Nová mutace covidu drtí Peru, lidé spí u kyslíku a denně je 300 mrtvých. Hrozí to i Česku?
Vypadá to, že onemocnění covid-19 v Česku a v Evropě pomalu oslabuje. Naprosto odlišná situace je ale v jiných částech světa. Například v Peru hlásí i 300 mrtvých denně, nehledě na to, že tamní obyvatelé musí spávat u kyslíkových bomb na ulicích. Nové vlny onemocnění zde způsobuje brazilská varianta, respektive takový byl předpoklad. Jenže v zemi se objevila i zcela nová varianta C.37, o které se toho zatím mnoho neví.
V České republice epidemie zdárně a pomalu ustupuje. Od rekordů, kdy přibývalo i 16 tisíc nakažených denně a umíralo kolem 150 lidí, jsme se posunuli na hodnotu 2500 nakažených za den. V dáli je i příslib návratu života do normálu.
Ne všude se ale epidemie dostává pod kontrolu. Problémy hlásí Indie i třeba Jižní Amerika. „Peru postihla nová vlna covidu-19 (...). Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) země hlásila v prvním dubnovém týdnu průměrně deset tisíc nakažených a 300 úmrtí denně,“ upozorňuje organizace Lékaři bez hranic.
„Lidé čekají frontu na kyslík, spí kvůli tomu na ulici“
Tento jihoamerický stát tak hlásí 50procentní nárůst tzv. nadbytečných úmrtí, momentálně je dokonce zemí s nejvyšším nadbytkem úmrtí v přepočtu na milion obyvatel. Podle Lékařů bez hranic za to může několik faktorů. Například menší proočkovanost, malá informovanost obyvatel i nedostatek kyslíkových bomb.
„Lidé se zdráhají jít s prvními příznaky do nemocnice. Radši jdou ke svému obvodnímu lékaři, který je ne vždy schopen poskytnout potřebnou pomoc, nebo se léčí sami. To v důsledku dopadá na místní zdravotnictví. Lidé ve spoustě měst často v noci čekají ve frontách a spí na ulici, aby si mohli doplnit kyslíkové lahve z několika málo fungujících nádrží. Doufají, že jim to umožní postarat se o své blízké doma,“ popisují Lékaři bez hranic.
Podle vedoucího mise Jeana-Baptisty Mariona se organizace snaží tyto trendy zvrátit. Poskytují obyvatelům ranou péči a snaží se tím předejít těžkým průběhům, ale i přetěžování nemocnic. „Zlepšení screeningu a správa pacientů je pro nás teď prioritou,“ dodává Marion.
Koronavirus kosí Peru: Brazilská varianta dohnala lidi na ulici, kde čekají na kyslík. | ReutersNakažlivější a chytřejší
Nabízí se otázka, proč by mělo Česko nějak výrazně zajímat Peru. Najde se hned několik důvodů, tím hlavním je třeba fakt, že za masivním nárůstem nakažených a zesnulých může částečně brazilská varianta viru. Varianta, která se již objevila i na našem území a která je známá nepřesně jako brazilská mutace, odborně pak P.1.
O výskytu brazilské varianty na Děčínsku informoval ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) 9. dubna. „Jsou zřejmě dovezeny ze zahraničí, budeme je dále trasovat. Podle mé informace oba případy souvisí,“ oznámil Arenberger.
P.1 může přinést velké nebezpečí. Nejenže se snadno šíří, ale díky klíčovým mutacím dokonce dokáže „obejít“ imunitní systém již promořeného, ale i očkovaného člověka.
Ač nutno podotknout, že Peru nemá zrovna vyvinutý zdravotnický systém a zatím jsou zde naočkována jen tři procenta obyvatel, můžeme se oprávněně bát, co nám tamní „vlna“ přinese do světa. Jak již totiž bylo několikrát zmíněno experty napříč obory, čím větší je virová nálož v populaci, tím snadněji se virus šíří a efektivněji se vyvíjí.
Na vysvětlenou: Koronavirus, stejně jako i jiné viry podobného typu, neustále mutuje. Mutace se projevují na jednom z 30 tisíc písmenek, ze kterých se virus skládá. Virolog Jan Hirsch z Univerzity Karlovy nám tento proces podrobně vysvětlil. Ve stručnosti ale lze říci, že nějaká forma mutace se projeví téměř v každém nakaženém. Virus pak stylem „pokus, omyl“ vytváří takovou mutaci (pozměněné písmenko), která se dokáže uchytit a šířit. Čím více bude mít pokusných králíků, tím lépe pro něj.
