Policejní vyjednavači o své náročné práci: Životy zachraňují i přes sociální sítě!
Práce policejního vyjednavače je těžká a často i zdlouhavá. Jsou případy, kdy musí do akce na několik hodin bez přestávky. Často to ale není z očí do očí, práce se přesunula i na sociální sítě nebo k telefonu. Jak složité je dostat se k téhle práci? O tom pro Blesk promluvili celkem tři profesionálové na slovo vzatí.
Jejich prací není pouze vyjednávání, všichni slouží na svých útvarech. Blesk mluvil se třemi vyjednavači, třeba Zdeněk pracuje u Speciální pořádkové jednotky, laicky u těžkooděnců. Radek dělá u Zásahové jednotky a Michal je kriminalistou. Jsou to zkrátka normální chlapi.
Jejich pracovní vášeň je daleko větší. Chtěli se stát i vyjednavači, což je v těchto případech taková práce „navíc“. Není to však vůbec jednoduché.
Týdenní pohotovost
Pražská policie má několik vyjednavačů, přesný počet ale neřekla. Každý týden má jeden z nich dosah, to znamená, že drží 24hodinovou službu, a když je někam povolán, musí se na místo dostavit. „Standardně držíme v rámci ředitelství dosah za vyjednávání, my ostatní jsme na příjmu, a když potřebuje pomoc, tak ten dosah si o tu pomoc řekne,“ říká Zdeněk ze SPJ.
U náročného případu v Malešicích se setkali celkem tři vyjednavači. „My jsme takový mikrotým, který pracuje spolu. Někdy se stane, že vyjede jen jeden a vyřídí to za chvíli, jindy tam vyjíždí další a další,“ dodává. „Případ v Malešicích nebyla práce pro jednoho,“ doplňuje svého kolegu Michal z kriminálky. Zatímco jeden z nich vyjednává, další k němu směřují své nápady, jak postupovat a zajišťují informační podporu. Jde hlavně o týmovou práci.
Musí jít s dobou
Vyjednavači mohou být týden bez výjezdu, nebo můžou mít týden, kdy se nezastaví. Musí jít ale s dobou. „Spoustu těch vyjednávání děláme třeba přes sociální sítě nebo přes telefony, není to vyloženě jen fyzický kontakt,“ říká Zdeněk. „Stačí se spojit s tím konkrétním člověkem, pokud je na něj kontakt. On chce třeba spáchat sebevraždu tím, že si chce vzít prášky, tak se minimálně ten první kontakt řeší po telefonu. Zkouší se mu zavolat nebo napsat SMS. Pokud na ně reaguje, tak je to ideální,“ myslí si Radek. Často se pak s osobou v krizi domluví na tom, že za ním přijedou vyjednavači, nebo lékař.
Všichni tři se shodují na tom, že dost často je první kontakt přes telefon. „Společnost se vyvíjí a všichni se přestěhovali na sociální sítě, všichni mají chytré telefony. Spoustu těch prvotních kontaktů je telefonicky,“ říká Michal.
Vyjednávání přes facebook
„Několik vyjednávání jsem udělal i přes facebook. Toho člověka jsem třeba v životě ani neviděl. Je to realita, ti mladí lidé chodí málo ven, řeší to přes sociální sítě. Dají na sítě obrázek, že se rozvedli nebo přišli o práci a že si chtějí ublížit,“ uvedl Zdeněk.
Když policie takovou informaci dostane, zjistí, kde daný člověk bydlí, a pošle na místo hlídku. „On je třeba někde jinde, je ale na facebooku přes telefon. Takže řešíme i takové situace,“ dodal. Vyjednávání přes chat pro ně ale není jednodušší. „Ta živá vazba tam musí být,“ upřesnil.
„Když ho vidíte živě, vidíte, jak reaguje na váš podnět, tak prostě své chování můžete přizpůsobit, tohle je ale komunikace se zpožděním. Vy něco pošlete a čekáte na reakci,“ doplnil svého kolegu Michal. Radek si myslí, že je to minimálně začátek, od kterého se dá odpíchnout. Pak se domluví na tom, že za osobou v krizi dorazí.
Práce jim zasahuje i do osobního života, i přesto, že nemají třeba dosah. Zdeněk se setkal se situací, kdy mu po třech měsících na jeho soukromý facebook napsala osoba, se kterou vyjednával. „Když jsem poprvé vyjednával na facebooku, tak se ta osoba po třech měsících znovu ozvala na můj facebook, pak jsem to musel řešit z domova,“ popisuje. Osobu, která si chtěla pravděpodobně jen „popovídat“, nemohl odmítnout. Mohlo by to dopadnout tragicky. „Takhle nám to do toho života může zasáhnout…“ dodává.
Jak se stát vyjednavačem?
Hned ze začátku je dobré podotknout, že vyjednavačem se může stát jakýkoliv policista, který by chtěl a má na to! Není k tomu potřeba žádné speciální psychologické školy. Má to avšak své ale… „Jde o dispozice lidí, zda to chtějí dělat. Pak se přihlásí krajskému koordinátorovi za vyjednavače a my ho doporučíme. Proběhnou nějaké pohovory, jednání a výběrové řízení,“ uvedl Zdeněk. „Jsou to celkem těžké výběry,“ říká muž v kukle.
Místo školy jsou ale třeba kurzy. „Škola není třeba, všichni jsme policisti, kteří projdou výběrovým řízením a následně potom kurzy, které zastřešuje Útvar rychlého nasazení (elitní protiteroristická jednotka Policie ČR – pozn. red.), kde se veškeré další doškolovací věci dělají přes ně,“ uvádí Radek.
„Když nás nějaký kolega osloví a proběhne prvotní setkání, dá se většinou poznat, zda se pro práci vyjednavače hodí, nebo nehodí,“ doplnil Zdeněk.
Podle Michala musí být člověk, jenž chce být vyjednavačem, vyzrálý a schopný přesvědčit člověka, aby např. nespáchal sebevraždu. „Jako vyjednavač musíte být pro toho člověka, který je v nějaké akutní krizi, uvěřitelný,“ myslí si. Samozřejmě nejde jen o sebevraždy, řeší například braní rukojmích, situace, kdy se někdo zabarikáduje v bytě nebo i s únosy. To se děje minimálně, ale na podobné situace jsou připraveni.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.