Pokusné opice: Ochránci se bojí další pandemie, makakové ale pomáhají s vakcínami

K dopravní nehodě došlo v pátek, nákladní vůz převážel 100 makaků původem z Mauricia, kteří mířili do nejmenované výzkumné laboratoře na jihovýchodě Floridy. Řidič zkřížil cestu s motorkářem a naboural, načež z jeho nákladu tři makakové utekli. Původně se mluvilo o čtyřech opicích, později se policie opravila.

Strážníci po makacích pátrali pomocí vrtulníku s termokamerami, bylo důležité je co nejdříve najít. Nikdo nevěděl, k jakému výzkumu jsou opice určené, i policie vyzývala lidi, ať se k nim nepřibližují a v žádném případě na ně nesahají. Dvě se podařilo najít rychle, třetí unikala několik hodin.

Po nehodě utekly laboratorní opice, mohly přenášet nemoci. Ochránci: Takhle začínají pandemie

Americká nezisková organizace PETA v tu chvíli vydala několik prohlášení, ve kterých varovala, že na incidentu bylo špatně prakticky všechno. Údajně nebyly dodrženy zásady biologické ochrany, personál i kolemjdoucí k boxům s opicemi strkali hlavy a sahali na ně bez rukavic. Přitom makakové mohli být nakažení, PETA jako příklad jmenovala tuberkulózu a chaganovu nemoc. Opice také hrají určitou roli v šíření eboly.

Podle organizace přesně takto vznikají nové pandemie – někdo si nedá pozor a dojde ke katastrofě, kterou potenciálně nakažená, uniklá a exotická opice podle ní mohla představovat. Ochránci tak vyzvali k ukončení testování na zvířatech. Tvrdí, že tyto výzkumy nenesou slíbené výsledky, jen mrhají životy opic a obor ani nezvládne zvířata udržet v bezpečí.

Revoluční léky i vakcíny proti covidu

Opice se v laboratorním výzkumu využívají z jednoduchého důvodu, jsou lidem biologicky nejblíže. Velké množství vakcín a léků se proto testuje na nich. Evropská asociace pro výzkum zvířat (EARA) uvádí, že alternativa v současnosti neexistuje, ačkoliv používání opic je drahé. Dokonce se zvyšuje – i kvůli vyššímu počtu medikamentů na bázi biologické léčby, které se musí testovat na organismech podobných tomu lidskému.

Nejčastěji se při těchto výzkumech používají právě makakové. V Evropské unii platí nařízení, podle kterého nemohou být importováni z volné přírody, na výzkum mohou být použiti jen ti narození v zajetí. V Asii a dalších regionech proto bují byznys chovu makaků a jejich odprodeje do západních laboratoří.

Tito makakové slouží hlavně k určení toxicity léčiva. Když je u nich vyhodnoceno, že působí správně, může se přistoupit ke klinickým testům na lidech. Po skončení testů jsou opice usmrceny, EARA tvrdí, že se to provádí humánně. V menším procentu případů se podle asociace opice umístí do zvířecího azylu.

Bolest a únava po očkování? Ze 76 % není reálná. Lidé se víc sledují, vysvětluje Chlíbek

Etická stránka toho, zda musí zvířata umírat proto, aby se lidstvo někam posunulo, bude vždycky složitá. Jednoznačně tvrdit, že tyto výzkumy nenesou žádné ovoce, ale nelze. Na makacích byly testovány všechny v současnosti používané vakcíny proti covidu – Pfizer, Moderna, Johnson Johnson, AstraZeneca i přicházející Novavax… v tom ohledu není ani jedna „lepší“ než druhá.

I díky tomu, že se nejdříve vyzkoušely na opicích, mohly být rychle nasazeny na lidi a ty pak chránit. Dat o tom, jak vakcíny skutečně dokázaly zamezit zbytečným úmrtím na covid-19, existuje celá řada. Navíc i opice se mohou covidem nakazit a i pro ně se tvoří zvířecí vakcína, testovaná na jejich druzích.

Již zmíněná biologická léčba se používá například k léčbě rakoviny a dalších těžkých autoimunitních nemocí. V posledních letech prošla velkým posunem, alespoň částečně dokáže ulevit od chorob, u kterých to dříve nebylo možné. Velkou nadějí je například CAR-T genová terapie, která už nyní zachraňuje dětí s leukémií. Opět v jejím základu bylo testování na makacích.

USA: Velké investice do chovů

V roce 2020 kvůli masivnímu využívání opic pro testování vakcín proti covidu došlo v jeden moment k nedostatku laboratorních makaků. Čína navíc na určitý čas zastavila vývoz pokusných zvířat. Nedostatek byl tak velký, že to vytvářelo reálné obavy, že medicínské výzkumy budou muset být utlumeny.

Amerika v té době bila na poplach a začala do množení vlastních makaků masivně investovat, uvádí odborný magazín Nature. „Co když k pandemii dojde znovu? Chceme být připraveni,“ uvedl James Anderson, šéf strategického plánování amerického Národního ústavu zdraví (NIH). Pro ilustraci, kolik makaků je třeba, jen Amerika jich v roce 2019 použila 68 257.

Po Děčíně běhal nebezpečný makak: Už je zpět ve výběhu

Chce si je sama zajišťovat i proto, že jejich transport je čím dál složitější. Ochránci zvířat na zásilky opakovaně útočili, což mělo za důsledek, že mnoho aerolinek začalo opice odmítat převážet - neměly nervy na dodatečné problémy. Situace zašla tak daleko, že 90 univerzit a vědeckých pracovišť podepsalo petici vyzývající vládu, ať s tím něco udělá.

EU hledá cesty, jak zvířata vynechat

Mezitím v Evropě Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika na dotaz Evropské komise uvedl, že konečným cílem, kam by obor měl směřovat, je úplný konec opic v medicínských výzkumech. Zároveň ale dodal, že to v současnosti není možné.

Loni v září pak europarlament vydal podobné rozhodnutí, podle kterého by se pokusná zvířata měla přestat používat. „Parlament uznává, že předchozí testování na zvířatech přispělo k pokroku ve výzkumu a lékařství, stejně jako k bezpečným vakcínám, včetně vakcín proti covid-19. Poslanci chápou, že existují případy, kdy jsou kvůli současné nedostupnosti metod bez použití zvířat stále potřeba pokusy na zvířatech k získání vědeckých poznatků o některých chorobách,“ stojí v prohlášení.

„Zdůrazňuje však, že tyto testovací režimy musí probíhat pouze tam, kde jsou podmínky optimalizovány tak, aby minimalizovaly bolest, strach a utrpení a chránily dobré životní podmínky dotčených zvířat,“ pokračuje rezoluce europarlamentu.