Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Salman Zarka, který v Izraeli koordinuje postup v boji proti covidu-19, navrhl zavést povinné očkování proti tomuto nakažlivému onemocnění. V rozhovoru s izraelským rozhlasem dnes řekl, že je to jeho osobní názor, nikoli stanovisko ministerstva zdravotnictví, ale že by se o tom mělo uvažovat. Navzdory vysoké proočkovanosti je v Izraeli stále přes 600 000 lidí bez jediné dávky vakcíny.

„Myslím, že bychom měli zvážit všechny formy (ochrany proti covidu-19) včetně povinného očkování. Ať už v legislativním kontextu nebo v kontextu jiných prostředků,“ sdělil Zarka a poukázal na to, že několik zemí v Evropě už toto opatření řeší.

Povinné očkování zavedl Vatikán, Rakousko ho zavede od února, Řecko chce povinně očkovat lidi starší 60 let. V Česku se zvažuje povinnost očkování seniorů a pracovníků vybraných profesí, budoucí německý kancléř Olaf Scholz chce povinné očkování podpořit.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zřejmě kvůli šíření nové varianty koronaviru omikron zpřísní podmínky pro vstup do USA. S odkazem na svoje vládní zdroje o tom informoval list The Washington Post (WP). Podle něj se uvažuje především o zavedení povinnosti prokázat se před odletem negativním PCR testem, který nebude smět být starší než 24 hodin. Na stole je rovněž zavedení povinnosti opětovného otestování několik dní po příletu do země, hovoří se i o požadavku sedmidenní izolace.

Spojené státy podobně jako řada dalších zemí po prvních zprávách o omikronu omezily cesty z osmi jihoafrických států, kde se variantu podařilo poprvé identifikovat. Omikron se však od té doby objevil v různých koutech světa, a američtí činitelé proto chtějí podle WP přijímat přísná preventivní opatření ještě předtím, než vědci variantu podrobně prozkoumají a jednoznačně řeknou, jaká představuje rizika.

„Vakcíny pro děti ve věku 5-11 let dorazí již 13. prosince. To je skvělá zpráva. Rád bych apeloval na rodiče, aby své děti nechali očkovat. Nelze donekonečna spoléhat na to, že děti mají lehký průběh, navíc očkování nám pomůže do budoucna i k tomu, aby zůstaly otevřené školy,“ apeluje na rodiče na svém Twitteru možný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Kvůli naplněným kapacitám nemocnic budou převezeni tři pacienti s covidem-19 z Ústeckého kraje. Příjme je pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), nemocnice ve Slaném a Fakultní nemocnice Plzeň. Na twitteru to napsali zástupci projektu Chytrá karanténa, pod který spadá i Národní dispečink lůžkové péče.

Podle Jany Mrákotové, mluvčí Krajské zdravotní, která zřizuje nemocnice v Ústeckém kraji, jsou pacienti směřující do Plzně a ÚVN z ústecké Masarykovy nemocnice a pacient převážený do Slaného je hospitalizovaný v Teplicích.

„Převoz do Plzně bude letecky,“ uvedla Chytrá karanténa. V Líních u Plzně je základna Letecké záchranné služby zajišťovaná armádou. Minulý týden ve čtvrtek se vrtulník podílel na transportech pacientů z Brna do pražské Fakultní nemocnice v Motole.

Zájem o očkování v posledních týdnech roste. Největší zájem bývá v pátek, minulý týden si pro vakcínu přišlo přes 70 000 lidí. Z nich téměř polovina dostala posilující dávku. V úterý jich bylo podáno nejvíc od zahájení přeočkování, téměř 47 000.

Pět měsíců po dokončeném očkování je asi 3,7 milionu lidí, podle průzkumů má zájem o posilující dávku asi 70 procent z nich. Posilující dávku dosud dostalo přibližně 875 000 lidí, z nich přes 650 000 jen za listopad.

