České přípravy na další pandemii: Zastaralý plán, hádky o „superhygienu“ a možná nový ústav

Pandemický plán ČR má být základním dokumentem, podle kterého se řídí postup země v případě šíření nebezpeční nákazy. Ucelená strategie existuje od roku 2001, k jejímu rozsáhlému doplnění došlo v roce 2011. Od té doby se na ni nesáhlo a ani koronavirus na tom nic nezměnil. Přitom původní plán byl sepsán především pro potřeby chřipky, která se od nemoci covid-19 odlišuje.

Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se dříve nechal slyšet, že aktualizaci řešil, nedošlo k ní však. Proč? To je záhada, kterou zatím nikdo nebyl schopný zodpovědět. Současný šéf resortu Jan Blatný (za ANO) při uvedení do úřadu uvedl, že „je třeba pandemický plán oprášit“, tím to ovšem opět skončilo. Ministerstvo na zaslané dotazy nereagovalo. K jedinému náznaku posunu došlo během krátkého ministerského angažmá Romana Prymuly (za ANO), který podepsal dokument nazvaný Typový plán epidemie.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Není zdaleka náhradou pandemického plánu, posun je však ten, že se týká přímo koronaviru. „Já bych tady ještě řekl, tak jako tady bylo avizováno, že není plán pandemie nebo epidemie. Ten plán jsem shodou okolní dneska ráno na poradě podepsal. Je to typový plán epidemie, ale je to typový plán epidemie respirační, takže tam spadá i covid,“ řekl Prymula během vystoupení v Poslanecké sněmovně na konci září, čímž reagoval na kritiku zákonodárců, proč ještě nikdo důležitou koncepci nepřepracoval.

Prymula: Postupovat podle plánu na chřipku se nedalo

Prymula tak mimoděk potvrdil, že stávající dokument nestačil. „Postupovat podle toho původního plánu, který byl na chřipku, se úplně nedalo, protože ten má zásadní odlišnosti,“ řekl. Zajímavé je, že ministerstvo nikde tvorbu typového plánu nehlásilo, ani o jeho schválení veřejně neinformovalo. Rovněž není dostupný k přečtení.

Slovensku se přitom v průběhu roku podařilo jeho strategii aktualizovat, a rovnou tu „velkou“, celý pandemický plán – v srpnu.

Odpověď na otázku, proč nikdo na zásadní dokument ještě nesáhl, může souviset s Ústřední epidemiologickou komisí. Právě ta má vypracovávání plánu na základě usnesení vlády na starosti, jenže například během léta se nesešla ani jednou. Vojtěch uvedl, že k tomu jednoduše neviděl důvod, protože situace v Česku byla klidná. Jednala v květnu a znovu až v polovině září, kdy už bylo jasné, že se země řítí do problému. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) to označil za chybu.

Chtěli efektivnější hygienu, dostali Orwella

Česko sice zatím nebude mít nový pandemický plán, možná ale dostane jednu centrální hygienickou stanici. Novela zákona o veřejném zdraví počítá se vznikem Státní hygienické služby, která by měla pravomoci typu omezení či zakázání cestování, omezení setkávání lidí, dokonce by mohla mobilní operátory žádat o lokalizační data o pohybu nakaženého. V současnosti podobná opatření vyžadují nouzový stav.

Ústavní právníci se shodují, že novela je potenciálně protiústavní, nezdá se ani zástupcům opozice. „Snahu schválit tento návrh skrytý za organizační změny v hygienické službě bez jakékoli diskuse a zrychleně ve stavu legislativní nouze považujeme za porušení demokratických principů tvorby práva,“ uvedla v tiskové zprávě iniciativa Síť k ochraně demokracie. Možnost vyžádání lokalizačních dat dokonce označila na praktiku, která připomíná Velkého bratra z románu 1984 George Orwella.

Zákaz pohybu v kompetenci hygieny? Právníci varují před „Velkým bratrem“ a tahají ústavu

Rušno kolem novely bylo i v pátek v Poslanecké sněmovně. Padala slova jako „speciální úřad na šmírování lidí a omezování lidských svobod“. Premiér Andrej Babiš (ANO) poslance ujistil, že nikdo nechce zakládat totální stát, požadavek na operátory k předávání dat pak označil za chybu.

Blatný připustil, že tato část se může vypustit, jelikož zákon tím neztratí na síle. A už dříve uvedl, že vlastně nejde o nic nového – navrhované pravomoci již hygienické stanice mají, jen ne na celém území. „Jediný rozdíl je v tom, že se bude jednat o centrální orgán, který bude moci uplatňovat tato nařízení na větší ploše, a to je to, co potřebujeme,“ vysvětloval ministr. Řekl také, že jakékoliv články zákona budou uplatňované pouze ve výjimečných případech.

Návrh je aktuálně ve zkráceném připomínkovém řízení.

Krizové zákony už na vnitru přepsali

Co je jisté, že dostane aktualizaci, je krizový zákon. Ministerstvo vnitra připravilo jeho novelu společně s novelou ústavního zákona, který by měl vedle nouzového stavu obsahovat také stav ohrožení státu a stav nebezpečí. Ten by mohla vyhlásit vláda, což v tuto chvíli nelze. Krizový zákon v obecné rovině říká, jaká práva a svobody lze během výjimečných situací omezovat, a vymezuje postavení Ústředního krizového štábu.

Novela rovněž upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Dotazy na krizová řešení by nově mohlo ministerstvo odmítnout, resort tvrdí, že lidé často požadují informace, které pak mohou být zneužity.

Hamáček zatím neví, kdy by nová legislativa měla začít platit. Potvrdil však, že novely jsou reakcí na covid, ačkoliv není jisté, že budou v této souvislosti využity. Vše se bude odvíjet od aktuální situace.

Obnovení slávy české virologie

Připravenost země na budoucí pandemie by měla posílit také na vědeckém poli. Obor virologie tu není pokrytý v takové míře, v jaké by bylo třeba, uvažuje se proto o zřízení výzkumného Virologického ústavu, který by existoval při Akademii věd. Podobná instituce tu fungovala za Československa, po rozpadu země ale zůstala Slovákům.

V současnosti je tak český virologický výzkum roztříštěn mezi jednotlivé jiné instituce, například Biologické centrum, Mikrobiologický ústav či Ústav molekulární genetiky. „Tyto laboratoře mají svá specifická poslání, nepokrývají celou oblast virologie ani nedisponují dostatečným prostorem ve speciálně vybavených pracovištích s vysokou mírou ochrany proti vysoce infekčnímu materiálu,“ uvedla v říjnu předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

„Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová onemocnění („emerging viruses“) zoonotického původu, mezi které patří i nový čínský koronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin,“ dodal virolog Libor Grubhoffer.

Babiš „šmírování“ odmítá: Blatný udělal chybu! Tajně sledovat nakažené přes mobily prý nechce

Nový Virologický ústav by mohl být cestou. Přípravou podkladů byla pověřena Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), její místopředseda, profesor Petr Dvořák pro Blesk Zprávy potvrdil, že rada již záměr řešila v rámci přerozdělování evropských financí na podporu vědy a výzkumu.

„Členové Rady se v této spojitosti taktéž zabývali a zabývají návrhem předsedkyně AV ČR na obnovení slávy české virologie, na zbudování virologického ústavu. Aktuálně probíhá v Radě vážná debata o založení mezinárodního centra pro infekční nemoci, resp. virologický výzkum. Na zvážení jsou dvě formy – podporou stávajících týmů v rámci jejich mateřských organizací nebo založením zcela nového centra, kde se bude většina týmů teprve vytvářet,“ popsal Dvořák.

Další pandemie eventuálně přijde. A může být mnohem horší

Že Česko není na smrtící pandemie připravené, vyplynulo již loni z tzv. GHS Indexu, který tuto odolnost mezi zeměmi hodnotí. Při pohledu na výsledky z dnešního pohledu mrazí – žádný stát na světě nebyl podle indexu na případnou pandemii připraven, přičemž Česko patřilo do skupiny těch horších zemí. Předběhlo nás dokonce Turecko či Albánie.

Možná i proto se Česko letos v listopadu ocitlo na vrcholu dalšího řebříčku, Covid Resilience Ranking od agentury Bloomberg jako země, která je koronaviru pátá nejméně odolná na světě. Hodnotil se nejen počet nových případů nákazy, ale také přísnost opatření nebo dopad na ekonomiku.

„Pokud se nepoučíme z covidu-19 nebo pokud neuvolníme potřebné prostředky a nevyvineme potřebné úsilí, příští pandemie - která přijde s naprostou jistotou - bude ještě více zničující,“ konstatuje výroční zpráva kontrolního orgánu Světové zdravotnictví organizace (WHO), která vyšla v září.