Testování zdarma? Praktici se bojí návalů do ordinací. A zmínili chybu u domovů důchodců
Od 18. prosince by mělo být možné dojít si na test na covid-19 zdarma. Už nyní na něj mohou dobrovolně docházet učitelé. Zájem ale podle posledních zpráv není nijak závratný. Na bezplatný test se mohou zájemci objednat přes rezervační systém, možné ale bude zajít i k praktickému lékaři. Ti nyní zmiňují obavy, aby si udrželi status primárního lékaře a s obavou pohlíží i na možnost plných čekáren. Blesk Zprávám také vysvětlili, jaký je rozdíl mezi antigenním a PCR testem.
Praktičtí lékaři se brzy zapojí do celoplošného testování na covid-19. Praktici tím mají pomoci přetíženým laboratořím. Pacienti se u nich nicméně mohou na test objednat i nyní. „Některé ordinace si testy zakoupily a mají to za přímou úhradu,“ uvedl na dotaz Blesk Zpráv Bohumil Seifert ze Společnosti všeobecného lékařství během tiskové konference o pohledu praktiků na testování v ordinacích a domovech důchodců.
V současnosti si můžete zakoupit PCR za 1700 korun. Cena za antigenní test se pak pohybuje od 499 do 700 korun.
Seifert: Testování není naší prioritou, musí to být dobrovolné
Brzy ale budou testy pro všechny zájemce zadarmo, přesněji od 18. 12., jak potvrdil na začátku listopadu šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). „Aktuálně by nic nemělo bránit tomu, aby projekt testování, nejprve tedy mezi pedagogy a poté mezi masovou veřejností, byl spuštěn v časovém harmonogramu, jak bylo avizováno,“ prohlásil ve středu po jednání. Prioritně se budou testovat rizikové skupiny.
Ne všichni praktici jsou ale testováním ve svých ordinacích nadšení. „Testování v ordinaci není pro nás prioritou. Naší prioritou je zůstat lékařem nejblíže pacientovi. Neodmítáme to, ale musí to být dobrovolné,“ zmínil Seifert s důrazem na to, že praktici budou testovat jen své registrované pacienty.
Dobrovolnost je podle praktiků klíčová. Ne všechny ordinace a čekárny jsou totiž vhodné k tomu, aby sem docházeli pacienti s podezřením na covid, případně rizikoví pacienti. Praktici ale uznávají, že testování v jejich ordinacích může vést k včasnému záchytu nákazy a k včasnému uvalení karantény pro kontakty nakaženého.
„V domovech musíme testovat pořád“
Co praktiky trošku děsí, vedle možnosti, že se jim zahltí ordinace lidmi požadujícími test, je také situace v domovech sociálních služeb. Podle nich by se zde mělo testovat častěji a s plošným testováním pacientů se skončilo moc brzy.
„V zařízeních sociálních služeb jsme to my praktici, co mají povinnost se v primární péči starat o klienty sociálních služeb. Spolupracujeme s pracovníky, kteří tam působí – střední všeobecný personál, ergoterapeuti… jsou i zařízení, která nemají vlastní personál a tak využívají domácí péče a dalších osob. Je to obrovská komunita osob, kteří mají těsný kontakt a při nákaze tak může dojít k masivnímu šíření,“ podotýká člen výboru Boris Šťastný.
Podle Šťastného by měla být povinnost testování v sociálních zařízeních doplněna do protiepidemického systému PES. Ten nyní u zdravotnických a sociálních zařízení v závislosti na riziku šíření koronaviru reguluje pouze možnost návštěv. Přitom se to týká více jak 65 tisíc klientů, kde Šťastný doplňuje, že se od začátku epidemie u nás nakazilo až 18 procent z nich. „Je potřeba říci, že ukončení testování v době výrazného rozvolňování, pokládám za chybu, nejméně u zaměstnanců sociálních služeb, potože i oni jsou vystaveni riziku infekce,“ dodává.
PCR vs. antigenní test
Praktici by měli od 18. 12. využívat především antigenní test. Ten se od klasického laboratního PCR testu liší. Jeho využití by mělo být i při cestách do zahraničí.
Bývalý ministr zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula, přirovnal antigenní testování s nižší citlivostí k rybářské síti s velkými oky. „Uniknou nám menší ryby, ale ty dorostou. Proto test děláme opakovaně,“ uvedl. Antigenní testy jsou podle něj vhodné zejména pro pravidelné použití, například právě u seniorů, učitelů nebo zaměstnanců podniků. Zdůraznil ale, že PCR nenahradí.
Podle studie vědců z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole je zachycení u některých druhů antigenních testů jen okolo 70 procent. Na rozdíl od PCR testu totiž nepátrá po RNA viru, ale po imunitní reakci těla na nákazu.
Antigenní test je tak většinou směrodatným v případě, že člověk má příznaky onemocnění. Ty se většinou projeví po 5-10 dnech. PCR dokáže virus odhalit už v jeho počátku a i v případě, že člověk prodělává bezpříznakovou nákazu. Výhodou antigenního testu je samozřejmě čas. Výsledek je totiž znám už do 30 minut. U PCR je nutné dopravit vzorek do laboratoře.
Chystají se i další metody testování. Nejvíce se pak praktici dívají na možnost testovat ze vzorku slin, který je mnohem rychlejší a příjemnější, než dosavadní způsob testování odběrem z nosohltanu.
Když je u nás cokoli zadarmo, tak je to vždycky podezřelé.