Rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima: Musíme testovat a testovat! Státu s tím pomůžeme

Autor: David Polák - 
1. dubna 2020
05:00

Není jen kariérní akademik, ale také lékař a biochemik. A tvrdí, že je v současném boji s nemocí COVID-19 naprosto klíčové ve velkém testovat. Jak s tím pomáhají univerzitní laboratoře a proč vše nakonec zvládneme, řekl Blesku rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima (53).

Podle některých odhadů je ve společnosti nejméně desetkrát více nakažených koronavirem, než udávají oficiální čísla. Kolik je to dle vás?

„To zjistíme, jenom když budeme testovat, testovat a testovat. To je velmi klíčové. Ale musíme se smířit s tím, že v následujících dnech bude počet případů výrazně stoupat.“

Jak se vlastně Univerzita Karlova zapojila do boje proti COVID-19?

„Naše zapojení má dvě základní roviny, vědeckou a personální. Máme přes 1500 studentů medicíny, kteří již nyní pomáhají ve zdravotnických zařízeních. K tomu máme nyní připraveno ještě kolem tisícovky studentů, kteří jsou připraveni pomoci. Tato iniciativa přišla přímo od nich a zaslouží si poděkování. Jsem na ně hrdý. Studenti dalších fakult pomáhají hlídat děti, jsou zapojeni v sociálních službách a mohl bych pokračovat.“

A ta vědecká rovina je?

„Základ je, jak jsem už říkal, ve velkém testování lidí. A tady se ukazuje důležitost vědeckých a univerzitních pracovišť, která s tím mohou výrazně pomoci. Protože my máme týmy i přístroje. Naše pracoviště a lidé se už připravují nebo se již v laboratořích vyšetřuje. Další výhodou je, že se snažíme vyvinout vlastní možnost testování. Kromě zákazu vývozu zdravotnického materiálu, který už dnes platí v řadě zemí, se zakazuje vývoz diagnostických souprav, aby je měly státy pro sebe. Takže my musíme mít vlastní kapacity testování a soupravy.“

Kolik laboratoří univerzity se na tom podílí?

„V tuto chvíli je to více než deset laboratoří na Univerzitě Karlově, ale jsou i další pracoviště na jiných univerzitách v Česku společně s pracovišti Akademie věd ČR. Samozřejmě všichni si společně vypomáháme, vyměňujeme si informace a poznatky, aby byla naše práce efektivní.“

Zapojení akademické obce do boje proti viru navrhl kdo? Stát, nebo univerzita?

„Impulz vyšel od nás, asi tak před dvěma týdny, kdy jsem se obrátil na pana náměstka Romana Prymulu jako šéfa Ústředního krizového štábu (nyní už v čele ÚKŠ není, pozn. red.) a pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Následně jsme s profesorkou Zažímalovou (předsedkyně Akademie věd ČR – pozn. red.) zaslali oficiální dopis panu premiérovi a panu ministrovi. Ti souhlasili a my jsme se začali postupně připravovat a spolupracovat se Státním zdravotním ústavem.“

A využívá stát dostatečně vaše kapacity, které jim nabízíte?

„V tuto chvíli ano. Navíc komunikace mezi naší univerzitou a státními složkami se velice urychlila a prohloubila po našem dopisu.“

Je nějaká oblast, ve které byste ještě mohli pomoci, a zatím k tomu nedošlo?

„Intenzivně nyní pracujeme na výrobě nanomateriálů, které by mohly být součástí roušek a ničily by viry. V tuto chvíli jde o urychlení vývoje, takže až budeme mít konkrétní výsledky, nabídneme své kapacity státu.“

Přesouváte finanční prostředky na různé vývoje?

„Fakulty i univerzity mají své rozpočty, ze kterých tuto činnost hradí, takže masivní přesouvání peněz neběží. Jsou ale i jiné instituce, které pomáhají. Například společnost IOCB Tech, která je dceřinou společností Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, darovala 7 milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19. Tento dar si zaslouží poděkování.“

Jste vzděláním lékař. Proč se dle vás koronavirus tak rychle rozšířil po světě?

„Vinu na tom bezpochyby nese dnešní globální a propojený svět. Velmi rychle jsme si zvykli cestovat bez jakýchkoliv problémů a omezení. Pohyb lidstva je obrovský a to je pro šíření jakékoliv infekce ideální.“

A proč zrovna Itálie?

„Má to myslím více aspektů. Tím prvním je kvalita života a vysoký věk populace, která je proto zranitelnější. V Itálii žije a pracuje v textilním průmyslu jedna z největších čínských komunit na našem kontinentu. O tom se málo ví. Dalším je, že sever Itálie je populární turistická a obchodně velmi navštěvovaná oblast. A když se tam začaly objevovat stovky pozitivních případů, tak se dalo očekávat, že se virus rozšíří dále.“

Liší se nějak koronavirus od běžných známých virů?

„Není nijak odlišný od těch, co známe. Tím, co ho odlišuje, jsou jeho projevy. U zhruba 30 procent populace se projevuje bezpříznakově. U při- bližně 50 procent má jenom velmi mírné příznaky, které se objeví až do dvou týdnů. To znamená, že člověk má v sobě vir a může ho šířit dále, aniž by si to uvědomoval. Zatímco třeba u chřipky vidíte a cítíte příznaky do pár dní. Navíc je zcela nový a nemáme na něj vyvinutou individuální ani kolektivní imunitu.“

Může i nás potkat italský scénář?

„Nikdy nelze nic vyloučit, ale nyní nám myslím nic takového nehrozí. Byla přijata celá řada epidemiologických opatření, byl utlumen veškerý společenský život, otevřeny jsou pouze obchody s potravinami, léky a drogistickým zbožím. Je skvělé, že si lidé zakrývají ústa a nos, že si pečlivě myjí ruce. To všechno pomohlo a pomáhá snižovat nakažení veřejnosti či jej rozložit v čase. Jsem optimista a věřím, že to společně zvládneme. Zároveň je naprosto zásadní, jakmile se oploští křivka nárůstu nemocných, navrátit se co nejrychleji do běžného života.“

České zdravotnictví je na to připraveno?

„Ano, jsme připraveni. Na začátku stát trochu zaspal, chyběly základní ochranné prostředky, vázla koordinace i komunikace se zdravotníky i zařízeními. To se naštěstí zlepšilo a postupně zlepšuje. Každá nemocnice a zařízení má své přesné krizové plány, podle kterých se řídí. A v nich je popsáno, kdo co má dělat a jak postupovat, včetně toho, kolik lůžek bude vyčleněno atd. Paradoxně v minulosti nás OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. red.) kritizovala, že Česká republika, stejně jako Německo a Rakousko, má velký počet lůžek na sto tisíc obyvatel. A dnes nás za to naopak chválí.“

A co lékaři a zdravotníci, jsou oni samotní připraveni bojovat s virem? Připravují se na to nějak v rámci studia medicíny?

„V některých předmětech se hovoří teoreticky o tom, že mohou vzniknout pandemie, epidemie či nějaké jiné mimořádné události. Prakticky je ale na to spíše připravují jednotlivá zdravotnická zařízení. Ta pro tyto případy mají sepsány již zmiňované krizové plány a postupy. Například se v nich simulují i různé scénáře – jako pád letadla, teroristický útok, velká autonehoda či záplavy. Jsem přesvědčen, že dnes všichni vědí, co mají dělat, a dělají to správně. A za jejich nasazení v těchto těžkých chvílích jim všem moc děkuji.“

Vy se všemi zavedenými opatřeními souhlasíte?

„Určitě ano, jenže od začátku postrádám jasný a srozumitelný krizový plán. Stát ho ani jednou nepředstavil, měly by v něm být napsané jednotlivé body, co bude, když nastane situace A, B, C, a tak bych mohl pokračovat. Nebo co bude bodem zlomu pro opětovné otevření některých podniků či změny epidemiologických opatření. Kdyby byl takový plán jasně prezentován, tak by veřejnost nemusela čekat den před vypršením, co se bude dít dál.“

Kdy se budou restrikce rušit podle vás?

„První vlnu očekávám někdy po Velikonocích. Stát by například mohl povolit zkoušení na školách v omezeném počtu lidí nebo práci v malých skupinách či otevření malých živností, kde jsou zaměstnanci i zákazníci v malých počtech.“

Jak se máme chovat po zdravotní stránce?

„První věc, na kterou by všichni měli myslet především: být optimističtější a nebýt ve stresu. To je ale bohužel v dnešní době velmi obtížné. Někteří lidé začínají mít už ekonomické potíže nebo nemají finanční rezervy, takže jejich organismus je ve stresu. A v ten okamžik jsou mnohem náchylnější k infekci či k nějakému onemocnění. Tou druhou věcí je být v dobré kondici, tzn. zacvičit si, zajít si na procházku, ale dodržovat bezpečnost – tedy nosit roušku a vyhýbat se lidem. Důležitý je také dostatek vitaminů a správná životospráva.“

A pomůže ten virus něčemu?

„K nošení roušek do budoucna třeba při chřipkové každoroční epidemii. Doufám, že si lidé zvyknou při nachlazení na veřejnosti nosit roušku a už jim to nebude připadat zvláštní či ostudné. Například Japonci to dělají už dlouho.“

Jak moc vlastně virus omezil provoz Univerzity Karlovy?

„Musím říci, že významně... Naše univerzita má přes 48 tisíc studentů a 11 tisíc zaměstnanců. Někteří pracují z domova, těm, kterým je 60 let a více, jsme to vlastně nařídili. Jinak na tzv. home office je většina našich zaměstnanců. Učitelé jsou zapojeni do distanční výuky, fakulty a jednotlivá oddělení fungují omezeně. Naše posluchárny a učebny jsou prázdné, zrušeny byly všechny konference a akce, které univerzita ať už ve spolupráci, nebo sama připravovala.“

Víte, jak velkou ekonomickou ztrátu bude znamenat koronavirus pro univerzitu?

„Ekonomické dopady budou bolet celou společnost, školství nevyjímaje. Přesné finanční dopady na naši univerzitu nyní nelze říci, ale už v tuto chvíli máme ztráty, převážně v ubytovacích zařízeních, které šplhají do řádu desítek milionů korun a v případě snížení počtu zahraničních studentů jsme či budeme v částkách přes miliardu korun.“

frantacizek ( 1. dubna 2020 09:12 )

ano, testování A NÁSLEDNÁ SELEKCE A RYCHLÁ A VČASNÁ LÉČBA TĚŽKÝCH PŘÍPADŮ, to je model Německa, proto se tam nemusí bát počtu nakažených a řízeně zamořují. Na to bychom měli najet taky, vykašlat se na nějakou kdo ví jak nákladnou chytrou karantenu a VYŘEŠIT PROBLÉM, ne jej odsunout..
Líbí se mi velmi Babišův ředitel datového centra. Moudrý pán, jedná s námi jediný z vlády na rovinu. Na konci dubna 14tis nakažených a OBROVSKÁ statistická odchylka 7500-30tis., pro kterou Prymula absolutně nemůže predikovat nic na vrcholu křivky..Jak nás informoval, že to bude 15tis nakažených, to si nedovolí žádný matematik/statistik v duchu okolností okolo infekčnosti korony.

frantacizek ( 1. dubna 2020 09:08 )

rektor-akademik-věděc, pořád nic? Vždyť ten rektor, co vymyslí, to ten dělník pak vyrobí. Ale abych byl korektní, jeden bez druhého nemůže být, rektor to dělat nepůjde. Už to vymyslel. není to tak?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud