„Eseróčka“ si na pomoc počkají. A ošetřovné bude i po otevření školy, schválila Sněmovna

Aktualizováno -
13. května 2020
21:30
Autor: ČTK, Mii - 
13. května 2020
18:53

Zákon, který rozšiřuje okruh příjemců jednorázového příspěvku 500 korun osobám samostatně výdělečně činným i na společníky malých společností s ručením omezeným, se vrací ze Senátu do Sněmovny. Ve stejnou chvíli Sněmovna schválila, že ošetřovné budou mít dál i rodiče, kteří nepošlou kvůli zdraví či jiným omezením své děti do otevíraných škol a školek. A lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce.

Zaměstnanec by podle návrhu ošetřovné pobíral, pokud dítě do otevřené školy nebo školky nepošle kvůli možnosti ohrožení potomkova zdraví či zdraví jiných členů domácnosti. K dalším vážným důvodům bude patřit omezená kapacita nebo provozní doba školského zařízení i jiná omezující opatření kvůli koronaviru. Důvody rodič uvede na předepsaném tiskopisu. Stejná pravidla by měla platit i pro lidi, kteří se starají po uzavření sociálních služeb o starší či postižené členy domácnosti. Zařízení se mají postupně otevírat s omezeními.

Kvůli zavřeným školám stát ošetřovné vyplácí na děti do 13 let i na starší školáky s postižením. Dostávají ho také rodiče dětí ze zavřených školek. Mateřské školy se začínají otevírat. Mladší školáci se pak budou moci do škol vrátit od 25. května. Ve skupině jich bude smět být nejvýš 15. V červnu budou moci do tříd po menších skupinkách starší školáci.

Kompenzace by měly jít ze státního rozpočtu

Nynější zákon o kompenzacích stanovil, že příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Řada senátorů ale poukazovala na to, že tento zdroj připravuje obce a kraje o peníze v řádu miliard korun, protože jde o sdílené daně. Část z této vybrané daně směřuje podle zákona o rozpočtovém určení daní do rozpočtů krajů a obcí. Senát proto v přijatém pozměňovacím návrhu navrhuje, aby příspěvek byl příspěvkem fyzické osobě hrazeným ze státního rozpočtu. Tím by podle senátora Jaroslava Větrovského (ANO) nesl náklady přímo státní rozpočet.

Rozprava senátorů trvala asi čtyři hodiny. Zatímco senátoři ODS prosazovali schválení normy v předložené podobě, tedy rozšíření příspěvku společníkům malých s.r.o., senátoři Starostů podporovali přijetí takového pozměňovacího návrhu, který by řešil i dopady na obce. Senátní většina nakonec přijala pozměňovací návrh, který vznesli senátoři KDU-ČSL Šárka Jelínková, Renata Chmelová a Jiří Čunek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhem nesouhlasila.

Vládou navržený příspěvek 500 Kč společníkům malých s.r.o. představuje obdobnou podporu, kterou předtím získaly osoby samostatně výdělečně činné. Sněmovna minulý týden vložila do zákona přes nesouhlas ministryně Schillerové pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. V Senátu dnes uspěla Jitka Seitlová (KDU-ČSL) s tím, aby se rozšíření na pěstouny vztahovalo i na společníky v s.r.o.

Odložení sociálních odvodů až do října

Sněmovna také rozhodla, že firmy zřejmě budou moci odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. 

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 neuspěly s návrhy různých variant odpuštění části sociálních odvodů. „Chceme pomoci zaměstnavatelům nejen slovy,“ hájil návrh občanských demokratů jejich poslanec Jan Bauer. Snížení pojistného obsahoval i původní návrh ministerstva práce a sociálních věcí, vláda se na něm ale zatím neshodla. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že odpuštění odvodů, které byly epidemií koronaviru výrazně zasaženy, by měla vláda projednat příští týden.

Sněmovna odmítla i několik opozičních návrhů na ještě výraznější snížení penále, případně jeho úplné zrušení. KDU-ČSL neprosadila roční odklad splatnosti daně z přidané hodnoty.

Žádosti úřadů práce o mzdu opět povoleny

Ve středu večer pak rozhodl o dalším opatření i Senát. Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.

Brichacek ( 14. května 2020 06:34 )

Senat opět za kazdou cenu ukazal a ou zbytečnost!!! Z R U Š I T !!!!

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud