16°C
Šéfka plicařů varuje kvůli koronaviru: Plicní ventilace u pacientů nemusí fungovat. Proč?
Umělá plicní ventilace skutečně u pacientů s koronavirem nemusí být účinná. Dokonce ani nebývá. Důvodem je, že pokud se u nich kvůli nemoci projeví zápal plic, je odlišný od zápalů, ke kterým dochází při ostatních plicních chorobách. Lékaři tak u těžkých případů musí přistupovat k dalším řešením. Říká to profesorka Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti. Reagovala tak na debatu zahraničních plicních lékařů, kteří začali upozorňovat, že je třeba změnit přístup k umělým plicním ventilacím u pacientů s covid-19.
„Je pravda, že klasická podpora plicní ventilace, či umělá plicní ventilace nemusí být a nebývá u pacientů s covid-19 se zápalem plic účinná,“ potvrdila Vašáková pro Blesk Zprávy.
Problémem podle ní je efekt, který koronavirus SARS CoV2 na dýchací orgán má. „Jde o jiný mechanismus postižení plic, kdy mimo poškození plicní tkáně pravděpodobně zánět a virus soutěží s kyslíkem o pozici na krevním barvivu (přenašeči kyslíku). Proto musí být stav u těch nejtěžších nemocných řešen i napojením na mimotělní oběh s okysličováním krve mimo tělo,“ vysvětlila profesorka, která je zároveň přednostkou Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice.
Že se k plicní ventilaci přistupuje, je nicméně standardní postup. Dostanou ji pacienti, kteří nejsou schopni ani při dodávce kyslíku dostatečně okysličit svou krev v plicích. „Pak jsou uspáni, je jim zavedena rourka do krku a dýchá za ně přístroj s dodávkou vyšší koncentrace kyslíku do plic. Pokud ani toto nestačí, pak se přistupuje k mimotělnímu oběhu,“ popsala Vašáková.
Koronavius pomalu přestává být španělskou vesnicí
O tom, že ne vždy umělé plicní ventilace u těžších případů pacientů s covid-19 pomáhají, se diskutuje za hranicemi minimálně od konce března. Již na toto téma vznikly i první vědecké analýzy. Jednou z posledních je text v odborném časopise American Journal of Tropical Medicine and Hygiene, který došel k závěru, že pokud lékaři začnou s plicními ventilacemi „šetřit“, dokáže se tím předejít 50 procentům úmrtí nemocných s koronavirem, kteří jsou napojeni na přístroje.
Podle autorů je z tohoto důvodu třeba vytvořit nové stanovy, jak používat umělé plicní ventilace u koronaviru. Americký Národní ústav zdraví (NIH) je dokonce již představil – doporučil lékařům, aby podání ventilace oddalovali, co nejvíce to jde, a v nejlepším případě se jí zcela vyhnuli.
Dříve se k těmto závěrům dojít nemohlo, protože neexistoval dostatek dat k covid-19 – stále jde o novou a neprozkoumanou nemoc. Jak ale přibývají oběti i vyléčení, pomalu se začíná tvořit i jasná představa o tom, co je choroba zač a jakým způsobem k ní přistupovat.
Mají málo kyslíku, přesto mluví
Co je tedy správný přístup? Jeden z autorů textu, Marcus Schultz z medicínského centra Amsterdamské univerzity, říká, že pokud má pacient s covid-19 jasné problémy s dýcháním, invazivní ventilace dává smysl. Ale brát pouze hypoxémii (nízkou úroveň kyslíku v krvi) jako známku toho, že pacient nutně potřebuje mechanickou ventilaci, může dopadnout velmi špatně. Nízká úroveň kyslíků u pacientů s koronavirem je totiž odlišná než nízká úroveň u pacientů s jinými plicními chorobami, tvrdí lékař. Shoduje se tak se slovy Vašákové.
Výzkumníci popisují, že u běžných dýchacích onemocnění, jakmile začne nastávat hypoxémie, pacienti intenzivně lapají po dechu a nemohou téměř mluvit. U covid-19 se nicméně ukazuje, že nakažení jsou schopni komunikace a nevykazují žádné větší známky tísně, ani když mají úroveň kyslíku v krvi kolem 80 procent. O plicní ventilaci se přitom standardně začíná uvažovat u úrovní pod 90 procent. Zdravý člověk má hodnoty kolem 96 procent.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.