Kdy Praha nejvíce trpěla? Před koronavirem tu byly mory, povodně i požáry

Autor: diz - 
7. dubna 2020
06:19

Závažná je současná situace v hlavním městě kvůli koronaviru. Není to však první rána, která na Pražany v dlouhodobé historii „matičky měst“ dolehla. Povodně, požáry, hladomory i morové epidemie. S tím vším už naši předci měli co do činění a museli se s nimi popasovat. Kdy bylo Praze nejvíc ouvej?

K 5. dubnu letošního roku vykázala Hygienická stanice hl. m. Prahy již 1099 případů výskytu koronaviru mezi pražskými obyvateli. Celorepublikově už bohužel zesnulo 72 osob, u kterých byla prokázaná koronavirová nákaza. Vrátíme-li se však do roku 1016, uviděli bychom, že se jedná o nepatrný zlomek obětí, na které tehdy dolehla morová epidemie.

Zkázonosný mor

Praha v té době podle historických zpráv nebyla „ani vesnicí, ani městem.“ V ní a jejím okolí žilo zhruba mezi 10 až 20 tisíci obyvateli. Na ně měla dolehnout morová epidemie takové razance, že to málem znamenalo zkázu města. „Mor veliký (tak jakž se tomu z mnohých kronik vyrozumělo) jednak byl po všem světě. Času morního kníže Oldřich rozkázal mnoho lesův okolo Prahy, a zvláště okolo Vyšehradu, posekati a to dříví zapalovati, aby ti dýmové lesní a smolnatí to nakažené povětří opravovali. A když se ti dýmové nejvíce rozmohli, taková náhlost moru přestala,“ rozepisuje se kronikář Václav Hájek z Libočan.

Ten naneštěstí proslul tím, že mnoho ze svých zpráv, porůznu upravoval, tudíž lecjaké z jeho zápisů bývají historiky zpochybňovány. V kronice nicméně uvádí, že na morovou ránu měla Praha tehdy přijít o dnes již těžko uvěřitelných 9/10 obyvatelstva! Jakkoliv bývá Hájkova kronika zpochybňovaná, zdaleka se nejednalo o jediný mor, který Prahu postihl.

Údajně největší dopad na pražské obyvatelstvo měly mory v 16. století. Konkrétně ji postihly v roce 1564, později v roce 1568, kdy podle knihy Dějiny Prahy v datech zemřelo během pěti měsíců 3 898 obyvatel, nebo v roce 1582. Tehdy v Praze podle historika Josefa Janáčka, žilo okolo 60 tisíc obyvatel – jak uvádí ve svých Malých dějinách Prahy. Podle historických zpráv právě v roce 1582 umíralo v době největší rozpuku moru až 20 lidí denně. Další těžká morová rána dopadla na Prahu v letech 1713 až 1714, kdy v Praze mělo zemřít zhruba 13 tisíc obyvatel.

Když nebylo co jíst

Kromě morových ran se Praze nevyhnul ani hladomor. Ten pravděpodobně nejzávažnější propukl v začátcích vlády Jana Lucemburského. Hladomor se Prahy týkal už v roce 1312, a pak ještě následná léta. Za téměř katastrofální následky považuje Zbraslavská kronika ten, jenž přišel v roce 1316 po velké povodni.

„Následovalo žalostné umírání lidí a tou měrou umírání se rozmohlo, že v přemnohých vesnicích a městech dělány hluboké jámy, jež společně mnoho mrtvých těl jako zdechlin zakryly,“ dozvíme se z kroniky. Aby toho nebylo, po neúrodném létě nastala třeskutá zima, v jejímž důsledku v Praze zamrzla Vltava. „Následkem této dlouhotrvající zimy lid krutějším hladem byl sklíčen (…), zlo ke zlu přibývá.“ Hladomor postihoval Prahu i v pozdějších letech. Třeba ten v roce 1361 dal jméno zdi, kterou v rámci opevnění nechal zbudovat Karel IV. na Petříně- „Hladová.“

Město pod vodou

Zmínili jsme povodeň – ano i rozbouřená Vltava často Praze škodila v jejím vývoji. A bohužel tomu nezřídka činí i do dnešních dnů. Jedna z těch prvních závažnějších, které Prahu postihly, se odedála v roce 1342. Pražané na ni mají dodnes památku. „Ledovými krami byl pobořen Juditin kamenný most tak, že nebyla možná jeho oprava,“ píše kolektiv historiků v Dějinách Prahy v datech. Namísto románského mostu, jenž se dochoval ve fragmentech, pak vznikl tolik obdivovaný Karlův most.