Lékaři na úterní tiskové konferenci uvedli, že současný nápor na nemocnice očkování už nezmírní, protože lidé, kteří přijdou do nemocnic v příštích dvou týdnech, už jsou většinou nakažení, ale uleví jim v lednu, únoru a březnu. 

Krajská nemocnice v Krnově na Bruntálsku musí po zastavení operativy poprvé od počátku pandemie omezit i ambulantní péči. Důvodem je vysoký počet pacientů nakažených covidem-19. Novinářům to dnes sdělil mluvčí zdravotnického zařízení Jiří Krušina. Nemocnice podle něj nyní zažívá nejtěžší chvíle od počátku pandemie a dočasně nepřijímá ani pacienty s těžkým průběhem covidu.

„Vedení nemocnice rozhodlo o zastavení veškeré neakutní péče a poprvé od začátku pandemie omezilo i ambulantní provoz. Lidé, kteří mají naplánováno preventivní vyšetření na příští týdny, by si měli telefonicky ověřit, zda budou ošetřeni, případně si musí domluvit jiný termín,“ uvedl Krušina.

Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru patrně budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Dávka by navíc měla obecně vzrůst o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Sněmovna by měla dnes odpoledne předlohu dosluhující vlády ANO a ČSSD o takzvaném krizovém ošetřovném podle doporučení sociálního výboru schválit. Na návrh poslanců pětikoalice chce výbor rozšířit okruh pečujících lidí, kteří budou mít na podporu nárok. Ošetřovné by se mělo vyplácet podle těchto pravidel zpětně od začátku listopadu.

Nyní se dávka vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Cílem navrhovaných změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí to, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz. „Zaměstnanci by po vyčerpání podpůrčí doby museli pečovat o dítě bez náhrady ztráty příjmu, protože řada z nich už nemá možnost čerpat dovolenou a ani takové řešení není vhodné,“ stojí v důvodové zprávě.

Na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně se nadále učí převážně prezenčně. Částečná online výuka je na dvou fakultách. Všechny plánované akce na prosinec univerzita zrušila. Dobrovolně se studenti zapojují do projektu pomoci s doučováním a individuálně pomáhají studenti zdravotnických studií. ČTK to řekla mluvčí univerzity Jana Kasaničová.

O možnosti přejít na distanční výuku rozhodují děkani. Fakulta strojního inženýrství zavedla hybridní formu výuky u předmětů v prvních ročnících. Přírodovědecká fakulta a Fakulta umění a designu zavedla částečně online výuku.

V předchozím období se některé fakulty aktivně zapojovaly do pomoci v boji s pandemií. Na univerzitě vznikaly ochranné štíty pro zubaře, distribuovala se dezinfekce. „V současnosti stále probíhá prezenční výuka, která je pro studenty povinná. Nicméně je tu projekt podpořený Ústeckým krajem, který se týká doučování žáků středních škol,“ uvedla Kasaničová. Pedagogická fakulta na bázi dobrovolnické činnosti plánuje opět poskytnout pomoc studentům také při doučování všech žáků, kteří jsou nemocní nebo kteří se ocitli v karanténě. Studenti zdravotnických studií zatím pomáhají individuálně.

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit s úpravami návrh zákona o kompenzačním bonusu pro podnikatele, které postihly dopady protiepidemických opatření. Výbor chce na základě pozměňovacích návrhů stran nové vládní koalice umožnit například souběh vyplácení bonusu s dalšími podporami. Jde především o programy Covid 21 a Covid nepokryté náklady. Sněmovna bude zákon projednávat na schůzi, která začne dnes odpoledne. Projednávat ho má ve stavu legislativní nouze, to znamená, že ho může i s pozměňovacími návrhy schválit během jednoho dne.

Při pondělním testování na covid-19 ve školách ve Zlínském kraji mělo z 39 539 testovaných žáků 691 pozitivní výsledek antigenního testu. Testovaných zaměstnanců bylo 2049, nákazu antigenní test ukázal u 14. ČTK to dnes řekla krajská radní Zuzana Fišerová (Piráti).

„Z antigenního testování ve školách ze dne 8. listopadu máme potvrzených PCR 327 pozitivních výsledků, 193 negativních. Z antigenního testování ve školách ze dne 15. listopadu máme potvrzených PCR 459 pozitivních výsledků, 239 negativních,“ uvedla Fišerová.

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje eviduje nyní 193 takzvaných klastrů s vyšším výskytem nákazy koronavirem. Všechny se týkají škol a školských zařízení. V kraji není uzavřena žádná škola a ani žádné zařízení sociálních služeb. V izolaci je 1470 dětí a žáků a 263 zaměstnanců škol, z toho 241 pedagogů. 

Reprodukční číslo, které udává, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, kleslo poprvé od konce srpna pod hodnotu jedna, což naznačuje zpomalování epidemie. Aktuálně je 0,97, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl. V denní zprávě ke statistikám ministerstvo uvádí, že některá data za úterý ukazují na zpomalování růstu virové nálože v populaci.

„Ačkoli je virová zátěž stále na velmi vysokých hladinách, řada indikátorů ukazuje na zpomalování růstu virové nálože v populaci (relativní pozitivita testů, počet a podíl symptomatických nákaz, přímé příjmy nakažených do nemocnic bez předchozí diagnostiky apod.). Jde v tuto chvíli spíše o stagnaci a oscilaci na vrcholu, nikoli ještě o významný pokles zátěže,“ uvádí zpráva.

Britský ministr Javid v souvislosti s novou variantou koronaviru omikron vyzval obyvatele Británie, aby se zaregistrovali k vakcinaci posilující dávkou vakcíny proti covidu-19. Zatím není zcela zřejmé, jak moc je vakcína účinná proti nové variantě koronaviru, v naprosté většině případů ale očkování lidi ochrání před těžkým průběhem nemoci, uvedl Javid.

Podle oficiálních britských statistik má dokončené očkování 81 procent lidí nad 12 let a 32 procent lidí ze stejné věkové skupiny už si přišlo pro posilující dávku. Možnost nechat se očkovat posilující dávkou dostanou všichni Britové podle vládního plánu do konce ledna, píše Reuters.

V Británii je celkem 22 potvrzených případů koronavirové varianty omikron a čeká se odhalení dalších, řekl dnes britský ministr zdravotnictví Sajid Javid televizi Sky News. Ještě v úterý odpoledne měla přitom Británie 14 případů, z toho devět ve Skotsku. Kvůli obavám z nové varianty koronaviru, která se poprvé objevila minulý týden na jihu Afriky, vláda zpřísnila pravidla pro cestování a zavedla povinné roušky v obchodech a veřejné dopravě v Anglii.

„Naši vědci a nejlepší vědci na světě na tom pracují, spolupracujeme s kolegy ze (skupiny) G7... takže pracujeme na mezinárodní úrovni, pracujeme ve svižném tempu a myslím, že za pár týdnů budeme o této variantě vědět mnohem víc,“ uvedl Javid.

Při listopadových nehodách na českých silnicích zemřelo 40 lidí, o šest více než před rokem. Těžké zranění při haváriích utrpělo 98 lidí, zhruba stejně jako ve stejném měsíci loni. Předběžné údaje dnes ČTK sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Od začátku letošního roku si dopravní nehody vyžádaly 423 životů, což je podobný počet jako za stejnou část loňského roku.

Za celý loňský rok si nehody na českých silnicích vyžádaly 460 obětí. Byl to nejnižší počet od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Důvodem byla opatření související s epidemií koronaviru, která loni hlavně na jaře a pak také na podzim výrazně utlumila provoz.

Finále krasobruslařské Grand Prix v Ósace je v ohrožení. Jen osm dní před jeho startem Japonsko kvůli obavám z nové varianty koronaviru uzavřelo hranice. Podle agentury Reuters zatím není jasné, jestli zahraniční závodníci dostanou výjimku. „Budeme respektovat pokyny národní sportovní agentury, ale zatím nic nového nevíme,“ uvedl japonský svaz.

„Jsme v nepřetržitém kontaktu s úřady i národním svazem. Snažíme se zjistit dopady opatření na závod, ale situace se stále vyvíjí,“ přidala v prohlášení Mezinárodní bruslařské federace.

Na výzvu iniciativy Lékaři pomáhají Česku se za první den přihlásilo 302 lékařů pro dospělé a 24 dětských lékařů. Zapojit se chce také 68 zdravotních sester a více než 200 dobrovolníků. Iniciativa, která si dala za cíl urychlit očkování třetími dávkami vakcíny proti covidu-19, to dnes uvedla na twitteru. V úterý ji podpořili na společné tiskové konferenci designovaný premiér Petr Fiala (ODS) a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Celkově je ambulantních lékařů přes 33 000, očkuje zatím asi 3300 ordinací praktických lékařů.

V listopadu bylo v ČR zdaleka nejvíc nakažených koronavirem, přes 400 000, o 100 000 víc než při předchozím maximu. S covidem zemřelo přes 2300 lidí.

Nigérie ohlásila své první dva případy nákazy koronavirovou variantou omikron. Nakažení jsou cestující, kteří se minulý týden vrátili z Jihoafrické republiky, jež na novou variantu koronaviru upozornila v listopadu. Nigerijské středisko pro kontrolou a prevenci nemocí (NCDC) dnes oznámilo, že se při retrospektivním rozboru našla v Nigérii varianta omikron ve vzorku odebraném už v říjnu.

Úřady v Zimbabwe ve snaze bránit šíření nákazy obnovily přísná opatření, k nimž patří povinná karanténa pro všechny lidi vracející se z cest.

V téměř patnáctimilionové zemi znovu začalo přibývat případů nákazy koronavirem a Zimbabwe, které sousedí s JAR, se obává rozšíření varianty omikron. Podle úřadů nejsou občané dost důslední při dodržování hygienických opatření, takže je bylo potřeba zpřísnit. Prezident Emmerson Mnangagwa proto ohlásil obnovu zákazu nočního vycházení mezi 21:00 a 6:00.

Basketbalistům Los Angeles Lakers bude v NBA několik zápasů chybět LeBron James. Šestatřicetiletá hvězda byla zapsána na covidový seznam. Čtyřnásobný šampion NBA je sice očkovaný, ale pokud měl pozitivní test na koronavirus, bude týmu chybět deset dní. Dřív by se mohl vrátit v případě, že by během 24 hodin měl dva negativní testy.

„Je to pochopitelně velká ztráta. Mrzí nás to, ale na hlavním místě je jeho zdraví,“ řekl novinářům trenér Lakers Frank Vogel. „Doufejme, že bude mimo jen krátce. Všichni víme, jak moc chce hrát,“ dodal.

Počty hospitalizovaných s covidem se od minulého úterý drží nad 6000. Ve srovnání s pondělkem jejich počet klesl o necelých 300, v mezitýdenním srovnání vyžaduje ale nemocniční péči asi o 400 nakažených víc. V těžkém stavu je od pondělí více než tisícovka pacientů, před týdnem jich bylo 855.

Šancí, jak zmírnit nápor nakažených na zdravotní systém, je podle odborníků očkování. Zdravotníci dosud podali přes 13,5 milionu dávek očkování. V úterý se jejich počet zvýšil o 66 933, což je o asi 10 000 víc než ve stejném dni předcházejícího týdne. Na očkování první dávkou přišlo v úterý přes 11 600 lidí, necelých 47 000 dostalo třetí posilující dávku, zbytek dávku druhou.

Novým koronavirem se v Česku od loňského března prokazatelně nakazilo více než 2,17 milionu lidí, zemřelo 33 186 z nich. Na podzim začaly počty úmrtí opět stoupat, 18. listopadu se poprvé od dubna vyšplhal počet obětí nad sto, od té doby umírá s covidem kolem stovky pacientů denně.

Další dva lidé na jižní Moravě měli negativní test na novou covidovou variantu omikron. Testy tak vyšly negativní u všech devíti lidí, kteří letěli letadlem, kde byl člověk nakažený omikronem. ČTK to dnes řekla ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.

Jihomoravští hygienici prověřovali devět lidí kvůli možnému rizikovému kontaktu při dvou mezinárodních letech. V úterý mělo negativní testy všech sedm lidí, kteří je podstoupili v pondělí. Další dva je podstoupili později a podle nynějších výsledků se u nich nemoc také neprojevila. „Čerstvá informace z rána je, že všichni jsou negativní a všichni jsou bez potíží,“ uvedla Ciupek.

Jihomoravští záchranáři měli v pondělí rekordní počet výjezdů k 383 událostem za den. Z toho 131 souviselo s covidem. Dosud byl rekord 350 událostí.

Varianta omikron, jejíž mutace ji předurčují k vyšší infekčnosti i k tomu, že umí obalamutit náš imunitní systém, se šíří světem, na posouzení její nebezpečnosti si však musíme počkat zhruba dva týdny. Nejen o tom hovořil v Epicentru Blesk Zpráv imunolog z Alabamské univerzity a zakladatel Iniciativy Sníh Zdeněk Hel. Podrobně vysvětlil, jak v těle hostitele mutuje virus, i nejnovější poznatky v oblasti výzkumu koronavirů a vakcinace.

„Máme důvod se obávat, ale současně bych diváky nerad strašil,“ uvedl profesor Hel v úvodu Epicentra s tím, že zatím nemáme dostatek dat. Klíčovým údajem podle jeho slov bude, do jaké míry bude proti této variantě chránit současné očkování nebo prodělání infekce variantami alfa nebo delta. Tato data by měla být dostupná v následujících čtrnácti dnech.

„Když jsem říkal, že tato varianta vypadá jako černý scénář, je to tedy něco, čeho jsme se opravdu obávali,“ připustil český vědec, působící už několik let ve Spojených státech amerických.

Zhouba, nebo spása? Rychle se šířící jihoafrická mutace koronaviru omikron vyděsila celý svět. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) však může udělat za pandemií tečku, jasno prý bude za 14 dní.

Nová mutace se během několika dní od jejího objevení rozšířila téměř do celého světa, podle expertů by však neměla způsobovat tak velkou úmrtnost. „Zatím toho nevíme dostatek, data z Jihoafrické republiky jsou ale slibná v tom, že ty průběhy nebyly úplně nejtěžší,“ řekl Blesku epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

V Německu druhý den v řadě klesla sedmidenní incidence, která udává týdenní počet nově nakažených koronavirem na 100 000 obyvatel. Dnes je na hodnotě 442,9, o den dříve to bylo 452,2. Vyplývá to z dat zveřejněných Institutem Roberta Kocha (RKI). Nových případů infekce odhalily laboratoře za úterý něco přes 67 000, za 24 hodin zemřelo 446 pacientů s covidem-19.

Vůbec nejvyšší sedmidenní incidenci za dobu pandemie (452,4) ohlásily německé úřady v pondělí, před týdnem byla na hodnotě 404,5. Dál ovšem platí, že situace se výrazně liší mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Zatímco v Sasku je nyní incidence na čísle 1209 a v Durynsku na hodnotě 963, Hamburk hlásí 204 infikovaných na 100 000 obyvatel.

Od začátku pandemie se v Německu s přibližně 83 miliony obyvatel prokazatelně infikovalo 5,9 milionu obyvatel, z nichž 101 790 zemřelo. Skutečný počet nakažených však bude pravděpodobně vyšší, jelikož řada infekcí není odhalena.