Přední onkolog o koronaviru: Není to náhodný zabiják. Plošná omezení musí skončit
Přední britský onkolog s polskými kořeny Karol Sikora (71) s reportéry listu Daily Mail rozebral koronavirus způsobující nemoc covid-19 a restrikce, které vláda v souvislosti s pandemií přijala a k jejichž uvolňování nyní dochází. „S jistotou teď můžeme říct, že se blížíme ke konci pandemie. O koronaviru víme, že není náhodný zabiják, proto není potřeba, aby teď pro každého nadále platily stejně restrikce,“ vysvětlil Sikora.
„Díky studii agentury Veřejné zdraví Anglie (PHE) víme, že koronavirus nezabíjí úplně tak náhodně, ale že cílí na specifické skupiny, a to konkrétně na seniory s preexistujícími zdravotními obtížemi jako cukrovka nebo demence,“ prohlásil Sikora.
„Předložený výzkum ukazuje, že lidé nad 80 let mají 70krát vyšší pravděpodobnost, že podlehnou koronaviru, než lidé pod 40 let. I když tady bude hrát roli jejich tělesná váha člověka, obezita možnost úmrtí zvyšuje 2,5krát,“ uvedl profesor z Buckinghamské univerzity.
„Úmrtnost u dětí je naštěstí nízká, ani jim se ale bohužel koronavirus nevyhýbá,“ doplnil onkolog. Sikora se domnívá, že je nyní možné vytipovat skupinu „více méně odolnou proti koronaviru“, která by mohla „Británii ekonomicky postavit na nohy“.
„Je čas na to se vrátit k normálu, nebo aspoň do takové míry, do jaké to momentální situace umožní. Je čas otevřít školy, vrátit se do práce, lékaři by se měli vrátit ke svým pacientům – stovky kritických případů byly kvůli pandemii upozaděny,“ navázal Sikora.
„Firmy, továrny a podniky, jejichž zaměstnanci jsou více méně mladí a zdraví lidé v produktivním věku, se za nastalé situace můžou vrátit do práce. Samozřejmě i oni budou muset dodržovat jistá opatření, ale ne nic, co by jim ztěžovalo výkon práce,“ navrhl Sikora. Poukázal na to, že karanténu a krizový stav je jednoduché zahájit, s jejich ukončením ale bývají problémy.
Rada onkologa: Buďte rozumní
„Uvolňování restrikcí je náročné a nikdo, nejen v Británii, v podstatě neví, jak na to. Společnost svírá strach. Nicméně vědci po celém světě každý den získávají nové a přesnější informace o koronaviru. Když nyní víme, kdo spadá do ohrožených skupin, můžeme přijít s individuálními pravidly, což usnadní celkové otevírání země,“ domnívá se Sikora.
„Každý z nás se v životě řídí různými pravidly a přijímá jiná rizika. Moje žena skočila s padákem, já ne. Nikdy bych to neudělal. Naše rozhodnutí jsou vázána strachem, stejně by to mělo být i s koronavirem. Všichni většinou víme, co si fyzicky a psychicky můžeme dovolit. Moje rada je: Buďte rozumní,“ vyzval onkolog.
Příslušníci etnik jsou ve větším nebezpečí
Britský statistický úřad (ONS) tento týden zveřejnil analýzu PHE o ohrožených skupinách, mezi které kromě seniorů patří také například příslušníci menšin žijících v Británii jako Afroameričané, Asiati nebo Bangladéšané. „Bez ohledu na věk, je to patrné například mezi našimi kolegy, kteří v boji s nákazou přišli o život,“ okomentoval statistiku Sikora. „U těchto menšin je až dvakrát větší pravděpodobnost, že na koronavirus zemřou, než u bělochů,“ Sikora shrnul závěry průzkumů.
„Neví se, proč tomu tak je, které faktory zde hrají roli,“ dodal. Epicentrum aktivní nákazy se podle Sikory nyní přesunulo do Latinské Ameriky. „Všude jinde na světě můžeme pozorovat, jak počty nakažených i mrtvých klesají. Samozřejmě sem tam se zase nějaké ohnisko objeví, musíme být na pozoru. Někteří moji kolegové si myslí, že jsem přehnaně optimistický, ale věřím, že do září pandemii překonáme,“ zakončil Sikora.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.