Imunolog Hel o omikronu: „Černý scénář“, kterého jsme se obávali. Protilátky nebudou účinné
Varianta omikron, jejíž mutace ji předurčují k vyšší infekčnosti i k tomu, že umí obalamutit náš imunitní systém se šíří světem, na posouzení její nebezpečnosti si však musíme počkat zhruba dva týdny. Nejen o tom hovořil v Epicentru Blesk Zpráv imunolog z Alabamské univerzity a zakladatel Iniciativy Sníh Zdeněk Hel. Podrobně vysvětlil, jak v těle hostitele mutuje virus i nejnovější poznatky v oblasti výzkumu koronavirů a vakcinace. Hel na twitteru dodal také, že současné léky na covid-19, takzvané monoklonální protilátky, zřejmě nebudou účinné proti variantě koronaviru omikron.
„Máme důvod se obávat, ale současně bych diváky nerad strašil,“ uvedl profesor Hel v úvodu Epicentra s tím, že zatím nemáme dostatek dat. Klíčovým údajem podle jeho slov bude, do jaké míry bude proti této variantě chránit současné očkování nebo prodělání infekce variantami alfa nebo delta. Tato data by měla být dostupná v následujících čtrnácti dnech.
„Když jsem říkal, že tato varianta vypadá jako černý scénář, je to tedy něco, čeho jsme se opravdu obávali,“ připustil český vědec, působící už několik let ve Spojených státech amerických.
„Monoklonální protilátky od firmy Regeneron a pravděpodobně i od firmy Eli Lilly zřejmě nebudou účinné proti variantě Omikron. Zprávy nejsou překvapivé. Omikron obsahuje mutace na místě specifického vázání těchto protilátek,“ napsal Hel na twitteru.
59 mutací a 32 v hrotovém proteinu
„Varianty, které se prozatím rozšířily globálně, měly zvýšenou efektivitu, jako v případě delty nebo to byly varianty, které se nestačily rozšířit do celého světa, ale zato byly velice nebezpečné. Tato varianta, která má dohromady 59 mutací, z toho 32 mutací v hrotovém proteinu na povrchu viru, spojuje oba tyto scénáře. Vypadá to, že má mutace, které zvyšují její efektivitu, tedy sílu navázat se na cílový receptor, ale současně má mnoho mutací, o kterých my víme, že dokážou obalamutit imunitní systém,“ popsal v čem spočívá nebezpečnost této varianty.
Za dobrou zprávu považuje fakt, že výrobci vakcín už oznámili, že první konstrukty obsahující novou variantu omikron budou schopni vyrobit během několika týdnů a podle Hela by procesem schvalování mohly projít v řádu měsíců.
Poškozený imunitní systém
Imunolog Hel se již několik let na Alabamské univerzitě zabývá výzkumem viru HIV. „V naší komunitě jsme už dlouhou dobu upozorňovali na to, že současná světová zdravotní a ekonomická krize způsobuje to, že není věnovaná dostatečná péče HIV pozitivním pacientům, obzvláště v chudých zemích a obzvláště tedy v Africe, kde je virus HIV velmi rozšířený,“ upozornil český vědec s tím, že právě tito pacienti nedostávají dostatečnou péči, nedostávají antivirotika, mají proto vysoké hladiny viru HIV a přenášejí je na své okolí. To mohlo hrát klíčovou roli při vzniku varianty Omikron.
„Teorie, která momentálně ve vědeckém světě převažuje, říká, že vznikla v jedinci, který má nějakým způsobem poškozený imunitní systém, velice pravděpodobně v HIV infikovaném pacientu. Ti se právě velmi často nachází v regionu jižní Afriky, Botswany, Zimbabwe a okolních zemí,“ popsal Hel.
Skoková mutace
Proč se tato varianta vyvinula skokově, tedy proč přeskočila několik různých stupňů viru právě u pacienta s HIV? „Tento pacient má sníženou imunitní reakci a není tedy schopen virus ze sebe vyčistit v průběhu několik dní, jako naprostá většina z nás, a dochází tam k dlouhodobé infekci, která může trvat měsíce i roky. Virus se během této doby přizpůsobuje svému hostiteli,“ vysvětloval profesor Hel podmínky, které s největší pravděpodobností způsobily vznik omikronu. Tím, že se vir brání reakci protilátek, které na něj postupně v těle hostitele útočí, tak dochází v určitých místech viru k mutacím. Zmutovaný vir má pak určitou výhodu a v jedinci se postupně množí, až se může stát, že nakazí někoho dalšího.
„Nebudeme to moci nikdy definitivně potvrdit, ale my víme, že k tomuto procesu dochází v HIV pozitivních pacientech, kde jsme pravidelně odebírali vzorky každých několik týdnů a pozorovali jsme chování viru a hromadění mutací,“ připustil, že stoprocentní odpovědi se s největší pravděpodobností nedočkáme, ale výsledky studií mluví poměrně jasně.
Třetí dávka snižuje infekčnost
Profesor Hel zdůraznil důležitost aplikování třetí dávky vakcíny, ta totiž podle jeho slov nejen, že zvyšuje množství protilátek, ale také zlepšuje jejich kvalitu a snižuje tak infekčnost nakaženého jedince. To je klíčové pro omezení dalšího šíření viru v populaci.
Podle dlouholetých výzkumů založených na vzorcích koronavirů nabíraných už od 80. let se zdá, že by měl i SARS-CoV-2 přirozeně oslabovat i tím, jak se přizpůsobuje lidskému hostiteli. My bychom pak mohli vnímat pandemie koronaviru, jako vlny sezónní rýmy. Do té doby však vyzývá Zdeněk Hel k naočkování, dodržování opatření a zodpovědnému chování, abychom zabránili lidskému utrpení a ztrátě životů. „Prosím naše občany, aby hlavně podporovali naše zdravotníky, protože ti jsou ve velmi těžké situaci…jsou na pokraji vyčerpání. My všichni je musíme podporovat, jak morálně, finančně, ale především tím, že se sami nenakazíme,“ poprosil diváky v závěru pořadu Epicentrum.
Hostem čtvrtečního Epicentra bude psycholog Daniel Štrobl a zeptat se můžete opět i vy. Koronavirus, očkování, testování, ale i proticovidová opatření rozdělují českou společnost a ovlivňují naše vztahy. Pandemie si vybírá daň i na našem psychickém zdraví. Jak zvládat problémy v rodině, ale i na pracovišti? Jak komunikovat s blízkými, kteří věří dezinformacím či jak zvládat hlasité výkřiky a útoky lidí s radikálními postoji? Sledujte ve čtvrtek 2. prosince v 15:00.
Dotazy můžete vkládat do diskuze.
No vypálí z toho slivovicu