Koronavirus je v České republice téměř tři roky. Za tu dobu se nemoc prokázala v téměř 4,6 milionech případů. Dnes už jsme se s covidem naučili žít, nyní má v České republice ukončené základní očkování téměř 6,9 milionu lidí, tedy asi 65 procent obyvatel. Je to však dostačující? Hrozí nám nové mutace? A jaké jsou vyhlídky na příští rok? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídal Blesk Zprávám epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula.
První případy nového typu koronaviru objevilo testování v České republice 1. března 2020, od té doby se nemoc prokázala v téměř 4,6 milionech případů.
První vlna na jaře 2020 byla na rozdíl například od Itálie velmi mírná. Denní počty případů dosáhly jen několika stovek a také zemřelých nakažených koronavirem bylo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi málo - nejspíše díky přísnému omezení běžného života. Mnohem silněji ale ČR zasáhly tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly 15 000 a umíralo i více než 200 lidí denně.
Znovu pak nemoc udeřila loni v listopadu a zejména na přelomu ledna a února letošního roku, kdy laboratoře pětkrát vykázaly přes 50 000 nakažených za den. Rekordních více než 67 000 případů (včetně reinfekcí) přibylo 1. února, poté začaly počty výrazně klesat.
Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví České republiky Roman Prymula srovnal počátky onemocnění se současnou situací.
„Covid-19 se stal běžnou součástí našeho života. Na počátku jsme byli v situaci, kdy jsme ho vnímali jako něco naprosto nového, nebezpečného a ohrožujícího naše životy. A adekvátním způsobem se vyvíjely i reakce na něj. V tuto chvíli už se dá říci, že si prakticky všichni nějakým způsobem zvykli na to, že tady covid je. Na druhou stranu není možné covid považovat ani v současné době za nějaké běžné respirační onemocnění,“ říká Prymula.
„Ono v tom slova smyslu běžným onemocněním už je, ale není jenom respirační. To onemocnění postihuje celou řadu různých systémů, ale to, co je pozitivní, co se postupně vyvíjí, tak je vidět určitá populační imunita. To znamená, přestože bychom očekávali nějakou dramatickou vlnu v těch podzimních a zimních měsících, tak ta se nekoná, protože poměrně vysoká část populace je proočkovaná, byť proočkovanost není tak dokonalá, jak bychom chtěli, ale přesto je poměrně vysoká,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
„A v kombinaci s tím, že řada osob onemocnění prodělala, to vede k tomu, že ty následné vlny nejsou tak závažné a ani klinicky už nejsou průběhy takové, jaké byly za delty nebo wuchanské původní varianty,“ dodal epidemiolog.
V současné chvíli máme za sebou podzimní vlnu, kdy spousta lidí vyležela nemoc doma bez záznamu ve statistikách.
„Určitě to je pravda, já si myslím, že my zachytáváme jakousi špičku ledovce, ale to je ve všech těch systémech. Pozitivní zprávou je, že pozitivita testů není až tak vysoká jako v některých velkých vlnách. To znamená, že ani v té skryté šedé zóně není tolik případů. Na druhou stranu jich nepochybně bude více než deklarovaných zhruba 1500, co se hlásí. Vrchol hlášení je v pondělí. Pak během týdne uvidíme určitý pokles. Situace se vyvíjí, a přestože byl nyní drobný nárůst zhruba osmi až desetiprocentní, v posledních dnech se opět minimalizoval, takže to není nějaká dramatická situace,“ uvedl Roman Prymula.
Od začátku zemřelo v ČR téměř 42 000 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru, smutný rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují 15. březen 2021 s 238 mrtvými a 8. březen 2021 s 236 mrtvými. Letos umíralo nejvíce lidí v lednu a únoru, kdy počet mrtvých nakažených covidem pětkrát překročil 60 (nejvíce - 68 - jich bylo 12. února). Naopak 19 dní zejména v květnu a červnu statistiky neukazují žádné úmrtí.
V letošním roce zatím zemřelo podle údajů ministerstva zdravotnictví zhruba 5500 lidí nakažených covidem, což je nejmenší roční počet úmrtí od vypuknutí pandemie. V roce 2020 zemřelo v České republice na 12 000 nakažených (celkem bylo 129 300 úmrtí), v roce 2021 přes 24 300 (celkem 139 900).
Česká republika přitom patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa, podle webu Ourworldindata.org je se zhruba 3990 mrtvými na milion obyvatel na devátém místě žebříčku. Průměr EU je 2600 mrtvých na milion obyvatel.
Podle Romana Prymuly vedlo k těmto statistikám více faktorů. „Je pravdou, že patříme ke zhruba deseti nejpostiženějším zemím v tomto ohledu. Je otázkou, jaké vlivy vedly k tomuto stavu. Ukazuje se, že někdy náhlé změny opatření, které tady byly, nebyly úplně dobře pojaty, v podstatě jsme prošli poměrně zásadními dvěma vlnami. Ta jedna vlna byla až na Prahu nad kapacity našeho zdravotnického systému, a to si myslím, že byl jeden ze základních problémů, kdy nejde jen o vlastní počet lůžek, ale i personální a přístrojové kapacity. Pokud je vlna takto vysoká, tak samozřejmě dochází k vyššímu počtu úmrtí, ale ten vyšší počet úmrtí je potencovaný tím, že ve zdravotnických zařízeních jsou kapacity logicky nižší. A pokud máme obsazena všechna lůžka, tak máme logicky omezenou kapacitu personálu, který se může věnovat závažně postiženým pacientům, a všechny tyto faktory vedou k tomu, že počty úmrtí jsou poměrně vysoké. V poslední době se dělaly srovnávací analýzy mezi Českou republikou a například Izraelem, kde je vidět, že rozdíl v péči o seniorní skupinu tady skutečně byl,“ řekl Prymula Blesk Zprávám.
Letos už nouzový stav kvůli koronaviru neplatil, nynější koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) krátce po svém nástupu loni v prosinci nestál o jeho další prodlužování, které by musela opět schválit Sněmovna.
Začátkem května pak poslanci rozhodli také o zrušení stavu pandemické pohotovosti, jenž mimo jiné umožňoval vydávat protikoronavirová opatření bez nutnosti vyhlášení nouzového stavu.
Pandemie koronaviru s sebou přinesla řadu omezení, jedním ze symbolů se stalo nošení roušek a později respirátorů. Jejich zavedení v půlce března 2020 přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se předloni v září vrátily. Od loňského února je převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala. Někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením.
Během letošního jara tato povinnost postupně skončila - od poloviny března například platila povinnost nosit respirátory už jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách, o měsíc později už nebyly nutné ani v dopravě. Po zrušení stavu pandemické pohotovosti je od 5. května nošení roušek či respirátorů dobrovolné.
Kromě konce povinného zakrývání nosu a úst respirátory vláda v únoru zrušila povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb a vstup na kulturní, sportovní a další akce. Kabinet tak učinil poté, co podobně rozhodl Nejvyšší správní soud.
Nošení respirátorů a roušek není v současné situaci nutné. „Já si myslím, že z těch plošných opatření je to očkování, nepochybně to stále hraje dominantní roli. Jinak ve stávající epidemiologické situaci není nutné plošně nařizovat nošení respirátorů či roušek. Ta účinnost s postupem rychlejších variant klesá, protože tady stačí skutečně sekundová expozice, abychom se mohli nakazit. U prvních variant jsme hovořili, že je až nějakých 15 minut v podstatě bezpečných a že nákaza se takto rychle nešíří, teď je to jinak. To znamená, že se opatření logicky musí modifikovat. Pokud by došlo k nějakému výraznějšímu nárůstu, tak si myslím, že respirátory nutné budou, ale ve zdravotnických zařízeních, ne úplně plošně,“ vysvětlil Prymula.
Očkování proti koronaviru začalo v ČR 27. prosince 2020, stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. Nyní má v České republice ukončené základní (většinou dvoudávkové) očkování téměř 6,9 milionu lidí, tedy asi 65 procent obyvatel. Dalších skoro 4,4 milionu má za sebou první a přibližně 740 000 druhou posilovací dávku. Zájem o vakcínu proti covidu byl přitom nejvyšší v první polovině roku 2021, kdy se do očkování zapojilo 5,1 milionu lidí. Od září se počty lidí, kteří si přijdou pro první dávku, pohybuje v průměru jen kolem 50 denně.
Lidé by však neměli očkování zanedbávat, aby získali imunitu a ochránili se před těžšími průběhy onemocnění. „Já si myslím, že ta proočkovanost by měla být nepochybně vyšší. Minimálně základní schéma a jedna dávka přeočkování jsou nezbytné k tomu, abychom byli schopni navodit imunitu, která nám velmi může napomoci v tom, abychom neprodělávali těžší průběhy onemocnění - a k tomu to skutečně potřebné je. Někteří spoléhají na to, že prodělají onemocnění, ale bohužel po onemocnění těmi stávajícími variantami dlouhodobá imunita nevzniká. To znamená, že je skutečně důležité, aby to očkování tady bylo,“ upozornil Prymula.
První varianta a mutace SARS-CoV-2 byla alfa, která nejspíše vznikla v létě roku 2020. Druhá varianta beta přišla z Jihoafrické republiky a rychle se rozšířila do Evropy. Varianta gama pochází z Tokia z ledna 2021, delta přišla z Asie pravděpodobně v květnu roku 2020, ale rozšířila se až v první polovině roku 2021. Poslední mutací je omikron, který vznikl pravděpodobně v létě minulého roku také v Jihoafrické republice. Je pravděpodobné, že k mutacím viru došlo v myších.
V současné době nedochází ke vzniku nových variant, mutace spíše vedou ke vzniku podvariant varianty omikron. „Mutace hrozí kontinuálně, je to v podstatě přirozená vlastnost živých organismů. A ukazuje se, že v současné době to nejsou ani tak mutace, které by vedly ke vzniku nových variant, ale jsou to v tuto chvíli podvarianty omikronu. Těch podvariant omikronu vznikla celá řada a vidíme, že se postupně zrychluje proces šíření onemocnění. Na druhou stranu jsou ty mutace klinicky méně závažné, než tomu bylo na počátku, kdy se vyskytla varianta delta, která byla klinicky poměrně velice závažná. A když to můžeme nějakým způsobem posoudit na očkování, tak na počátku bylo nutné oočkovat asi 200 seniorů, abychom předešli jednomu úmrtí. To znamená, že to onemocnění bylo velmi klinicky závažné. V současné omikronové době je potřeba očkovat asi 7800 seniorů, abychom předešli v podstatě jednomu úmrtí. A když hovořím o seniorech, myslím tím tu nejvyšší věkovou kategorii 70+,“ uvedl Prymula.
Tento rok byl mírnější než ty předchozí, společnost se vrací zpátky do normálního režimu. „Já myslím, že jsme prošli rok, který už byl mírnější než ty roky, které tady byly v předchozí době. Byly tady doby dovolených, kdy už se celý systém uvolnil, dalo se cestovat do zahraničí. To znamená, že po těch dvou rocích, které byly ve velmi uzavřeném režimu, se už postupně společnost začíná dostávat do normálních kolejí. A ukazuje se, že ani na konci roku by tomu nemělo být jinak. Nedá se očekávat, že by tady do konce roku vznikla nějaká vlna, která by nás ohrožovala tak, že bychom nebyli schopni slavit vánoční svátky v pohodě bez nějakých velkých omezení,“ shrnul rok 2022 s koronavirem Roman Prymula.
Predikce na další rok jsou příznivé, nicméně je třeba brát je obezřetně. „Asi nikdo není takový expert, aby byl schopen předpovědět, co se přesně stane, protože v evoluční biologii to ani nelze. Vidíme na trendových aktivitách, že dochází k evoluci viru způsobem, kdy vznikají nové varianty nebo subvarianty, které jsou rychleji se šířící, ale nejsou tak smrtící, což viru samozřejmě z jeho přirozenosti vyhovuje, protože se množí rychleji a má dostatek hostitelů. Další výhodou pro něj je, že onemocnění nezanechává nějakou dlouhodobější imunitu, takže může v populaci intenzivně cirkulovat. Já předpokládám, že vývoj bude podobný. Nedá se samozřejmě vyloučit stoprocentně, že může vzniknout varianta, která nás bude ohrožovat závažnějším klinickým průběhem, ale myslím si, že je to méně pravděpodobné. To znamená, že tady budou rychlejší subvarianty nebo varianty, ale nebudou tak klinicky závažné,“ zhodnotil Prymula.
S blížícím se koncem roku nás čekají také silvestrovské oslavy. Měli by si lidé dávat větší pozor? „Ta opatření jsou v podstatě na bázi individuální, každý by měl reagovat tak, aby se vyhnul nějaké možnosti lehké nákazy. To, co by mělo platit naprosto obecně u všech respiračních onemocnění, je, že pokud máme kašel, rýmu, projevy takové, že jsme schopni do okolí vědomě šířit virus, tak bychom měli zůstat doma nebo dodržovat nějakou distanci. U těch, kteří to nevědí, protože nemají příznaky, tak logicky to takto možné není, ale tam je riziko šíření nepoměrně menší než u těchto osob, které virus skutečně vykýchávají nebo vykašlávají do okolí,“ řekl Prymula.
Na otázku, jestli vnímá jako problém, že lidé dnes koronavirus už tolik neřeší, odpověděl Roman Prymula Blesk Zprávám takto: „Určitě ano, covid se z headlinů postupně stahuje, dá se říci, že počátkem války na Ukrajině tady vzniklo téma, které výrazně překrylo covid. Covid už se dostal do nějaké polohy sice existující nemoci, ale už ne takové, která by nás zajímala jako úplně prioritní věc našeho života,“ připustil.
Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost, kterou jste více než tři roky našemu online přenosu věnovali. Vše, co se týká covidu a jeho dopadu na zdraví, budeme dál sledovat v běžném zpravodajství na Blesk.cz.
Celosvětová pandemie covidu-19 už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodla Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejvyšší stupeň pandemické pohotovosti platil od 30. ledna 2020. Konkrétní dopady rozhodnutí nemá, protože každá země si o ochranných opatřeních rozhoduje sama, poznamenala agentura DPA.
Jihlavská zoologická zahrada brzo předá do Francie k dalšímu chovu tygřici sumaterskou. V zoo se před pěti lety narodila dvě mláďata tygrů sumaterských, první mladá samice našla po dvou letech nový domov v zoo v německém Krefeldu. O něco dřív měla opustit Jihlavu i druhá samice, jednání o transportech zvířat ale komplikovala epidemie covidu-19, řekla dnes ČTK Simona Kubičková z marketingového oddělení zoologické zahrady.
9°C
Nebyl to stát,ale konkrétní lidi. Vysoká úmrtnost v ČR byla horší dílo.