I ten měl kolikrát s povodněmi co do činění. Třeba v roce 1432 „rozvodněná Vltava strhla při katastrofální povodni pět pilířů Karlova mostu a zaplavila ulice až po Staroměstské náměstí,“ líčí historici.

V průběhu dalších staletí se velká voda do Prahy vracela. V roce 1845 na následky povodně spočinuly pod hladinou Vltavy Staré i Nové Město, Malá Strana, ale také Smíchov nebo Karlín. V roce 1890 „Prahu a předměstí postihla velká povodeň. Byla zatopena větší část Starého Města. Při demontáži pontonového mostu u Invalidovny zahynulo 20 vojáků,“ popisují historici. Pomník věnovaný jejich památce mimochodem dodnes připomíná obelisk umístěný před Invalidovnou. O tři roky později povodeň vyplavila tehdy vesnici Lahovice, dnes součást Prahy, která leží na soutoku Vltavy a Labe.

Invalidovna během povodně roku 2002.Invalidovna během povodně roku 2002. | David Malík

Historicky asi nejničivější povodně v Praze mnozí z nás pamatují a není třeba jejich průběh a následky dohledávat v historických knihách. Nastaly v srpnu 2002 a kromě Prahy postihly prakticky celou republiku. V Praze voda zaplavila kromě historického centra takřka veškeré pobřežní plochy, od Zbraslavi a Velké Chuchle přes Karlín a Libeň až po Troju, kde v důsledku povodní zemřelo 134 zvířat. Voda natekla také do pražského metra. Jen v Praze její škody činily několik miliard korun. Celkově si povodně v celé republice vyžádaly 17 lidských obětí.

»Hořel i kámen«

O ohni se říká – dobrý sluha, špatný pán. Ne náhodou. Vyjma povodní a nemocí Prahu decimovaly také požáry. Ty drobnější se v Praze vyskytovaly od jejích počátků napříč historií, třeba za období husitských nepokojů, zahořely Hradčany, Pohořelec a Nový Svět. Známější požáry v Praze měly zase za následek například Národní divadlo.

Ani jeden se ale nemůže rovnat se zhoubným požárem, jaký vypukl za panování Ferdinanda I. v roce 1541. „Vypukl na Malé Straně (údajně při opravě střechy paláce Smiřických – pozn. redakce), zničil velkou část města a rozšířil se i na Hradčany a na sám Hrad,“ píše Janáček. „Škody na stavbách, na vnitřním zařízení a inventáři byly nedozírné. Na Malé Straně a na Hradčanech bylo zničeno 197 domů, na Hradě zasáhl požár téměř všechny budovy.“ Plameny ohně olizovaly také chrám sv. Víta, jehož jedna tehdy stále dřevěná zeď lehla popelem. Podle historických zkazek na následky požáru zemřelo přes 50 lidí, a dosud je považován za jeden z nejničivějších, jaký v Praze vypukl.

Jeden z větších požárů postihl v Praze v roce 2008 také Průmyslový palác na holešovickém Výstavišti. Od té doby jedno křídlo paláci stále schází. (ilustrační foto)Jeden z větších požárů postihl v Praze v roce 2008 také Průmyslový palác na holešovickém Výstavišti. Od té doby jedno křídlo paláci stále schází. (ilustrační foto) | Blesk:Mithofer Martin

Srovnatelný co do rozsahu i škod by mohl být dvoudenní požár Starého a Nového Města, popřípadě Josefova v roce 1689. „Zničil (…) 749 domů, řadu kostelů, far, klášterů a synagóg; desítky dalších objektů byly vážně poškozeny,“ stojí v Dějinách Prahy v datech. Kromě četných nevyčíslitelných škod měl požár na svědomí také stovky lidských životů – především z řad židovské obce.

Příčinou byla buď nešťastná náhoda, poněvadž v Praze převládala tou dobou horka a sucha, nebo mezi některými historiky celkem často se objevující teorie o tom, že požár založili francouzští agenti ve službách Ludvíka XIV., který sváděl diplomatické půtky s tehdejším císařem a českým králem Leopoldem I. Od toho se také požár nazývá Francouzský.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud