozhodla otevřít další bránu, sloužící jako východ.

Zápas byl po šesti minutách od výkopu zastaven. To už ale v tlačenici umírali lidé udušením nebo ušlapáním. Na místě či týž den v nemocnici zemřelo 94 lidí. Čtyři dny poté podlehl zraněním 14letý chlapec a poslední obětí se stal Tony Bland (22), který zemřel v březnu 1993 poté, co jeho rodiče dosáhli u soudu práva na jeho odpojení od přístrojů. Stal se tak i prvním pacientem, jemuž to v Anglii soud umožnil.

Tragédie vedla k přijetí rozsáhlých bezpečnostních opatření na britských fotbalových stadiónech, mimo jiné k zavedení míst k sezení pro všechny diváky či k opatřením ohledně prodeje alkoholu na stadiónech, bariér, plotů či turniketů.

Tragédie v Hillsborough. | Profimedia

Sopka Eyjafjallajökull se probudila 21. března 2010, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi 500 lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než březnová (za první tři dny vědci předpověděli únik 140 milionů m3 sopečného materiálu, magma vytékalo průměrnou rychlostí 300 m3/s, sopečný popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů) a donutila k evakuaci na 800 lidí z ohrožené oblasti na jihu Islandu.

15. dubna byl pak uzavřen vzdušný prostor nad většinou Evropy. Česká republika se rozhodla uzavřít svůj letecký prostor o den později. Provoz na pražském letišti byl částečně obnoven o tři dny později, další tři dny trvalo, než se vrátil k normálu. Jednalo se tak o největší uzavírku vzdušného prostoru kvůli přírodním živlům v dějinách tuzemského letectví.

Sopka podle odhadů narušila dovolenou 15.000 turistům z ČR, kteří se nemohli dostat včas na dovolenou nebo zpátky ze zahraničí. Celkový součet škod českých podnikatelů v cestovním ruchu a leteckých firem přesáhl 700 milionů korun. O nechtěné prvenství se podělily hotely a restaurace s leteckou dopravou, jež shodně nahlásily škody okolo 300 milionů korun.

Výbuch sopky Eyjafjallajökull. | Profimedia

15. dubna 2013 se stal terčem teroristického útoku slavný maraton v americkém Bostonu. V cíli mezinárodního maratonu explodovaly dvě amatérsky vyrobené bomby ukryté v pytlích. V důsledku explozí zemřeli tři lidé včetně osmiletého chlapce a 264 osob bylo zraněno.

Útok připravili dvacetiletý Džochar Carnajev spolu se svým šestadvacetiletým bratrem Tamerlanem. Jednalo se o bratry čečenského původu, kteří v USA žili několik let. Starší Tamerlan byl o čtyři dny později zabit při přestřelce s policií, Džochar byl těžce zraněn, dopaden a později odsouzen k trestu smrti, který doposud nebyl vykonán. Soud také potrestal několikaletými tresty za maření vyšetřování čtyři známé bratrů Carnajevových, kteří se snažili zamést stopy po útočnících.

Dopadení zločinců předcházela honička na bostonském předměstí, při které policisté zastřelili Tamerlana. Podezřelí na útěku zabili člena ostrahy Massachusettského technického institutu (MIT) v Cambridge. Džochar Carnajev byl policisty dopaden, když se skrýval v lodi na dvoře jednoho z domů na bostonském předměstí Watertown. Po zatčení prohlásil, že se necítí být vinen a že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku.

Atentát na maraton v Bostonu. | Profimedia

Asi patnáctihodinový požár zachvátil 15. dubna 2019  pařížskou katedrálu Notre Dame, sledoval v hrůze celý svět. Ihned po požáru začaly plány na obnovu této ikonické stavby v srdci francouzské metropole, včetně sbírky peněz. 

Pařížská katedrála vzplanula 15. dubna večer. Než hasiči požár následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věž z 19. století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny. Vnitřek katedrály zůstal uchráněn vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení.

Ničivý požár zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

Následujícího dne po požáru slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, že katedrála, toto mistrovské dílo gotické architektury, bude obnovena do pěti let, a že bude "ještě krásnější". Podle mnohých expertů to ale představuje příliš optimistický odhad a tito hovoří spíše o horizontu 10 - 15 let. 

Požár Notre-Dame. | Profimedia