Brazilská mutace? Děsí na ní Nelly a Erik
Brazilská varianta se skládá z několika takových vychytralých mutací. Jednu z nich má podobnou jako i varianta britská, která nyní řádí v celé Evropě. Takovou má i jihoafrická mutace. „Britská má mutaci na písmenku N, tak jí říkáme Nelly, ta je na místě spike proteinu. Tam došlo k takové změně, že se virus na naší buňce lépe přichytí. To je evidentně mutace, která pomáhá viru v šíření. Britská varianta má nicméně 23 mutací celkem. U některých ani nevíme, co dělají. Mohou být jen náhodné,“ vysvětloval již dříve pro Blesk Zprávy také biochemik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Právě proto se tyto varianty velmi rychle šíří. Problémem ale je, že brazilská varianta má další pro nás klíčovou mutaci. Vědecky mutaci E484K, slangově Erik. Právě tato mutace způsobuje odolnost viru proti protilátkám získaných z očkování a z prodělání infekce běžnými kmeny SARS-CoV-2.
„Lidé, co mají protilátky proti původní verzi, jej tak nerozpoznají. Tam se změnila taková aminokyselina, že je teď na to horší imunitní odpověď. A to vysvětluje, proč je to teď tak špatné v Brazílii - protože je tam tato varianta, takže tam vlastně jede druhé kolo epidemie,“ uvedl také Pačes pro Blesk Zprávy. A to samé, co se dělo v Brazílii, je nyní i v Peru.
Neznámé riziko C.37
Nejde však jen o brazilskou variantu. S kartami v Peru zamíchala i zcela nová, zatím označená C.37, informovala agentura EFE s odvoláním na peruánské vědce. Ti nyní novou mutaci zkoumají, ale zatím nejsou schopni říci, zda se šíří rychleji, případně zda způsobuje vážnější zdravotní komplikace.
„Jediné, co víme, je, že se začala objevovat ve stejné době, kdy v Peru začínala druhá vlna,“ řekl peruánský mikrobiolog Pablo Tsukayama. Podle něj stojí tato varianta, nazvaná C.37, za asi 40 procenty nákaz zkoumaných v peruánské metropoli Limě od ledna do března. Zaznamenána byla tato mutace v celém Peru, dále v Chile a také v Argentině, Kolumbii, Ekvádoru či v USA.
Podle Tsukayamy nelze říci, zda nová mutace vznikla v Peru, nebo v Chile. Obě země mají letos podobný epidemický vývoj a ještě v březnu mezi nimi fungovalo pravidelné letecké spojení. Podle peruánského experta nelze odhadnout, kdy nynější druhá vlna v Peru dosáhne vrcholu. Už před měsícem a půl se podle něj peruánští epidemiologové domnívali, že druhá vlna vrcholí. „Víme jen to, že tato pandemie se chová zcela nepředvídatelně,“ dodal Tsukayama.
C.37 podle předběžných informací pochází z linie B.1.1.1, která se ve světě vyskytuje od začátku pandemie. Nová varianta má ale podobné mutace jako P.1, není tak vyloučeno, že došlo k záměně. „Je možné, že mnoho vzorků označených jako P.1 je ve skutečnosti C.37,“ přiznává Tsukayama.
Vědci: Vakcíny nás chrání, jen jsou méně odolné
Oslovení experti tak na jednu stranu nabádají k obezřetnosti, zároveň ale uklidňují možnou paniku. „Očkování nás úplně nechrání ani před infekcí původními kmeny SARS-CoV-2. Současné vakcíny byly vyvinuty tak, aby chránily před propuknutím onemocnění, které koronavirus vyvolává. Očkovaný se tedy nemusí obávat toho, že u něj propukne onemocnění covid-19,“ konstatoval pro Blesk Zprávy také virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity.
Černý ale dodává, že se takovýto člověk může stát zdravým přenašečem. „Data z Izraele ale ukazují, že těchto bezpříznakových přenašečů po očkování naštěstí, alespoň u běžných variant SARS-CoV-2, není mnoho. Pokud by se ale u nás výrazněji rozšířily odolnější mutace, mohla by být situace jiná a mohl by to být výrazný problém,“ odtušil Černý.
Je tak nutné sledovat epidemiologickou situaci právě i na druhé straně světa, kde je nyní vysoká virová nálož, tedy velmi zjednodušeně řečeno - ideální množící a mutující podmínky pro koronavirus. Stejně tak je dobré nepolevovat v hygienických opatřeních - často si mýt ruce a v případě známek respiračního onemocnění raději zůstat doma.
