Prymula zmínil problém prázdnin. Promluvil o cestování, názoru Zemana i plošných testech

První dvě vlny uvolňování současných opatření podle Romana Prymuly potenciálním nárůstem počtu nakažených po plošném testování ovlivněny nebudou. „Já si nemyslím, že by ten dopad měl být takový, že by odsunul minimálně ty první dvě vlny. To znamená, myslím si, že ty první dvě vlny proběhnou a pak budeme se čtrnáct dnů dívat, co se bude dít dál, ale v tuhle chvíli si myslím, že to proběhne tak, jak bylo deklarováno,“ uvedl v České televizi ohledně naplánovaného rozvolňování omezení. 

Zavřené hranice na rok? Se Zemanem to neřešil

Náměstek ministra zdravotnictví komentoval i Zemanova slova o tom, že by se nemělo cestovat za hranice rok. Sám v minulosti mluvil o roku až dvou, čímž vyvolal rozsáhlé debaty. Co říká nyní?

„Vidíme dobře, že to jsou všechno skutečně spekulace, protože odhadnout, jak celý ten proces bude trvat, nemůže nikdo úplně přesně, a my jsme v situaci, kdy teď budeme několik týdnů v režimu, kdy budeme muset opravdu pozorovat detailně, co se děje. Když jsme uvolnili nějaká opatření, jestli jsme schopni to nahradit právě chytrou karanténou. A budeme rozhodovat velmi rychle, to znamená v nějakých čtrnáctidenních intervalech. Takže vidět, co bude za rok, je obtížné, ale když se podíváme na situaci v okolních zemích, tak tam je těžké odhadovat tu normalizaci v takto krátkém režimu,“ uvedl před polednem v ČT Prymula.

„Takže o těch současných prázdninách to jistě problém bude a pokud se někam pojede, tak to bude zcela individuální výjimka, tak jak se jedná teď třeba s Chorvatskem, ale to bude skutečně zcela výjimečné,“ podotkl.

Zemana dopálil dotaz na Mynářovu zabijačku. „To prase bylo hladové,“ brání kancléře

Pro Český rozhlas Prymula uvedl, že výrok o zavřených hranicích na rok s prezidentem Zemanem neřešil. „Neřešil jsem to s panem prezidentem. Myslím, že se jedná o odhad podle situace, která tady je v okolních zemích. Podle mě to takhle nějak principiálně opravdu může být. Budou samozřejmě existovat výjimky, teoreticky v nějakém režimu bude možné vycestovat,“ připustil.

„Pokud bude situace v dané zemi obdobná a bude zájem tam vycestovat, tak by to za nějakých okolností mohlo být možné. Teď narážím na to Chorvatsko, ale opravdu to budou výjimky. Není otázka, jestli můžeme, nebo nemůžeme vycestovat. Co se týče pracovních aktivit, tak budou existovat výjimky. Co se týče dovolené, tak je to otázka spekulací. Každý se může podívat na to, jak se situace vyvíjí v té konkrétní zemi. Jsou země, které jsou schopny přijímat, například Island, ale to jsou spíše výjimky. Většinově je svět v tuhle chvíli opravdu uzavřený. Ale opravdu jde o spekulace, to se ukáže průběžně,“ uvedl Prymula pro ČRo.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Plošné testy nejsou špatné, brání je Prymula

Prymula v ČT promluvil také o plošném testování a tom, koho nakonec zahrne. „Jsou to vybrané vzorky populace, které se liší metodou výběru v jednotlivých regionech, a je snaha tam nakonec zahrnout poměrně velký populační vzorek, až 28 000 osob,“ uvedl epidemiolog.

Jde přitom o dva velké soubory lidí napříč Českem. „Nejsou z Prahy, ale jsou reprezentativně vybrány v podstatě z celé republiky, protože to jsou lidé, kteří se léčí s určitým onemocněním a dali souhlas, že budou využiti právě pro toto,“ podotkl.

 „Ten druhý soubor, který bude tady v Praze, tak to už budou náhodní dobrovolníci, kteří budou chtít být otestováni, a ti budou zařazováni podle různých věkových skupin, takže myslíme, že budeme mít konečně šanci vidět, jak jsme na tom v České republice v různých lokalitách, kde je různá šance se potkávat s tímto virem,“ říká Prymula.

Odmítá kritiku, že by testy nebyly dostatečně průkazné. „Já chci ubezpečit, že jsme opravdu ty testy validovali ve třech renomovaných institucích. Ty testy opravdu tak špatné nejsou, jsou schopny poskytnout nějaký základní obrázek, jak na tom jsme,“ uvedl Prymula a pokračuje: „Tady přeci nejde o to, jestli tam vyjde jedno promile, dvě nebo tři. Nám jde o to, abychom věděli to makrorozmezí. Aby to nebyly desítky procent versus jednotky procent. A to ten test ukáže zcela spolehlivě (...) Já si nemyslím, že to budou desítky procent, já myslím, že se to bude pohybovat mezi promilí až jednotkami procent.“

Okomentoval však také možnou přítomnost protilátek v těle, na které je možné také testovat. „My si musíme uvědomit, že zatím to, co je určitým způsobem zpochybňováno, je, jestli protilátky u těch nejmenších vydrží dostatečně dlouhou dobu a jestli jsou u všech. Ukazuje se, že třeba u 20 procent té nejnižší věkové kategorie ty protilátky nejsou dostatečně vysoké. Nicméně nikdo nezpochybňuje, že obecně v té populaci ty protilátky vydrží alespoň dva roky, tak z těch křivek a poklesu se to dá v tuto chvíli kalkulovat. To znamená: my jsme tady byli exponováni tomu viru maximálně dva měsíce zpátky. Pokud budeme spekulovat, že už tady někdo kolem Vánoc mohl onemocnět, tak pořád je to bohatě v intervalu, kde bychom to měli zachytit,“ dodal.