Strach jako motivace k očkování? Sociolog Buchtík zmínil odmítače i hrozící rozpad společnosti

Laboratoře za neděli odhalily 5650 nových případů covidu, je to jeden z nejhorších přírůstků od začátku pandemie. Loni už bylo Česko s takovými čísly v lockdownu, letos se spoléhá na to, že situaci zachrání vakcíny. Naráží se ovšem na jeden velký problém – ukončené očkování má jen 6,18 milionů Čechů a zájem zbytku dojít si pro vlastní „včeličku“ je velmi slabý.

A tak vláda zkouší vše možné, jen aby lidé očkování podstoupili. Preventivní testy přestaly být neočkovaným dospělým osobám propláceny ze zdravotního pojištění, zároveň se rozjela „brutální“ obrazová kampaň ukazující pacienty bez vakcíny na jednotkách intenzivní péče. Vláda také intenzivně řeší, že k potvrzení bezinfekčnosti už nebude stačit antigenní test, zůstanou pouze přesnější PCR testy.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ve hře je dokonce tzv. rakouský model, kdy by nebyly uznávány žádné testy. Ten ale odmítá nastupující kabinet a proti se postavila i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Její člen, sociolog Martin Buchtík, podotkl, že cesta k proočkovanosti přes zákazy a strašení není ideální, dokonce v dlouhodobém horizontu může české společnosti uškodit. Ještě stále nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak lidi motivovat k očkování pozitivně, upozornil.

Není neočkovaný jako neočkovaný

Ale nejdříve - kdo jsou lidé, kteří si v Česku ještě pro vakcínu nedošli? Aktuálně je to zhruba 30 procent dospělé populace. „Jenom několik jednotek není naočkováno, protože to nestihly, ale vlastně to v plánu mají a jde jim jen o to se k tomu dostat,“ vysvětluje Buchtík pro Blesk Zprávy. Přivést tyto osoby k očkování není nic komplikovaného, zafungovalo už současné zpřísnění. „Proočkují se díky opatřením, která jsou nyní negativně nastavená. Proto vznikají fronty,“ říká sociolog.

Mnohem větší skupina neočkovaných jsou podle Buchtíka lidé, kteří si nejsou jisti, zda pro vakcínu zajít, avšak očkování a priori neodmítají. „Často nevědí, protože mají pocit, že mají nějakou kontraindikaci, neporadili se se svým lékařem, mají ho daleko, slyší velmi rozporuplné informace. K nim je potřeba komunikovat,“ konstatuje odborník s tím, že právě na tyto osoby se musí stát zaměřit.

Vědec radí, jak vybudovat odolnost vůči covidu: Očkování, spánek, sluníčko a málo cukru

Třetí část neočkovaných totiž nepřesvědčí zřejmě nic, vakcíny vidí jako zlo. Je to zhruba každý desátý Čech. „V tuhle chvíli, v téhle společenské situaci, je velmi obtížné tuto skupinu lidí motivovat. Často se cítí jako ohrožená, je relativně semknutá,“ vysvětluje Buchtík. Tito lidé obvykle nenacházejí oporu ve svém okolí, ani ve standardních médiích. „A tak ji hledají někde jinde, v alternativních dezinformačních médiích, kde přicházejí na narativy, které jsou jiné, mají jiný charakter a noří je hlouběji do konspiračního vidění světa,“ doplňuje.

Řešení? Praktici, mobilní týmy a hlavně komunikace

Klíčové tedy podle sociologa bude motivovat k očkování lidi, kteří nejsou rozhodnutí. K tomu měla sloužit mimo jiné vládní kampaň, jenže do ní nebylo vloženo maximum, navíc už skončila. „Když se podíváme na rozpočet, byl asi tak šestinový oproti tomu, co má větší obchodní řetězec k dispozici na své reklamní kampaně. Čili nijak závratný,“ podotýká Buchtík. Skrze tento způsob přitom bylo možné relativně snadno vysvětlit, k čemu očkování slouží a proč je bezpečné. Jasná forma komunikace se podle MeSES musí vrátit.

Teď je tu nová kampaň, jde na to přes explicitní zobrazení nemocných pacientů. Velmi intenzivně straší, Buchtík to nevidí jako nejlepší řešení – lidé už jsou vystrašení, podotýká. „Je třeba vrátit do hry i to, že to (očkování, pozn. red.) neděláme jen kvůli sobě, ale našim blízkým. Tenhle apel v České republice, která je sice individualistická společnost - jedna z nejvíce v Evropě – tady funguje, ale nezaznívá,“ říká odborník. Na jaře 2020 s tím nicméně přišel nynější ministr vnitra v demisi Jan Hamáček (ČSSD). Občas ho zmíní premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

Hlavně je ale podle sociologa třeba podpořit praktické lékaře, které má 80 procent obyvatel. „To znamená umožnit jim zjišťovat, kdo je a kdo není očkován, případně kdo potřebuje booster (třetí dávku), to je také velmi důležité, a poskytnout jim podporu, ať už administrativní nebo finanční, aby tak mohli činit,“ popisuje Buchtík. Obvolávání neočkovaných lidí totiž není nijak těžký úkon, avšak je ohromně časově náročný. Praktici by svým pacientům mohli rovnou nabízet konkrétní termín a čas.

Předvánoční testování pro Čechy? Teče nám do bot, varuje Maďar a přidal výstrahu k Vánocům

„Pokud to nejde, tak musíme posílit mobilní očkovací týmy, zejména v oblastech, kde je dlouhá dojezdová vzdálenost. My ve městech, jak o tom uvažujeme, často máme pocit, že očkování a testování jsou věci, které jsou běžně dostupné. Ale v běžném regionu, pokud nebydlíte v okresním městě, tak je pravděpodobné, že máte dojezdovou vzdálenost autem třeba 20 nebo 30 minut do očkovacího centra, to je pro některé lidi, zvláště s nižší mobilitou, velká bariéra,“ uvádí dále člen MeSES.

Důvěra jako základ společnosti

Všechny tyto cesty mají Čechy informovat a vést k očkování jemně, bez násilí a negativních emocí. „Osobně jsem příznivce pozitivní motivace. Má úloha ve skupině MeSES je přinášet sociologický pohled a víme, že společnost musí fungovat i poté, co epidemie odezní,“ shrnuje Buchtík.

Zákazy sice mohou vést k určitým výsledkům, ale zároveň mohou dlouhodobě neblaze ovlivnit populaci jako takovou. „Je tady skupina lidí, kteří jsou radikalizovaní, nejenom kvůli covidu, ale protože jsou frustrovaní, protože na ně všichni zapomněli (…) a když tady přibude další milion lidí, kteří se budou cítit zrazeni společností, tak to v dlouhodobém důsledku bude mít velmi negativní dopady,“ míní sociolog.

„Společnost, která se rozpadává ve skupinky jednotlivců, která si nedůvěřuje, je špatně fungující společnost. Problém důvěry je ten, že ji strašně dlouho získáváte, ale velmi rychle ji dokážete ztratit. A tohle nesmíme připustit,“ připomíná závěrem Buchtík.