Rozestup vás nespasí, ale i špatně nasazená rouška zabere: Studie covidové ochrany překvapila

Na výzkumu se podíleli experti z německé univerzity v Göttingenu a z americké vysoké školy University Cornell, jejich práce v plném znění vyšla v odborném časopisu PNAS. Podle nich je v každém případě lepší a účinnější nosit roušku, než dodržovat pravidla sociálního distancování.

„Pokud budou lidé spoléhat pouze na sociální distancování, na pravidlo rozestupu tři metry, a nebudou nosit roušky, je až 90procentní pravděpodobnost, že se nakazí,“ shodují se odborníci.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„S respirátorem FFP2 je pravděpodobnost nákazy 0,4 procenta,“ dodali specialisté. „Z tohoto pohledu sociální distancování není zas tak podstatné,“ podotkli autoři studie. „Na druhou stranu nošení roušek – jednorázových, doma ušitých či respirátorů – je mnohonásobně lepší a účinnější než sociální distancování. Ústenka poskytuje člověku větší šanci, že se nenakazí,“ navázali experti.

Koronavirus v Německu. | Reuters

Jak rychle se nakazí člověk bez roušky?

Rouška je něco, co k pandemii covidu-19 už neodmyslitelně patří a od začátku šíření viru se ozývají pro a proti hlasy. Němečtí a američtí vědci by ale za ústenky „dali ruku do ohně“, i když existují i epidemiologové, kteří nad účinností roušek pochybují. Nová studie však předkládá jasné důkazy o jejich efektivitě.

„Roušky poskytnou nesmírně vysokou ochranu před nakažením,“ stojí ve výzkumu. „Trvá jen pět minut, než se člověk nakazí, pokud nemá roušku, a to i když stojí v domněle bezpečné vzdálenosti 3 metry. Oproti tomu až za 30 minut je virus schopný infikovat člověka v roušce, a to ve špatně nasazené jednorázové ústence,“ vypověděli vědci.

„V ideálním případě, kdy lidé nosí respirátor třídy FFP2 a dodržují rozestupy, je pravděpodobnost nákazy pouze 0,4 procenta při hodinovém kontaktu,“ v rámci svého výzkumu odkazují i na řadu dalších studií. Jedna z nich od vědců z Británie ukázala, že jednorázové roušky sníží nebezpečí infekce o 50 procent, což je dvakrát více než při sociálním distancování.

Merkelová skončila: Takhle se důvěrně fotila se světovými lídry. Kancléřství předala Scholzovi

S objevem nové varianty viru omikron se tak roušky staly v Británii znovu povinné jak v hromadné dopravě, tak v obchodech. V Česku toto pravidlo platí od počátku pandemie, a to včetně doby rozvolnění. Nejnovější studie nošení roušek zkoumala v klinickém, nikoli reálném, prostředí. Navazující výzkum zaměřený na reálné prostředí proto může přinést jiné výsledky.

Expert: Sám jsem byl překvapen

V klinickém prostředí mají roušky skvělé výsledky, nicméně ve studiích ze skutečného prostředí jsou závěry poněkud smíšené. Lídr studie Eberhard Bodenschatz připustil, že byl velmi překvapen z toho, jak vysoká je pravděpodobnost nákazy bez roušek. „Nemysleli jsme si, že se člověk nakazí tak rychle, pokud se chrání vzdáleností na tři metry,“ komentoval výsledky studie.

Přestože se studie zmiňuje o tom, že dobře chrání i špatně nasazená rouška, Bodenschatz zdůraznil, že záleží i na tom, jak těsně rouška přimyká k obličeji, případně na tom, jak odolná je. „Pokud mají nakažený a nenakažený správně nasazené respirátory FFP2 a jsou v kontaktu 20 minut ve vzdálenosti 1,5 metru, pravděpodobnost nákazy je 1 ku 1000,“ vyjevil Bodenschatz.

„Pokud by měli jednorázovou roušku, riziko nákazy vzroste o čtyři procenta,“ dodal. „V situaci, kdy mají oba špatně padnoucí roušku, se nebezpečí zvýší o 30 procent, tedy pravděpodobnost nákazy je 1 ku 3,“ vysvětlil Bodenschatz. Experti upozornili, že na rozdíl od jiných výzkumů brali v potaz i to, že ne vždy mají lidé správně nasazenou ochranu úst a nosu. Proto jsou rozdíly v jejich výzkumu tak markantní.