Rozvolnění obchodů od 3. května: Otevře i pražský Primark? A změny v chování lidí

„Zcela zásadní datum bude 3.5.,“ oznámil na čtvrteční tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Pokud Česko dosáhne příznivé incidence, tedy 100 nových nakažených na 100 tisíc obyvatel za sedm dní, tak se přistoupí k prvnímu velkému uvolnění v oblasti služeb. „Potom budou uvolněny zbývající obchody,“ slibuje Havlíček.

Vývoj zatím naznačuje, že se tak opravdu stane. Dlouho zavřené obchody budou moci otevřít, dokonce i ty, které ještě neotevřely – třeba první česká pobočka Primarku v Praze. Ta má vše již nachystáno déle, ale musela vyčkávat, až se epidemiologická situace zlepší. Nyní, minimálně teoreticky, už nic jejímu otevření bránit nebude, ovšem i tak zatím neslibuje, že se 3. května připojí.

„V návaznosti na situaci s covid-19 a místní vládní nařízení jsme posunuli otevření pražské pobočky na pozdější termín v tomto roce. Zdraví a bezpečnost našich zaměstnanců a zákazníků jsou pro nás na prvním místě. Více informací, včetně konkrétního data otevření, zveřejníme v následujících týdnech,“ sdělila pro Blesk Zprávy za Primark Kateřina Outlá z agentury Grayling, která značku zastupuje.

Nutnost jménem e-shop

Jistota je alespoň v otevření u stávajících prodejen. Ty se ale budou muset připravit na to, že chování zákazníků se během několika měsíců zavření do jisté míry proměnilo.

Realitně-poradenská společnost CBRE například míní, že některé změny byly jen dočasné, lidé se potřebují socializovat, zboží si ohmatat a celkově nakupování občas berou jako aktivitu, jak strávit společný čas s přáteli. Do obchodů tedy vyrazí. Přesto je jasné, že určitý posun v jejich chování dlouhé zavření přinese. To bude výzvou jak pro samotné značky, tak pro obchodní centra, jejíchž fungování může být v budoucnu trochu jiné.

„Výsledky průzkumu ukazují, že již dvě třetiny obchodů v OC aktuálně provozují vlastní e-shop, čímž mírní propad maloobchodních tržeb. Třetina obchodů navíc využívá rozhraní zavedených online prodejců. Nejčastěji se jedná o Alzu (29 %), Mall (19 %), Rohlík (19 %) anebo Amazon (10 %). Podíl zboží objednaného přes tržiště partnerů dosahuje u těchto obchodů do 15 % z celkového objemu online zakázek,“ uvedl Tomáš Míček, vedoucí oddělení retail sektoru a správy obchodních center v CBRE.

Obchody ale obvykle nechtějí slučovat svou nabídku do jednoho internetového místa, byť lidé by podobnou službu uvítali. „O společný e-shop nájemců v rámci jednoho OC, ve kterém by jednotlivé obchody prodávaly své zboží, má zájem pouze čtvrtina retailerů. Ovšem většina respondentů (87 %) by uvítala, pokud by webové stránky jednotlivých obchodních center měly funkcionalitu, která by fungovala jako rozcestník a směřovala zákazníky na e-shopy konkrétních nájemců. Z těch, co mají o tuto službu zájem, by pak téměř polovina byla ochotná tyto tržby zahrnout do obratů nájemní jednotky,“ říká Míček.

Chodili nakupovat méně a pak utráceli

Jednoznačným trendem jsou nicméně výdejní okénka – ostatně jinak se, když nepočítáme objednávání přes internet a následné dovezení balíčku – ani během pandemie fungovat nedalo. Podle CBRE mělo výdejní okénka během zavření 53 procent obchodů v obchodních centrech, nejčastěji knihkupectví, lékárny a prodejny se sportovním oblečením.

„Maloobchodní trh prošel během roku s pandemií dramatickými změnami, které za posledních dvacet let nemají obdoby. Obchod čelil masivním výkyvům v extrémně krátkém období– od panických nákupů na přelomu února a března přes dlouhodobější posuny v nákupním chování až po nová pravidla hygieny, ochrany nakupujících a zaměstnanců či reakce na často upravované restrikce a vládní opatření,“ podotýká Karel Týra z výzkumné společnosti NielsenIQ.

„S výjimkou první vlny, kdy byl koronavirus velkou neznámou a viděli jsme enormní panické zásobovací nákupy, bylo chování nakupujících ve všech dalších vlnách podobné. V období restrikcí ještě více, o 15– 20 %, omezovali návštěvy obchodů, nákupy více plánovali a za jeden nákup utratili částku větší zhruba o 25–30 %,“ pokračuje.

Tato průměrná částka se pohybovala na 351 korunách. NielsenIQ popisuje, že se zavřenými obchody nebývale rostla poptávka po kuchyňském náčiní, ale také po produktech na čistění – mopy, utěrky, čističe na podlahy nebo toalety.

Více samoobslužných pokladen

A jak to bude dál? CBRE si myslí, že i nadále bude klíčový vztah mezi prodejcem a zákazníky. „Obchody zvláště v této době nesmí rezignovat na doplňkové služby, které ovlivňují celkovou spokojenost s nakupováním. A obchodní centra ve spolupráci s retailery mohou být v tomto směru nakupujícím partnery,“ uvádí společnost s tím, že lidé by například ocenili, kdyby obchodní centra rozvážely zboží zákazníkům až domů. Diskutuje se také o častějším objednávání služeb přes internet, například návštěva kadeřnice apod.

Obecně se na budování vztahů bude více dbát. „Třetina nájemců obchodních center plánuje v rámci svých obchodů změny související s modernizací či zkvalitněním zákaznického zážitku. Kromě redesignu samotných obchodů či showroomu se nejčastěji jedná o větší využívání digitálních technologií, mj. samoobslužných terminálů a bezkontaktních plateb, ale i uživatelsky vylepšených e-shopů,“ popsal Jan Janáček, vedoucího týmu pronájmů maloobchodních prostor v CBRE.

Hygiena a testy

Jasná jsou také přísná hygienická opatření, lidé budou stále více vyžadovat, aby prostředí bylo čisté. Některá obchodní centra rovněž dříve avizovala, že jsou ochotná postavit před své budovy mobilní kontejnery pro testování antigenními testy, případně je již mají – třeba Galerie Šantovka v Olomouckém kraji nebo Obchodní centrum Šestka v Praze.

„Zvládáme zodpovědně plnit požadovaná bezpečnostní a hygienická nařízení, zároveň podle našich výpočtů a zkušeností zvýší otevření obchodních center mobilitu jen minimálně,“ reagoval na avizované otevření Jan Kubíček, předseda výkonného výboru Asociace nákupních center ČR.