Občané České republiky, kteří se po půlnoci 7. března 2020 vrátí odkudkoli z Itálie, musí z nařízení vlády do 14denní karantény. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta až tři miliony korun. Karanténa obnáší zákaz vycházení z bytu a domu a musí se během ní dodržovat mnoho pravidel a podmínek. Blesk proto přináší otázky a odpovědi, které zajímají všechny, kdo se tohoto „domácího vězení“ bojí. Anebo v něm už jsou...
Domácí karanténa po příjezdu z Itálie: Přijdu o peníze? Jak vyvenčím psa? Co můžu a co nesmím? 11 otázek a odpovědí, které byste měli znát
1.Co je to karanténa?
Karanténou se rozumí oddělení zdravého člověka od ostatních, pokud byl dotyčný během inkubační doby ve styku s někým, kdo se nakazil infekčním onemocněním. Důvodem ke karanténě může být i pobyt v ohnisku nákazy. Ti, kdo se od půlnoci 7. března 2020 vrátí z Itálie, musí do karantény povinně.
2.Kdy musím do karantény?
Pokud se někdo vrátil z regionů, kde řádí Covid-19, měl by se – a ministerstvo zdravotnictví to doporučuje – telefonicky obrátit na svého lékaře nebo na hygienickou stanici v místě svého bydliště nebo. Návrátilci z Itálie musí do karantény povinně, o ostatních příslušní zdravotníci rozhodnou, jestli je nutná karanténa, či nikoliv.
3.Budu mít i při domácí karanténě dohled?
Ano, to znamená, že budete pravidelně kontrolovat svůj zdravotní stav včetně měření teploty. Pokud se u vás projeví příznaky, musíte to oznámit lékaři, který vám dá další pokyny. Těmi se budete řídit a počkáte na odběry a případný převoz do nemocnice.
4.Co mi hrozí, když ji poruším?
Jelikož jsou karanténní opatření povinná, hygienici kontrolují jejich dodržování. Za porušení karantény pak hrozí mastná pokuta až tři milionu korun.
5.Jak se »zakaranténovat« v rámci domácnosti?
Je dobré, aby člověk, u kterého byla nařízena domácí karanténa, měl k dispozici samostatný pokoj. V případě, že je nutný styk se zbytkem rodiny, je doporučeno použít roušky. Jaká je vhodná vzdálenost při komunikování s některým členem rodiny a dalšími lidmi, se různí. Podle některých hygieniků by měl být odstup metr, podle jiných i metr a půl.
6.Když jsem v karanténě, musím být v nemocnici?
Podle hygieniků je lepší, aby lidé, kteří jsou v karanténě, zůstali doma. Je to jednodušší i z psychologického hlediska, jelikož se dotyčný v domácím prostředí cítí přece jen lépe než na nemocničním lůžku. Doma se ale musí dodržovat nařízená opatření a lidé musí počítat i s kontrolami hygieniků.
7.Můžu jít do obchodu nebo vyvenčit psa?
Ne, člověk by neměl chodit ven mezi větší shluky lidí. Naopak je třeba se striktně vyvarovat návštěv míst, kde je možné osoby potkat. Vyvenčit psa je možné pouze na vlastní zahradě, pokud nějakou máte. Totéž platí i pro procházky. Není možné jít ven ani v noci pod rouškou tmy, hygienici varují, že riziko, že někoho potkáte, je příliš vysoké.
8.Co dělat s dětmi?
Když jste sami zdraví, ale vrátí se vám třeba z lyžařského zájezdu dítě, které je třeba dát do karantény, je to náročnější. Malého „človíčka“ totiž nelze nechat bez péče za zavřenými dveřmi dětského pokoje. V takovém případě by měl být k ruce jen jeden rodič, aby se nenakazili rovnou oba. Pikantní ale je, že „kontaktní“ rodič není nucen zůstat doma v karanténě (takže může teoreticky nákazu šířit). To až v případě, že by se u dítěte nemoc projevila.
9.Jak je to s penězi?
Pokud jste zaměstnanec a jste v karanténě z rozhodnutí zaměstnavatele, můžete pracovat doma v režimu tzv. home office. Pokud to ale nepůjde, platí pro karanténu stejná pravidla jako pro nemocenskou. Tedy že vám bude váš chlebodárce prvních 14 dní vyplácet 60 procent z denní mzdy. Pokud bude karanténa delší, přebírá tuto povinnost stát. Příslušný dokument o nařízení karantény – ten vyplní lékař – doručte zaměstnavateli.
10.Kdy karanténa končí?
Po uplynutí doby, na kterou byla stanovená (v případě Covid-19 je to oněch 14 dní), pro vás karanténa končí. K případnému výstupnímu vyšetření se vždy přistupuje u každé osoby jednotlivě v závislosti na míře rizika. Pro návrat do práce také odnesete příslušný dokument o ukončení karantény svému zaměstnavateli.
11.Psycholog radí, jak se zabavit
Opravdu hodně nepříjemné dva týdny mohou mít před sebou lidé, kteří budou nuceni z preventivních důvodů stáhnout se do domácí karantény. Nejvíce ale budou podle Jana Kulhánka z Psychoterapie Anděl trpět takzvané „katastrofické povahy“. Naopak „pohodáři“ – samozřejmě nejsou-li skutečně nemocní – mohou chytře vytěžit volný čas!
Čtrnáct dní za dveřmi – pro někoho je to nepředstavitelné. Jak taková karanténa dopadá na lidskou psychiku?
„Je pravda, že s domácí karanténou u nás dlouhodobé zkušenosti nemáme. Ale jak to bude ovlivňovat psychiku, bude dost záležet na tom, jakým způsobem bude člověk těch čtrnáct dní trávit. Určitou roli hraje také stres, a je tedy riziko, že když sedíte doma a jste potenciálně nemocný, či přímo nemocný, máte spoustu času o těchto věcech přemýšlet. Klást si otázky jako ,co se mnou bude?‘. A to může zvyšovat vaši úzkost.“
Těžko se asi ale takovým myšlenkám vyhnout...
„Tam pak bude záležet, kam člověk nasměruje svou pozornost. Když budu celou dobu sedět u televize a sledovat zprávy a zaměstnávat se tématem koronaviru, umím si představit, že to bude dost nepříjemných čtrnáct dní a psychika se bude zhoršovat. Když ale karanténu přijmu jako preventivní opatření, jako něco, co je potřeba, možná budu nakonec rád, jak kvalitně jsem využil čas – samozřejmě pokud mi není vyloženě špatně – pro nějakou aktivitu, která nesouvisí s onemocněním.“
Co doporučujete?
„Pokud to vyloženě neprospím, smysluplné by mi přišlo odvést pozornost. Číst knížky, sledovat filmy. Můžu i být v telefonickém kontaktu či přes sítě s přáteli. Požádat je, abychom se spolu bavili o všem možném, a nebyli jenom nosiči zpráv, jak a kde se nákaza dál šíří.“
Ale také asi není úplně žádoucí vůbec se nezajímat, co je v té věci nového, ne?
„Určitě to chce ty informace ,naředit‘. Samozřejmě když už jsem v karanténě, budu určitě nějaké informace chtít. Já si ale myslím, že nám tu chybí cílená informační kampaň. Tedy co to ten koronavirus je a co reálně způsobuje, aby se to moc nedémonizovalo. Je to sice vysoce infekční virové onemocnění, ale zase ne s takovým dopadem na nemocné, jako je běžná chřipka. Možná i tohle by lidem v karanténě pomohlo.“
Uleví nám myšlenka, že v karanténě nejsme jen my, ale další desítky či stovky lidí?
„Pokud bych byl jediný v celé zemi v karanténě, tak si asi říkám: ‚Proč zrovna já?‘. Ale tady, myslím, nám cizí neštěstí nepomůže...“
A může nám pomoci, když v karanténě nejsme sami, ale třeba s dalšími členy rodiny?
„Na to asi nebude univerzální odpověď. Mám si sice s kým povídat, což může být přínosné, na druhé straně zase budu mít starost navíc ještě o své blízké. Pokud skončíme v karanténě preventivně, dost bude záležet na povaze každého – někdo je výrobcem katastrofických scénářů, a pak by asi byl radši, kdyby se situace netýkala i jeho blízkých. Protože je riziko, že když pak skutečně onemocní, bude se z toho hodně stresovat.“
- Související
Témata:
to vyhrožování je hnus!!!horší jak za totality !!!bydlíme v panelovém bytě 3+1 a máme jeden záchod a koupelnu ,není možné se izolovat od ostatních členů rodiny ,psa chodím venčit na psí loučku což je výhoda jelikož ostatní chodí na dětské hřiště.do prace už nechodím jsem důchodce,klíčema jsem cinkat nebyl tak ať mě každej políbí ři.ť a já si budu dělat co chci.ten doktor to roznášel a jako co ???je nějak postihnutej ?HO.V.NO TAK NAZDAREK
