Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

V Praze může být až 5 tisíc nakažených covidem, ukazují data z odpadních vod

Autor: ČTK - 
5. října 2021
20:06

Podle dat z dlouhodobého monitoringu odpadních vod se v Praze v druhé polovině září pohybovalo tři až pět tisíc osob nakažených covidem. V tiskové zprávě to sdělili zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Uvedli, že k 27. září evidovalo ministerstvo zdravotnictví v Praze 1173 nakažených. Podle odborníků z VŠCHT je třeba zvýšit intenzitu testování.

„Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat je v Praze nakažených osob s covidem-19 minimálně tři až pět tisíc,“ uvedl Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT. Počet nakažených v druhé půli září se podle něj přiblížil počtům zaznamenaným v polovině letošního dubna, kdy bylo v Praze evidováno právě kolem 5000 pozitivních lidí - zhruba 400 případů na 100 000 obyvatel. Podle současných oficiálních údajů je za posledních sedm dnů 63 pozitivních na 100 000 obyvatel a nákaza byla v metropoli potvrzena u 832 osob.

Metoda sledování vývoje epidemie covidu-19 je založena na tom, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici a virová RNA se tak dostává do odpadních vod. Bartáček uvedl, že se během epidemie potvrzovalo, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie.

Podle vědců data z odpadních vod přibližně odpovídala počtům nakažených reportovaných ministerstvem zdravotnictví do letošního léta. Během září však stoupaly záchyty v odpadních vodách výrazně rychleji než počty pozitivních testů. Bartáček k nesouladu sdělil, že důvodem je možná to, že se v Praze vyskytuje mnoho lidí s méně závažným průběhem nemoci, kteří se nenechají testovat. „To může souviset například s vysokou proočkovaností nebo promořeností populace,“ podotkl vědec.

Odborníci minulý měsíc opakovaně zaznamenali vysoké záchyty v hlavním přítoku na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod, ale také na mnoha menších vzorkovaných lokalitách - například na studentských kolejích, některých místech v centru Prahy či v okolí autobusového terminálu. Virová RNA naopak nebyla ve větší míře zachycena na většině čistě rezidenčních lokalit - například na pražských sídlištích či ve vilových zástavbách.

Kde se vzali nakažení?

Na dotaz, nakolik se může, vzhledem k typu lokalit s vysokými záchyty, jednat o vliv mimopražských osob, včetně turistů, Bartáček ČTK sdělil, že to z tohoto typu dat nelze interpretovat. Podotkl, že u jednotlivých menších lokalit by také „byl opatrný“ s nějakou striktní interpretací. „Ono tam je samozřejmě otázka, kde lidi jak migrují. A druhá věc je, že tyto lokality, které sledujeme, jsou tak malé, že prostě může být, že čistě náhodně prostě v těch lokalitách, které sledujeme, nic nezaznamenáme,“ řekl vědec. O vlivu lidí pocházejících mimo Prahu podle něj jasně svědčí jen záchyty ze studentských kolejí.

Podle Bartáčka a jeho kolegů z Ústavu mikrobiologie a biochemie a Ústavu biotechnologie je důležité, aby příslušné instituce zvýšily intenzitu testování. Pilotní monitoring odpadních vod vědci z VŠCHT spustili loni v létě. Na monitoringu spolupracují se společností Pražské vodovody a kanalizace.

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 804 nových případů nemoci covid-19, o 135 více než před týdnem. Hospitalizovaných s koronavirem přibylo o 28 na 255, v těžkém stavu je podobně jako minulé pondělí čtyřicítka z nich. Reprodukční číslo, jež ukazuje, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, nicméně k dnešku kleslo na 1,31 z předchozích 1,36.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa