Italové prý mají vakcínu, která zabíjí koronavirus. WHO vyzývá ke společnému výzkumu

Aktualizováno -
7. května 2020
14:05
Autor: Darina Jíchová, ČTK - 
7. května 2020
10:30

Italská biotechnologická společnost Takis Biotech oznámila, že se jejím vědcům podařilo jako prvním na světě objevit vakcínu, která „zabíjí koronavirus“. Italové zatím provedli testy na myších, od kterých následně odebrali vyprodukované protilátky, ty se ukázaly být účinné v boji s novým koronavirem způsobujícím nemoc covid-19. Po celém světě je více než 3,2 miliony infikovaných osob, přes 263 tisíc lidí nákaze podlehlo. Na vývoji vakcíny se podílí všechny přední kapacity, britský ministr zdravotnictví v posledních dnech ale zapochyboval, že se ji kdy podaří objevit, uvedl list Daily Mail. A vědci a výzkumníci, kteří chtějí pracovat na vakcíně proti covidu-19, by se měli zapojit do mezinárodních skupin, které jim umožní sídlet poznatky. Pro ČTK to uvedla řekla zástupkyně regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Catherine Smallwoodová. 

Účinnost protilátek odebraných z oočkovaných myší testovali experti z Takis Biotech na lidských buňkách, jejich výzkum ukázal, že jsou pak buňky schopné nejen bojovat s koronavirem, ale dokonce ho neutralizovat.

Podle jejich tvrzení byly vyprodukované látky schopné zabít koronavirus a vakcína je prý připravena pro fázi testování na lidech. Šéf Takis Biotech Luigi Aurisicchio uvedl, že tato fáze začne na podzim.

Italové se chlubí: Jsme první

„Podle našich informací jsme první na světě, kdo přišel s vakcínou schopnou neutralizovat koronavirus,“ pochlubil se Aurisicchio. Tato zpráva vzbudila všeobecný rozruch, ne všichni odborníci jsou nadšení. Podle Britů je prý radost z vakcíny předčasná, domnívají se, že úspěchu na myších dosáhly i jiné laboratoře, které se vývojem účinné vakcíny zabývají.

Například tým z Univerzity v Oxfordu tvrdí, že by protilátky měli mít připravené už v září. Ministr zdravotnictví Matt Hancock tento týden ale nad tímto tvrzením zapochyboval. Podle něj neexistuje žádná garance toho, že se vědcům podaří objevit účinnou vakcínu a lidstvo se bude muset naučit žít se smrtícím virem.

Experimentální vakcínu na covid-19 testují v Británii. (4. 5. 2020)Experimentální vakcínu na covid-19 testují v Británii. (4. 5. 2020) | ČTK/University of Oxford

Italové pracovali s DNA vakcínou, tedy s metodou, kdy je testovací subjekt infikován malým množstvím klonovaného genetického kódu viru. Buňky začnou reagovat, jako by se skutečně nakazily virem, a spustí reakci imunitního systému. Zdraví testovaných ale není skutečně ohroženo, vysvětlili Italové. Silné protilátky podle nich tělo vyprodukuje do 14 dnů. Takové jsou jejich závěry z fáze testů na myších, u testů na člověku očekávají obdobné výsledky.

Britové: Takového úspěchu dosáhli všichni

Takis Biotech zatím nezveřejnil žádnou oficiální studii ze svého výzkumu. Světoví experti se shodují na tom, že pokrok Italů v „honbě za vakcínou vypadá slibně“, ale nabádají k opatrnosti. „Je třeba si uvědomit, že každá laboratoř, která se podílí na vývoji vakcíny, s největší pravděpodobností zaznamenala úspěch při testech na myších,“ upozornil vůdčí mikrobiolog Andrew Preston z anglické Univerzity v Bath. „Je před námi ještě dlouhá cesta,“ dodal.

„Ano, Italové šli o krok dál a otestovali účinnost vytvořených protilátek. Testovali ji ale na lidské buňce vytvořené v laboratoři, navíc testovali reakci imunitního systému, ne vakcínu jako takovou,“ vysvětlil Preston.

„Mají dobře našlápnuto, ale pořád jsou dost daleko od vytvoření skutečné vakcíny. Reálně je třeba říct, že jsou asi na stejném bodu jako ostatní laboratoře,“ okomentoval profesor Adam Finn z bristolského očkovacího centra.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v současnosti klinicky vyhodnocováno nejméně 8 vakcín, dalších 100 včetně té italské je v předklinické fázi. Preston zůstává pozitivní. „Pokud vakcína zvládne nemoc zastavit a zabránit úmrtí, je to v pořádku. Nemusí virus přímo zabít,“ domnívá se britský vědec.

WHO vyzývá ke spolupráci

„Jistě podporujeme prohlubování mezinárodní spolupráce v tomto směru,“ odpověděla zástupkyně regionální pobočky WHO pro Evropu Catherine Smallwoodová na dotaz, zda WHO prosazuje hledání vakcíny na národních úrovních nebo spíše mezinárodní kooperaci. „Vyzýváme ty, kteří vyvíjí vakcíny, a další vědecké instituce, aby se zapojili do tohoto procesu, zapojili se do mezinárodních skupin, které na (vakcínách) pracují, a získaly tak výhody plynoucí ze sdílení informací a důkazů,“ dodala Smallwoodová.

Výzkumu vakcíny proti nemoci, kterou způsobuje virus SARS-CoV-2, se věnuje mnoho firem i zemí. V pondělí ohlásilo zapojení do vývoje s vlastní vakcínou také Česko. Na vývoji společné vakcíny, který iniciovala WHO, se země bude podílet asi 20 miliony korun z celkem 7,5 miliardy, které dohromady slíbily poslat země EU.

Na vývoji české vakcíny spolupracují Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Vakcína bude nejdřív za rok a půl

Podle Smallwoodové z evropské pobočky WHO je nyní po celém světě ve vývoji několik desítek vakcín, šest až osm jich už je ve fázi klinických zkoušek. „Musíme být nanejvýš realističtí a uvědomit si, že vývoj vakcíny zabere mnoho času a na cestě k ní je řada překážek,“ zdůraznila představitelka evropské odnože WHO pro krizové situace. Proces hledání vakcíny proti covidu-19 by podle ní mohl zabrat asi rok a půl, běžně prý přitom vývoj vakcín trvá i několik let.

Evropská pobočka WHO čtvrteční tiskovou konferenci ale věnovala především nárůstu domácího násilí v době, kdy jsou miliony lidí v Evropě kvůli karanténním opatřením v izolaci.

V karanténě sílí domácí násilí

Podle ředitele evropské pobočky WHO Hanse Klugeho členské státy hlásí za duben až 60procentní nárůst domácího násilí oproti stejnému měsíci loňského roku. Telefonátů na linky bezpečí přibylo pětkrát. „Pokud by karanténní opatření pokračovala dalších šest měsíců, přineslo by to na světě dalších 31 milionů případů násilí na ženách či mužích,“ řekl Kluge. Zároveň vyzval vlády a veřejnost, aby domácí násilí nepovažovaly za soukromou záležitost, ale bránily mu. „Násilí páchané na vás nikdy není vaše vina,“ vzkázal Kluge obětem.

Evropský region, do nějž WHO počítá i Turecko, Rusko či středoasijské státy, podle Klugeho zaznamenal už 1,6 milionu potvrzených případů nákazy a 150 tisíc úmrtí s covidem-19. To představuje 45 procent nakažených na celém světě a 60 procent zemřelých.

V posledních čtyřech týdnech je podle Klugeho v regionu možné sledovat pokles nových případů. Neplatí to ale pro jeho východní část, především pro Rusko, Bělorusko, Ukrajinu a Kazachstán, kde je situace nadále dramatická. „Situace je velmi křehká a (pozitivní vývoj) se může opět zvrátit,“ zdůraznil šéf WHO pro Evropu.

jonn ( 7. května 2020 15:33 )

WHO je na dvě věci.Na ho... a na nic.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud