Mozková mlha po covidu? Může za ni zdivočelý imunitní systém, varují vědci

I po mírném průběhu nemoci se můžou objevit neurologické potíže. Lékaři často nevědí, jak pacientovi pomoci, domnívají se, že je jen ve stresu a nabízí antidepresiva nebo jiné léky na uklidnění. Američtí vědci ale zjistili, že problémy mají zřejmě reálný základ. Až u 77 procent pacientů, kteří zažívali přetrvávající mozkovou mlhu, odhalili řadu anomálií v mozkomíšním moku. Šlo především o zvýšenou hladinu bílkovin indikujících přítomnost neurozánětu a neobvyklé objemy imunitních protilátek.

Konec covidu v Česku: Konvalinkův optimistický scénář o letošním podzimu a účinných lécích

V kontrolní skupině, tedy mezi lidmi, kteří po covidu žádné problémy nepociťovali, neměl anomálie v mozkomíšním moku nikdo.

Jako HIV

„Zvýšená imunitní aktivita měsíce poté, co byl virus pravděpodobně vyléčen, je známkou toho, že problémy vyvolává přetrvávající zánět,“ uvedla vedoucí studie, neuroložka Joanna Hellmuthová. Za fenoménem mozkové mlhy tedy zřejmě není přímo virus, ale zdivočelý imunitní systém, který infekce vybičuje k nežádoucí aktivitě.

Velká část účastníků studie hlásila nástup potíží i měsíc či déle po prodělaném covidu. Tedy v době, kdy už byl koronavirus poražen, ale imunitní systém pokračoval v boji. Bohužel proti vlastnímu tělu. Podobné obtíže podle doktorky Hellmuthové umí vyvolat i jiné koronaviry, virus HIV i další patogeny.

„Pokud nám pacienti říkají, že mají problémy s myšlením a pamětí, měli bychom jim věřit,“ prohlásila lékařka. Přesný mechanismus vzniku potíží a jejich možná léčba ale podle ní vyžaduje ještě další zkoumání.

Víte že?

Dlouhodobým problémům po nákaze koronavirem se říká »long covid«, neboli dlouhý covid. Týká se více než 10 procent vyléčených.

Posun v rozluštění dlouhého covidu? Podle nové studie může covid přežívat v orgánech měsíce