Rezidence britského velvyslance se nachází na stejné adrese, jako celé velvyslanectví, tedy v Thunovském paláci na Malé Straně, přímo pod hradbami Pražského hradu. Vstupujeme vstupní bránou do nádvoří velvyslanectví, odkud zamíříme do hlavní budovy. Rezidence velvyslance se nachází až ve 3. patře, do kterého nás vede bílé schodiště, jehož zdi jsou vyzdobeny nejrůznějšími obrazy a fotografiemi.

Návrat Palacha do Prahy

U dveří do rezidence nás „zdraví“ fotografie královny Alžběty II., jedna z mnoha, které jsou v prostorách paláce k vidění. „Upřímná náklonnost zaměstnanců ambasády ke královně je vidět na mnoha místech. Mnozí ji mají na zarámovaných fotografiích vystavenou i v kancelářích,“ upozorňuje nás Tereza Kosáková z odboru vnějších vztahů britského velvyslanectví předtím, než nás představí velvyslanci.

Pod fotografií usměvavé královny pak návštěvy svádí k posazení vyřezávaná lavice z ořechového dřeva, která pochází ze 17. století. Jedná se o jedno z vůbec nejstarších původních vybavení ambasády. Nás mimo toho zaujme koláž Jana Palacha. Ta zdobí schodiště přímo na přání Nicka Archera, který se do Thunovského paláce nastěhoval před dvěma roky.

„Objevil jsem ji v sekci britské vlády s uměleckými předměty, o které si diplomaté mohou zažádat v případě, že chtějí pozměnit výzdobu prostor ambasády,“ vysvětlil velvyslanec. Tímto způsobem dochází k obměně výzdoby britské ambasády. „Přišlo mi, že by bylo jedině symbolické, kdyby se v roce 2019, kdy uplynulo 50 let od úmrtí Jana Palacha, vrátila tato koláž do Prahy.“
Schodiště v budově britského velvyslanectví je ozdobeno koláží Jana Palacha, kterou si ze sbírek britské vlády vyžádal přímo Nick Archer - symbolicky v roce 50. výročí úmrtí studenta historie. Jedná se o dílo nazvané Sebevražda ohněm, které v lednu 1970 vytvořil britský umělec Joe Tilson.
Autor: Robert Klejch

Můj dům, můj palác

První místností velvyslancovy rezidence je prostorná vstupní místnost, která prý kdysi fungovala jako salon. Na první pohled zaujme starobylým dřevěným nábytkem, pozlacenými svícny, porcelánovými vázami či barokní skříní „Většinu vybavení paláce britská vláda odkoupila od Thun-Hohensteinské rodiny,“ vysvětluje velvyslanec, který je náramně hrdý na to, že tím došlo k uchování starobylého puncu celé budovy. „I když je to britská ambasáda, je plná českého nábytku, české kultury. Díky tomu se podařilo zachovat původní kouzlo těchto míst.“ Na komodě pak má velvyslanec vystavené fotografie osobností, s nimiž se setkal. Neschází mezi nimi pochopitelně královna Alžběta II.

„Ta rezidenci ostatně osobně navštívila v roce 1996,“ uvádí velvyslanec. Tehdy v ní ale nespala, na přespání si vybrala jiný palác na Malé Straně. Oproti tomu princezna Diana s princem Charlesem v Thunovském paláci přespávali, když tu byli na návštěvě. Konkrétně o patro výš, kde se nachází hostinské pokoje. Tam se sice nevydáme, zato se dozvídáme, že Nick Archer má k princi z Walesu ryze kladný vztah a nezřídka jsou v kontaktu. Tři roky byl totiž Charlesovým tajemníkem.

Ze vstupní haly vcházíme do tzv. žlutého salonu, kde velvyslanec neformálně přijímá zástupce vědy, techniky, obchodu i politiky. Podle velvyslance se jedná o nejsvětlejší místnost celé rezidence, za což může nejen osazení hned několika okny, ale především světle žluté záclony i zdi. A když se setmí, o dostatek světla se pak postará skvostný polychromovaný vyřezávaný rokokový lustr ze dřeva. Tím, že se salon nachází na jihovýchodní straně rezidence, je z něj dechberoucí pohled na Prahu – prakticky jako na dlani.
Takovýhle výhled má britský velvyslanec na Prahu.
Autor: Robert Klejch

Pod dohledem Zimního krále

Ze žlutého salonu se dá projít do velkého salonu, což je největší místnost rezidence. Také ta udiví majestátním lustrem, zrovna tak jako starobylými kusy nábytku, orientálními vázami nebo skvostnými obrazy mistrů štětce. Jeden z nich je přitom českému návštěvníkovi více než povědomý. Jedná se o jeden z nejznámějších obrazů českého krále Fridricha Falckého od Gerrita van Honthorsta.

