Případy zabitého hocha (†6) a týrané zmizelé Valerie (7): Pochybila sociálka?

Autor: kal, M. Voldřich - 
15. 8. 2019
05:00

Z vraždy nastávajícího prvňáčka (†6) z Benešovska je podezřelá matka Martina (37). Valerie Kvasničková (7) byla týraná a od podzimu 2017 je nezvěstná. Mohl smutné osudy dětí změnit lepší dozor sociálky?

Případ 1: Vražda a pokus o sebevraždu

Chtěl jsem syna do své péče. Několikrát jsem sociálku upozornil, že matka není schopná o syna pečovat. Bylo to marné,“ řekl Blesku zdrcený otec. Úředníci mu prý řekli, že kontroly dělají jen na udání, ne namátkově. Zásah úřadů mohl zřejmě chlapci zachránit život. A pomoci i pohřešované Valerii, která zmizela na podzim roku 2017. V péči ji měla babička, která podle soudu ji i jejího brášku týrala.

Prověřit postupy

Postupovaly úřady v těchto případech správně? „Je velmi obtížné identifikovat tu pravou chvíli, kdy by mělo dojít k zásahu,“ míní terapeut a speciální pedagog Miloslav Čedík. Podle něj by měla přijít na řadu revize.

Čas vrátit nelze, ale je možné zrevidovat postupy a poučit se z toho. Někde je zaznamenáno, jak byla ta rodina monitorována, jaký druh péče tam byl. Mělo by se prošetřit, co se v té kauze dělo, okolnosti, jaké byly známy,“ doplnil. Riziko, že se někdy stane něco podobného, ale prý úplně odstranit nelze. „Nedá se vyloučit, že člověk v extrémních situacích bude dělat extrémní činy,“ uvedl Čedík. 

Děti spory trpí

Právě rozvod či rozchod a následné spory o děti, jako v případě zavražděného chlapce, pro rodiče takovou situací být mohou. „Pak nejsou schopni myslet na prospěch dítěte. Často si provádějí různá protivenství, ale děti tím trpí,“ řekl Čedík. Řešením je podle něj obrátit se na terapeuta či psychologa. Také by pomohlo, kdyby se rodiny k psychologům či terapeutům dostaly přímo přes sociálku, což nyní není pravidlem.

K vraždě chlapce D. došlo minulý čtvrtek na Benešovsku. Podezřelá z ní je jeho matka Martina (37), která chtěla ze světa sprovodit i sebe, pokus o sebevraždu však přežila. V den vraždy se měl konat opatrovnický soud. Otec hocha doufal, že jej získá do své péče, místo toho ale o něj navždy přišel. Matce v případě uznání viny hrozí až doživotí.

Případ 2: Co se stalo s Valerií?

Pohřešovaná Valerie byla spolu se třemi staršími sourozenci svěřena do péče své babičky Soni K. (61). Ta ji i jejího brášku měla brutálně týrat. Kde je dívenka teď a zda vůbec žije, se neví. Jako pěstounka přitom Soňa měla být pod dozorem jak Orgánu pro sociálně-právní ochranu dítěte (OSPOD), tak neziskové organizace Dobrá rodina.

Pochybení OSPOD a Dobré rodiny se vine celým tímto případem jako červená nit,“ shrnula v závěrečné řeči žalobkyně Iva Brücklerová. Soňa K. byla nepravomocně odsouzena k osmi letům vězení za týrání a opuštění dítěte. K činům se nepřiznala a u soudu tvrdila, že je děvče u její dcery v Německu.

Odbornice: Navštěvovat nehlášeně!

Praxe je taková, že OSPOD předem rodině svou návštěvu ohlásí. Za mne by bylo praktičtější, aby ji navštívil neohlášeně a pohovořil s dotyčným dítětem,“ říká předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hana Kupková. Rozvodovými bitvami rodičů podle ní děti trpí často. „Vždy se myslí hlavně na práva rodičů. Já se pak ptám, kde jsou v mnoha případech práva dětí, protože často se nepřihlédne ani k jejich názoru,“ popisuje Kupková.

Jaké mají možnosti:

O odebrání dítěte a jeho předání do ústavní či pěstounské péče rozhoduje okresní soud na základě žádosti Orgánu pro sociálně-právní ochranu dítěte. Ten má řadu možností:

■ Rychlé předběžné opatření – soudce o něm rozhoduje do 24 hodin. Využívá se v případě ohrožení dítěte na zdraví či životě.

■ Pomalé předběžné opatření – soudce rozhoduje o odebrání do jednoho týdne, využívá se v méně závažných případech.

■ Soudní proces – obě předchozí opatření jsou dočasná. O definitivním odebrání rozhoduje soud v klasickém procesu za přítomnosti sociálních pracovníků, rodičů, dětí a svědků.

Další videa
Články odjinud