Nový „pacienta nula“ se nakazil při nákupu lososa. Číňany svírá strach z evropských ryb
I když čínští představitelé vyvrátili obavy, že za nové infekce koronaviru v Pekingu může losos, zákazníci se této rybě i nadále vyhýbají. Mezi Číňany oblíbený losos tak zhmotňuje přetrvávající strach z dalšího šíření viru, píše deník The New York Times. Strach ještě posiluje fakt, že „pacient nula“ nové pekingské vlny koronaviru pan Tchang (52) se nakazil rovněž při nákupu lososa. Za poslední týden Peking oznámil 158 nových případů koronaviru.
Pan Tchang nebo „děda z Si-čchengu“, jak pacientovi referují v čínském tisku, na nákup lososa vyrazil na tržnici Sin-fa-ti, která je považována za nové epicentrum nákazy. Tržiště o velikosti 157 fotbalových hřišť a přilehlé okolí jsou v karanténě. „Děti měly chuť na rybu,“ vysvětlil nakažený z nemocničního lůžka. Na nákup se vydal 3. června, o týden později skončil s horečkou v nemocnici. Ještě ten den měl pozitivní test na koronavirus.
Epidemiologové potvrdili, že se musel nakazit na trhu. Tchang předešlé dva týdny neopustil Peking, ani se nestýkal s někým cizím. Odborníkům poskytl seznam 38 osob, se kterými byl v pravidelném kontaktu. Mezitím se začaly objevovat další případy koronaviru, které spojovalo jediné, a to právě návštěva tržnici Sin-fa-ti.
Úřady: Nákaza není z lososa
Když se minulý týden v Pekingu prokázaly nové případy infekce SARS-CoV-2, obyvatelé čínského hlavního města se zalekli zpráv, že virus byl nalezen na tržišti na prkéncích, na nichž se porcoval dovezený losos. O víkendu před lososem varoval také epidemiolog Ceng Kuang z Čínského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, kterého citoval čínský státní list Global Times.
Přestože čínští představitelé později ubezpečili, že infekce z importovaného lososa nepocházela, ryba zmizela z regálů velkých pekingských supermarketů, její zásoby byly zlikvidovány a významné zakázky zrušeny. Lidé odvolávali rezervace v japonských restauracích, zatímco dodavatelé z celého světa se pokoušeli zachránit reputaci svého produktu.
V Číně byla vzrůstající obliba lososa, stejně jako amerických humrů a ústřic, oslavována jako důkaz stoupající životní úrovně a prosperity střední třídy. O lososa, většinou dováženého z Norska a Chile, ale nyní není zájem.
Majitelé restaurací bědují
Pro mnohé dovozce a restauratéry, kteří se jen těžce vzpamatovávají po rozvolnění opatření, je nenadálý národní bojkot lososa další ranou. „Největší smolař roku, to je můj titul,“ říká Alan Wong, majitel řetězce japonských restaurací v Pekingu a Šanghaji. „Měli jsme plno a teď nic, úplné mrtvo,“ stýská si.
V zemi, kde strach z viru přetrvává a nacionalismus je na vzestupu, se stal importovaný losos snadným terčem, míní The New York Times. Čínští představitelé, kteří čelili kritice kvůli tomu, jak se ze začátku k šíření viru postavili, se v minulých měsících snažili zdůraznit, jak se jim nakonec podařilo s epidemií vypořádat, a ze šíření viru vinili okolní svět. Za největší riziko označovali cizince, zpochybnili, že virus se poprvé vyskytl právě v Číně, a dokonce přiživili konspirační teorii o tom, že virus do Číny zavlekla americká armáda.
Norský losos jako politická oběť
Není to přitom poprvé, kdy se norský losos v Číně stal vedlejší obětí aktuální situace či sporů. V roce 2010 rozhodla porota Nobelovy ceny, která sídlí v norském Oslu, že cenu za mír získá čínský disident Liou Siao-po, což vyvolalo nevoli u čínských činitelů. V reakci na udělení ceny Peking zavedl pravidla pro dovoz lososa, která byla natolik přísná, že značná část zásob čerstvé ryby se nakonec v čínských skladech zkazila. Trvalo šest let, než Norsko a Čína obnovily své někdejší vztahy a prodej lososa se vrátil k normálu.
Nemohli by autori upresnit jak je to s tema ustricema...Na to u nas nemame..