Pondělí 2. srpna 2021
Svátek slaví Gustav, zítra Miluše
Oblačno, déšť 22°C

Co se děje v těle po očkování? „Je to souboj dobra se zlem,“ říká imunoložka

Autor: nikola staňková - 
20. června 2021
05:00

Napište si na papír číslo 10 a za něj třináct nul. Přesně tolik imunitních buněk se dennodenně stará o to, aby si naše tělo poradilo s nebezpečnými molekulami, buňkami a mikroby, které se od chvíle, kdy ráno otevřeme oči, snaží proniknout do organismu. Musíme si je hýčkat; o tom jsme se obzvlášť teď, v době pandemie, přesvědčili. A občas jim i trochu pomoci...

Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. (78) je přední českou imunoložkou a vědkyní. Když ale začne hovořit o své práci a o tom, jak se tělo pere s infekcemi, rozzáří se jí oči a vy máte pocit, jako by vám vyprávěla pohádku. „Vždyť ona to vlastně taková pohádka je,“ směje se tomu přirovnání. „O souboji dobra se zlem, který se odehrává v našem těle.“

Napadlo vás, dejme tomu před třemi lety, že přijde něco takového jako covid-19?

„To úplně ne. Ale že budeme dříve nebo později vystaveni nějaké pandemii, to jsem věděla, tomu se totiž nedá vyhnout. Je to jako povodně, které přijdou jednou za sto let. A poslední velkou pandemií byla pandemie španělské chřipky právě před sto lety.“

Ta byla ale mnohonásobně smrtelnější.

„No právě! Měli bychom si uvědomit, že při všech těch problémech, které covid způsobil, jsme měli co do činění s docela vlídným virem. Díky němu jsme se mohli naučit do budoucna spoustu věcí: jak se v takových situacích chovat, jak lidi informovat... Takže covid bych brala spíš jako takové přátelské upozornění přírody.“

Že by někdy mohlo být i hůř?

„No jistě, to by samozřejmě mohlo. Ale předpokládám, že až tak za těch sto let. A toho už se my dvě nedožijeme.“ (smích)

Je covid podle vás už zcela pod kontrolou?

„Zcela zatím ne, ale on si dá říct. Virus SARS-CoV-2 pořád tak různě poletuje ve vzduchu, ale tam nezmůže nic. Potřebuje se množit, a to dokáže pouze v těle člověka. A ve chvíli, kdy máme oběma dávkami vakcíny proočkované nějaké dva miliony lidí, mu dost zužujeme manévrovací prostor. Počet očkovaných bude postupně narůstat, čili ta situace pro něj bude kritičtější, než když tu měl deset milionů potenciálních hostitelů. On tu s námi zůstane – to zas ano. Čas od času se objeví. Ale už nebude způsobovat takové problémy.“

Rychlé a bezpečné

Očkování je jediná možnost, jak se s ním vypořádat? Hovořilo se přece ještě o promořování...

„Promořování je takové nešikovné slovo... Přitom to není nic jiného, než že se lidé postupně přirozeně infikují. Jenže kdybyste spoléhala na promořování, tak v povětří bude toho viru spousta a řada lidí onemocní vysloveně vážně, protože průběh covidu se zákonitě odvíjí od toho, jak je ta dávka viru, kterou se člověk infikuje, robustní. A nám přece jde o to, aby ho tu bylo co nejmíň. Aby – když už se s virem setkáme – probíhalo onemocnění v nějaké přátelské formě. Takže očkování není jediný způsob. Ale zcela jistě je to způsob nejefektivnější, nejrychlejší a také nejbezpečnější.“

Skutečně nejbezpečnější?

„Očkování je bezpečné. Tečka.“

Častý argument těch, kteří o bezpečnosti pochybují, je, že se vakcína vyvíjela ve spěchu.

„Ale to přeci není pravda! V roce 2002 se objevil SARS, v roce 2012 MERS – obě to jsou koronavirové nákazy. Tehdy ty infekce k našemu štěstí odezněly, ale byly tak nebezpečné, že farmaceutické firmy proti nim už v té době začaly intenzivně vyvíjet vakcíny. A teď, v momentě, kdy se objevil SARS CoV-2, tedy další typ koronaviru, se vzaly ty protokoly, které už byly skoro hotové, a pouze se modifikovaly na tento nový typ viru. A jestli je hlášena stovka vedlejších účinků na pět milionů lidí? To je přece pořád málo.“

Takže když se vás zeptám, zda se mám nechat naočkovat, ačkoli nejsem v rizikové skupině...

„Řeknu vám, že by to bylo rozumné. Musíte si uvědomit, že ti, kteří se očkují – a teď nemluvím jen o covidu – chrání i neproočkovanou část populace. Je to zodpovědnost jednoho vůči kolektivu. Ale pochopitelně nemůžeme nikoho nutit, aby na sebe tu zodpovědnost vzal.“

Lítý boj s virem

Co se vlastně v našem těle při očkování odehrává?

„Pomocí injekční stříkačky vpravujeme do svalu antigen, což je označení pro látku, která je organismu cizí, a tudíž vyvolává jeho imunitní odpověď. Podle použité vakcíny je antigenem buď oslabený virus, který nemoc nevyvolává, což je momentálně vakcína používaná v Číně, nebo tvoří antigen jen ta část viru, kterou se přichytává na naše tělní buňky, a tato část je navázaná na nějaký transportní nosič. Na tomto principu fungují vakcíny schválené v Evropě a v USA.“

Jak na ten antigen zareaguje náš organismus?

„Kolem antigenu a transportního nosiče se seběhnou buňky vrozené imunity, které neustále cirkulují po celém těle a jejichž hlavním úkolem je vyhledávat všechny nebezpečné látky. Tyhle buňky antigen a transportní nosič pohltí a utíkají s ním do spádových lymfatických uzlin, kde s pomocí T- a B- -lymfocytů zahájí imunitní reakci.“

A ty antigen zničí?

„Vlastně ano. Způsob následné reakce ale záleží na typu transportního nosiče. Trochu jiné to je, je-li tím nosičem mRNA, která nese jakýsi pokyn pro syntézu virového antigenu. V tom případě je komplex antigenu rozštěpen a jeho část je vystavena na povrchu stejné buňky, která komplex pohltila. Tahle buňka potom v lymfatických uzlinách informuje T a B buňky: »Takhle vypadá něco, co sem nepatří«. No, a jakmile se do těla dostane ten skutečný patogen s antigenem, který vypadá stejně, tělo se ho imunitní reakcí jednoduše zbaví.“

Z toho, co popisujete, lze soudit, že je to pro tělo celkem zápřah.

„Proto je taky potřeba po očkování dodržet ty obecné zásady: tři dny zůstat v klidu a taky se do 24 hodin od podání vakcíny dobře vyspat. A to nejen proto, že ve spánku čerpáte energii. Během něj se totiž taky maže nepotřebná paměť a vytváří se paměť nová – v našem případě to je paměť na vakcínu. Nové studie dokonce ukazují, že u lidí, kteří se po očkování dobře vyspali, byla reakce na vakcínu až dvakrát efektivnější.“

Co pomáhá, co škodí?

Čili dostatečný spánek je pro správně fungující imunitu klíčový?

„Je to takový trojlístek, který kromě spánku tvoří ještě přiměřený pohyb a samozřejmě správná výživa, tu není možné podceňovat. Zastoupeny by v ní měly být všechny složky: tuky, bílkoviny i cukry.“

A neříká se náhodou, že cukr je jed?

„Já bych to tak neviděla. Samozřejmě pokud se někdo od rána do večera neláduje moučníky, to už je trochu něco jiného. Ale cukr je energie pro mozek. Takže dopřát mu trochu toho pokušení bychom měli, třeba klidně i sladkým ovocem, které obsahuje větší množství fruktózy.“

Ono taky ovoce rovná se vitaminy.

„Samozřejmě. Všechny jsou důležité, zvláště pak céčko, to je obecně známý fakt.“

Přitom ústřední hvězdou pandemie byl vitamin D...

„Ten nejenže dokáže stimulovat imunitní systém, ale navíc brání nasedání viru SARS-CoV-2 na tělní buňky. Ale nejvíce ho vzniká působením slunečního UV záření, nikoli z ovoce.“

Sluníčka teď, na jaře a v létě, máme dostatek. Ale co v zimě? Jsou řešením potravinové doplňky, nebo je to spíš placebo?

„Ale ano, zvýšení vitaminu D potravinovými doplňky je rozhodně rozumné. Jenom je třeba rozlišovat, co je pravda a co je spíš reklama. Já mám někdy po přečtení příbalových letáků pocit, že mi snad naroste třetí noha. A ty ceny jsou taky mnohdy přemrštěné. Takže já bych spíš doporučovala obrátit se na praktického lékaře, který může vitaminy doporučit, některé dokonce předepisovat, a to na míru konkrétním potřebám pacienta.“

Řekli jsme si, co imunitu podporuje, ale když to vezmeme zase z druhé stránky – co je jejím největším zabijákem?

„Opak toho co ji podporuje, tedy nedostatek spánku a pohybu a špatná výživa. A pochopitelně stres. Ten je dvojího typu. Neškodný eustres, který vzniká třeba při čtení detektivky nebo u herců při vystoupení. Ten imunitu podporuje, ten k životu potřebujeme. Ale pak tu máme takzvaný distres. To je ten dlouhodobý, chronický stres, o němž prokazatelně víme, že se může podílet i na vzniku nádorů a také obezity.“

Což je takový další zabiják.

„U obezity je hlavní problém v tom, že v tukové tkáni je permanentní slabý zánět, který se začne postupně stěhovat do dalších orgánů. Proto jsou taky nejohroženější skupinou pandemie covidu obézní pacienti. V těle mají slabý zánět, covid také způsobuje slabý zánět. A když se to dá dohromady, může nastat problém.“

Nemoci dnešní doby

Můžou si lidi za obezitu sami, nebo v tom určitou roli může hrát i genetika, na kterou se někteří s oblibou odvolávají?

„Genetika je podstatná, ale z velké části si za to můžeme sami. Žijeme zkrátka v takové době. A přibývá nejen obézních lidí, ale i astmatiků a alergiků.“

Proč zrovna alergiků?

„Hodně to zjednoduším, je to jen jedna z mnoha příčin vzniku alergií. Ale jedná se o tzv. hygienickou hypotézu. Jde o to, že náš imunitní systém si nemůže dát oddych. Příroda ho vymyslela, protože všude kolem nás jsou patogeny, s nimiž musí neustále bojovat. Ale s tím, jak jsme začali úzkostně dbát na hygienu, neustále se myjeme, maminky se snaží děti odstřihnout od jakékoli špíny, tak ten imunitní systém najednou nemá práci. Přirozené patogeny na něj neútočí, zmizel mu protivník, a tak si začne všímat věcí, které by mu za normálních okolností nepřišly zajímavé: pylů, roztočů nebo prachu.“

Tím pádem, kdybych měla uvažovat logicky, nám možná uškodilo to neustálé nošení roušek, respirátorů a přehnaná dezinfekce v covidu.

„Přehnaná desinfekce rukou a předmětů určitě správná není, bakterie potřebujeme k normálnímu životu. Ale nějaký respekt k té infekci je přece potřeba. Čímž narážím i na ty roušky a respirátory. Všimněte si, že letos nebyla chřipka. A proč? Protože jsme nosili respirátory.“

A na to se právě ptám – je to dobře? Nečeká nás teď pro změnu boj s »obyčejnou« rýmičkou?

„Nečeká. Neříkám, že roušky jsou ideální, u některých nemocí jsou vysloveně nevhodné. Ale je to individuální. Já mám čtyři vnuky. Všichni nosili během covidu roušky, ale taky sportovali, chodili na procházky a ani u jednoho z nich jsem po návratu do škol nepozorovala zvýšenou nemocnost. A z toho plyne jediné: máme to celé ve svých rukou.“

slafa ( 21. června 2021 04:06 )

Mrtvi po ockovani? http­s://y­outu­.be/gs­pqyoZ­D7Yg

slafa ( 20. června 2021 23:37 )

Prave informace jsou Ivetko,jen si je staci najit.CDC? VAERS? Kdo hleda najde a je i medicina ktera byla dlouho zamlcovana.

thomasino18 ( 20. června 2021 22:29 )

Iveta Gráfová připravte se,na podzim bude třetí kolo .Očkováni i neočkováni

thomasino18 ( 20. června 2021 22:21 )

Jak se taková fosilie může vyjadřovat k virům,když za jejího studia ještě nebyl vynalezen mikroskop

svatydyndy321 ( 20. června 2021 21:02 )

Koukám, že jediná odbornice přes covid jsi tady ty. 😆

Zobrazit celou diskusi
Další videa