Proč zrovna on, vladař, který se na Pražském hradě ohřál jednu zimu, a ne některý jiný český panovník, zdobí reprezentativní prostory? Než se ucházel o českou korunu, pojal Fridrich Falcký za manželku Alžbětu Stuartovnu, dceru anglického krále Jakuba I. Ostatně v pomoc Anglie z toho důvodu doufal po zbytek třicetileté války, respektive až do své smrti, protože jejího konce se nedožil. Stejně jako vojenské pomoci anglické koruny.

Jeden z nejznámějších portrétů Fridricha Falckého, který na Pražském hradě vládl jeden rok. Proto se mu také trošku nechvalně přezdívá Zimní král.
Autor: Robert Klejch

Jelikož je Nick Archer vášnivým pianistou, což se nám nezdráhal dokázat, čestné místo v místnosti zaujímá i klavír, na kterém tu a tam doprovází jednoho ze svých synů, který pro změnu holduje hře na baskytaru. „Láska k hudbě se v Thunovském paláci pěstovala odedávna. Tento klavír tu už nějakých pár let je,“ upřesňuje velvyslanec. V centru salonu se pak nachází kulatý stůl s biedermeirovými židlemi.

Královský servis

Hned vedle velkého salonu je o poznání komornější místnost, která dříve fungovala jako pracovna či studovna. „Dnes prostory slouží pro menší setkání jako snídaně či obědy,“ upřesňuje Archer. I tato místnost je však přepychově vyzdobena do nejmenších detailů. Za jejími dveřmi se pak nachází velká jídelna, k níž pochopitelně z jedné strany přiléhá kuchyně. Velvyslanec prozrazuje, že jídelna vznikla až po rekonstrukci ambasády po roce 1960, a to propojením několika menších místností.

Video
Video se připravuje ...

Zajímá vás, jak si v Praze žije velvyslanec jejího veličenstva Nick Archer? Přijměte pozvání v podobě krátkého videa a náhledněte za dveře, kam se mnozí nedostanou. David Zima

Jídelnu také zdobí řada skvostných obrazů, z nichž vyčnívá ten, který znázorňuje krále Jiřího V. - dědečka královny Alžběty II. Pokrmy zde bývají podávány na porcelánových talířích, které spolu se stříbrnými příbory disponují současným královským znakem, což pozdvihuje velkolepost jídelní tabule. Ta je ke všemu obklopena souborem židlí ve stylu George Hepplewitha, jednoho z nejznámějších anglických tvůrců nábytku.

Tím je naše „prohlídka“ rezidence u konce. Ale… co ložnice? Koupelna? „Ty se nachází v dalších prostorách rezidence, kam už smí pouze pan velvyslanec s rodinou,“ poukazuje Tereza Kosáková na zavřené dveře v jídelně, za kterými se patrně skrývá několik dalších místností. Inu, ani nám by asi nebylo nejpříjemnější, kdyby nám cizí lidé koukali doslova pod polštář. S pochopením se tak pozvolna odebíráme k východu. Ještě předtím nás však velvyslanec pozve na zahradu, která je podle mínění mnohých považována za jednu z nejkrásnějších v celé Praze!

To nejlepší na konec?

Aby také ne. „Je to chlouba celé rezidence,“ uvádí k pečlivě udržované zahradě, která se nachází přímo pod okny starého královského paláce Pražského hradu. „Traduje se, že na zahradě je tajný vchod na Hrad, kudy Masaryk docházel za tehdejšími britskými velvyslanci,“ prozrazuje nám Archer.

Perfektně střižený anglický trávník, který je prý pečlivě udržovaný sto let, mohutně vzrostlé kaštany či duby, mělký bazének s kašnou a soškou andělíčka, a k tomu další z několika dechberoucích pohledů na Prahu, které se z horních pater Thunovského paláce nacházejí. Krása zahrady nezůstává její pověsti nic dlužná. Jako jednu z mála součástí rezidence si ji přitom mohou prohlédnout Pražané, aniž by museli u velvyslance žádat o audienci. Doslova z ptačí perspektivy je na ni totiž výhled z vyhlídkové terasy hradní zahrady Na Valech.

Traduje se, že na zahradě ústí některý z tajných chodeb Pražského hradu, kterou v letech 1. republiky docházel za britským velvyslancem Tomáš Garrigue Masaryk.
Autor: Robert Klejch
Fotogalerie
60 fotografií