
Krutý vrah Tvrdík vzal na tchýni paličku na maso a devětkrát bodl malého synka: Chtěl zabít i kriminalistu Markoviče

Před 40 lety, 4. listopadu 1980, byl vykonán trest smrti nad chladnokrevným vrahem Janem Tvrdíkem (†34). Jeho případ řešil v roce 1978 tehdejší šéf pražského oddělení vražd kriminalista Jiří Markovič. Ten celý případ komentuje v pořadu Českého rozhlasu Historie Českého zločinu, sám se s tímto zločincem ocitl v těžké situaci a bál se o svůj život. Tvrdík brutálně zavraždil svou tchýni a pokusil se zabít i své děti.
Trvdík byl až do pěti let hodné a bezproblémové dítě, poté však onemocněl spálou a z nemocnice se prý adoptivním rodičům vrátil jako vyměněný. V tu dobu už s ním začaly potíže, které se s ním vezly až do konce života. Byl nepříjemný na sourozence, nevrlý, ve škole zlobil a musel opakovat druhou třídu. Nakonec skončil na zvláštní škole. Zatčen byl poprvé už v šestnácti letech, od té doby strávil velkou část svého života za mřížemi.
I přes své problémy se však Tvrdík oženil a s manželkou Blankou měl dvě děti. Rodina to s ním neměla snadné a jednoho dne ho žena vyhodila z domova. V tu chvíli se vydal za svou matkou, která mu prozradila, že během jeho posledního pobytu ve vězení mu manželka byla nevěrná. To Tvrdíka opravdu naštvalo a naplánoval krutou pomstu. Ke všemu ho ještě vyhodili z práce, to už ho opravdu dorazilo.
„Neměl jsem co dělat, tak jsem chodil po ulicích a po hospodách a v hlavě mi to šrotovalo. Vyhazov, nevěra, pikle mý tchýně, báby, která na mě vždycky nasazovala. Furt dokola. Měl jsem děsnej vztek,“ řekl podle kriminalisty později u výslechu. Jeho plán byl naprosto brutální. Rozhodl se, že zabije tchýni i děti, dětem uřeže hlavy a vystaví je na televizi, aby se manželka až přijde z práce co nejvíce vyděsila a pak zabije i ji.
K tomu se skutečně odhodlal, šestapadesátiletou babičku umlátil paličkou na maso, která se později ulomila, a tak jí zarazil rukojeť do spánku, toto vše stará paní přežila a tak ji vrah nakonec udusil. Poté se vzbudil syn a začal křičet. Tvrdík ho vytáhl z postele a stoupl mu na krk. „Krom toho ho devětkrát bodnul. Kluk tam ještě stačil vykřiknout na svou čtyřletou sestru: ,Markétko, dělej, že jsi mrtvá, nebo tě táta zabije'. On jim časově nestíhal uřezat ty hlavy. Takže se osprchoval, oblíkl se, přišla manželka, on tedy otevřel dveře a říká: ,Podívej, co jsem udělal.',“ popsal před lety Markovič v pořadu Hyde Park Civilizace. Obě děti skončily pobodané.
Na vraždu manželky naštěstí nedošlo, Tvrdík prý zjistil, že děti nejsou mrtvé a z bytu utekl. Sám Markovič má s vrahem děsivou zkušenost. Když ho vyslýchal, byl s ním totiž v místnosti sám a v té době si ani nemohl přivolat pomoc od bachařů. Na otázku, co jej vedlo k činu Tvrdík odpověděl: „Po každý, když se mi před očima udělá taková bílá mlha, tak musím někoho zabít a tenkrát to bylo taky tak. Právě teď se mi dělá bílá mlha.“ Kriminalista byl v místnosti sám a neměl žádnou zbraň, měl strach, protože vrahovi by stačilo zmocnit se psacího stroje a praštit s ním policistu. Tomu se naštěstí povedlo Tvrdíkovi namluvit, že u sebe v šuplíku má zbraň a pokud se Tvrdík pohne postřelí ho.
U dalšího výslechu měl už raději Markovič posilu, pro Rozhlas řekl, že vrah u výslechu mluvil naprosto klidně a nevyjadřoval žádnou lítost ani u dětí prý vůbec nezaváhal. „Tvrdíkova osobnost je tak narušena, že recidiva jeho agresivního jednání je podle znalců vysoce pravděpodobná. Obžalovaný Jan Tvrdík se odsuzuje k trestu smrti,“ zaznělo nakonec u soudu a o rok později byl rozsudek vykonán.