Aplikaci na sledování koronaviru ukázala i Francie. Jak občany kontrolují další země?

Autor: mj - 
6. června 2020
15:00

Po týdnech debat se Francie přidala k zemím, které představily mobilní aplikaci pro sledování koronaviru. Ta francouzská se jmenuje StopCovid a umožňuje vyhledávat osoby nakažené koronavirem. A co ostatní země, jaká technologická opatření zavedly?

Uvedení aplikace předcházely polemiky o právu na soukromí a osobní život, které jsou v kontrastu s omezeními zaváděnými v posledních týdnech a měsících v rámci boje s novým virem. Francouzská vláda zdůrazňuje, že aplikace je naprogramována tak, aby nebylo možné zjišťovat citlivé osobní údaje uživatelů. StopCovid, na rozdíl od jiných aplikací, využívá technologii Bluetooth a ne GPS. Díky tomu může upozornit majitele telefonu v situacích, když se nacházejí v blízkosti osoby infikované koronavirem, uvádí France24.

Podobná technologická řešení už byla využita nejenom v Evropě, ale i po celém světě. Tyto aplikace využívají osobní data majitelů mobilních telefonů, ale zásah do soukromí se liší v závislosti od země. Dosud se k takovémuto řešení uchýlilo přes třicet zemí, a každá z nich přináší určitá specifika.

U nás funguje eRouška a Mapy.cz

V Česku od dubna funguje aplikace eRouška, která běží na pozadí mobilních telefonů. Je součástí opatření tzv. Chytré karantény, která dovolí odborníkům sledovat kontakty nakažených lidí, aby se zastavilo nekontrolované šíření koronaviru. Čím více lidí aplikaci používá, tím je účinnější. Podobně funguje i aplikace Mapy.cz, která své uživatele může upozornit, pokud se pohybují v potenciálně nebezpečném prostředí.

V asijských zemích byly zásahy do osobních dat podstatně větší, tamní režimy už tradičně kontrolují soukromí svých občanů ve zvýšené míře. Typickým příkladem je Čína, která musela zareagovat nejrychleji, protože první epicentrum nákazy se nacházelo přímo tam. Rychlá reakce byla možná právě díky už zavedenému systému kontroly občanů, který se používá přes dva roky. Obchodní gigant Alibaba vyvinul aplikaci, která třídí lidi do kategorií a uděluje jim skóre na základě jejich chování a aktivit.

Tento systém byl rozvinut, a právě díky geolokalizačním službám mohl být virus trasován. Občanům byl přidělen QR kód různé barvy v závislosti od toho, kde se pohybovali: Žlutý nebo červený, pokud byli v nebezpečné oblasti, a zelený, pokud šance na nakažení byla jenom malá. V některých regionech a městech bylo cestování podmíněno získáním zeleného kódu.

Deník The New York Times se dostal ke kódu čínské aplikace, ze kterého zjistil, že je naprogramována tak, aby údaje dostávala přímo čínská policie. V případě nedovoleného pohybu je tak možná okamžitá akce.

Itálie šla úplně jinak

V Jižní Koreji se podařilo předejít hromadné karanténě také díky mobilní aplikaci. I přesto, že jedna z prvních vln nákazy udeřila na zemi nepřipravenou, úřady zareagovaly rychle a GPS sledování tehdejších deseti tisíců infikovaných zastavilo masové šíření. Mobilní operátoři posílali data přímo Zdravotnímu úřadu, a tak bylo možné vysledovat všechny sociální kontakty nakažených. V současnosti jsou pod kontrolou jenom lidé umístěni v karanténě. Ti, kteří ji poruší, mohou být odsouzeni až na výkon trestu ve vězení v délce několika měsíců, jak se to stalo koncem května.

Izraelská vláda udělila bezpečnostním službám povolení technologického sledování za účelem zastavení šíření viru. Následně byl vyvinut program na sledování nakažených přes údaje GPS v telefonu, ale také přes používání platebních karet. Takový rozsah sledování vyvolal v zemi velké debaty o bezpečí v digitálním prostoru a o soukromí, ale vláda premiéra Netanjahua plánuje tuto možnost uvést do izraelského práva. Nejvyšší soud to 27. května povolil, ale parlament by měl ještě schválit použití těchto technologií jenom ve výjimečných případech.

Zatímco francouzský přístup je možné popsat jako centralizovaný, jelikož data jsou po anonymizaci ukládána na centrální servery, Itálie se vydala jinou cestou. V červnu by měla být představena aplikace Immuni, která bude držet údaje o majiteli jenom v telefonu. Ta také využívá technologii Bluetooth a upozorní uživatele, když se setká s někým infikovaným. Díky tomu se občané nemusí bát, že by je sledoval „Velký bratr“, ale jiný problém je, že aplikace jsou závislé na schválení Applem nebo Googlem. Francie proto takové řešení odmítla, zato Německo, stejně jako většina evropských zemí, podporuje spíš decentralizovaný přístup.

Slovenské trable s aplikací

Sousední Slovensko si zažilo menší chaos při neúspěšném zavádění Chytré karantény, které bylo oznámeno bez toho, aby byla aplikace schválena Googlem a Applem. Slováci vracející se do vlasti pak byli překvapeni, když se na hranicích tvořily obrovské fronty a oni se nemohli dostat domů. Chytrá karanténa tak nahradila povinnou státní karanténu.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud