Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V nemocnicích v Plzeňském kraji roste počet pacientů s covidem. Minulý pátek jich bylo ve všech nemocnicích kraje 48, dnes už více než dvojnásobek, řekla ČTK mluvčí kraje Eva Mertlová. Nemocnice podle svých mluvčích zatím neomezovaly poskytovanou péči, do budoucna to ale nevylučují. S ohledem na epidemickou situaci většina nemocnic už zakázala návštěvy.

V plzeňské fakultní nemocnici (FN) dnes léčí 57 pacientů s covidem, z toho je 25 očkovaných. Na covidových jednotkách intenzivní péče je 15 nemocných ve věku od 41 do 81 let, šest z nich je napojeno na umělou plicní ventilaci. Z pacientů na JIP nejsou očkované dvě třetiny, řekla ČTK mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. „Chod celé FN zatím běží bez omezení, ale v příštích dnech mohou být informace zcela jiné. Vše závisí na počtu nakažených, kteří budou potřebovat naši péči,“ řekla. S ohledem na rostoucí počty pacientů s covidem nemocnice od příštího týdne omezila dovolené pro své zaměstnance. „Pokud mají dovolenou zaplacenou, tak si ji mohou vybrat a užít si ji, ale jinak bylo vydáno nařízení o omezení dovolených,“ uvedla mluvčí.

Více než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou. Ukázal to zářijový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Ve výsledcích se neodráží skokový růst cen energií.

STEM mapuje stav od roku 1993. Hůře než v době vzniku samostatného Česka lidé vnímali finanční situaci své domácnosti jen dvakrát, a to koncem 90. let a za minulé finanční krize mezi lety 2008 a 2013. Nejlépe finančně se cítili na počátku loňského roku před epidemií, poté nastalo zhoršování. Loni v září bylo vnímání zhruba stejné jako při oživování v roce 2016. Do letošního května se nálada ještě zlepšila, nyní je stav podobný jako před rokem.

„Covidová krize zasáhla českou společnost, domácnosti a jednotlivce v nejlepší ekonomické kondici, v jaké země a lidé kdy byli. Je to důležité pro vyrovnávání se s touto covidovou krizí,“ řekl šéf STEM Martin Buchtík. Uvedl, že nejhůře se zhoršila situace těch, kteří na tom nebyli dobře už před epidemií. „Výrazné problémy má zhruba desetina dospělých, tedy kolem 800 000,“ upřesnil sociolog. Podle zjištění STEM největší finanční otřes představovaly první uzávěry z loňského jara, které zasáhly hlavně některé obory hospodářství.

„Řešíme otázku určité úpravy režimového opatření hromadných akcí. Teď ještě nechci říkat konkrétně, jak by to mělo vypadat,“ uvedl dnes dopoledne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj jsou platná opatření, jako je nošení ochrany dýchacích cest a kontrola potvrzení o očkování, negativním testu nebo prodělané nákaze, nastavena dobře.

„Je to hodně o individuální odpovědnosti. Teď už to není o tom, vršit nějaká další opatření, pokud je lidé nebudou dodržovat,“ dodal. Současná opatření zatím epidemii nebrzdí, v úterý do statistik přibylo přes 9900 nově pozitivních. V nemocnicích je více než 2000 lidí. Podle odborníků budou počty růst ještě nejméně dva nebo tři týdny.

Polsko za uplynulý den zaznamenalo 10 429 potvrzených případů nákazy koronavirem a 124 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních dat ministerstva zdravotnictví. V případě nově prokázaných infekcí je to nárůst o téměř 25 procent oproti minulému týdnu, uvedl server TVN24. Podle něj země minulou středu oznámila 8361 potvrzených infekcí za 24 hodin. Dnešní denní bilance nakažených je nejvyšší od 23. dubna, poznamenal server. Čtvrtá vlna pandemie covidu-19 tak v Polsku dál sílí.

„Dynamika infekcí roste a bohužel vidíme, že v nejbližší době nezpomalí,“ řekl před oficiálním zveřejněním nejnovější bilance mluvčí vlády Piotr Müller stanici Radio Plus.

V programu Obchůdek 2021 požádalo podle MPO o podporu 11 krajů. Všem byla schválena maximální výše dotace, a to tři miliony korun. Příjem žádostí skončil v pátek.

O návrhu krajů, tedy rozvézt testy pro školy předem, bude ministerstvo zdravotnictví jednat. Podle odborníků plošné AG testování není řešení, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ministerstvo zdravotnictví podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) zvažuje úpravy protiepidemických opatření pro hromadné akce. Z testů pro bezinfekčnost by se mohly uznávat jen PCR.

Čtvrtá vlna pandemie nemoci covid-19 zasáhla Německo kvůli nízké proočkovanosti plnou silou a v některých regionech opět hrozí přetížení nemocnic. Ve středu to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Řekl, že boj s koronavirem se neobejde bez důsledného dodržování karanténních nařízení včetně jejich zpřísnění, testování v pečovatelských zařízeních a také posilující dávky vakcíny.

„Pandemie rozhodně není u konce, právě naopak,“ řekl Spahn. „Čelíme pandemii neočkovaných, která je masivní,“ řekl. „Na jednotkách intenzivní péče by bylo mnohem méně covidových pacientů, kdyby se více lidí nechalo očkovat,“ poznamenal s tím, že v některých regionech je již třeba uvažovat o překládání pacientů do méně vytížených nemocnic.

Spahn výslovně zmínil Durynsko a Sasko, kde se koronavirus šíří nejrychleji v celém Německu. Ocenil také rozhodnutí Saska, tedy omezit vstup do některých zařízení pro neočkované, týkat se to bude mimo jiné restaurací, kin, divadel či stadionů.

Podle Spahna je nyní nezbytné důsledně kontrolovat a vyžadovat doklady o bezinfekčnosti. Dalším nutným krokem je pravidelné testování návštěvníků a personálu v pečovatelských domovech. „Nechci, abychom znovu zažili takový rozsah umírání v pečovatelských domovech, jako tomu bylo v loňském roce,“ uvedl.

Na Slovensku bude v nejvyšším stupni koronavirového rizika, při kterém se uplatňují nejpřísnější omezení, už téměř polovina okresů, rozhodla vláda.

Německo podle ministra zdravotnictví Jense Spahna čelí kvůli nízké proočkovanosti masivní nové vlně covidu-19, připravuje se opět překládání pacientů.

Horská střediska investovala podle jejich asociace do rozvoje a modernizace za poslední dva roky zhruba miliardu korun. Vzhledem k pandemii koronaviru a omezením, kvůli kterým se loňská sezona nemohla prakticky uskutečnit, se v investicích čekal větší útlum. Nejvíce peněz, asi 80 procent zmíněné částky, provozovatelé skiareálů vynaložili na zvýšení bezpečnosti, kvality a komfortu služeb. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekl ředitel Asociace horských středisek (AHS) Libor Knot.

Horská střediska se podle Knota zaměřují především na modernizaci přepravních zařízení a sjezdových tratí. Zařizují nová večerní lyžování či skicrossové tratě. Investují také do on-line řešení nákupů skipasů, samoobslužných pokladen nebo rezervace zapůjčení vybavení. Rozšiřují také gastronomické služby. Zbývající část peněz směřuje podle Knota nejčastěji do zasněžování, s čímž souvisí i budování akumulačních nádrží.

Velká část ze zmíněných investic připadá podle Knota na střediska Lipno, Kraličák, Dolní Morava, Malá Úpa, Skiarena Jizerky, Ještěd a Klínovec.

V Rusku v úterý zemřelo dalších 1189 lidí s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Za uplynulých 24 hodin také přibylo 40 443 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covidové onemocnění způsobuje. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

Zemřelých pacientů s covidem bylo v úterý už devátý den v řadě přes 1000. Předchozí smutný rekord 1178 úmrtí krizový štáb zaznamenal v pondělí. K dnešku eviduje od začátku pandemie celkem 242 060 obětí koronavirové infekce.

Ruský statistický úřad Rosstat nicméně v pátek informoval, že registruje už kolem 460 000 zemřelých. Vláda rozdílná čísla krizového štábu a Rosstatu vysvětluje tím, že statistici do svých čísel zahrnují i zesnulé, u nichž se na nákazu virem SARS-CoV-2 přišlo až po smrti.

O Slovensku nyní podrobněji. Laboratoře na pětimilionové zemi v úterý odhalily 5361 infikovaných. Vyšší denní přírůstek měla země pouze 30. prosince, kdy přibylo 6315 nakažených. V nynější třetí vlně koronavirové infekce podruhé zaznamenala země za jeden den přes 5000 nových případů nákazy.

Fakultní nemocnice Brno snížila z 25 na 20 počet sálů, na nichž operuje. Část personálu tak přesune k pacientům s covidem-19. Počet operací to zatím neomezí, protože 20 sálů bude vytíženějších. Uvedla to mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Podle ní má nemocnice nejvíce pacientů s koronavirem na jednotkách intenzivní péče v celé ČR. Na JIP leží 22 pacientů s nákazou, na standardních odděleních 60.

Nemocnice zatím počet operací nesnižuje ani žádné plánované zákroky neruší. „Více jsme vytížili jiné operační sály, abychom mohli z části operačních sálů přesunout personál na covidová oddělení,“ řekla Plachá.

Slovensko prostřednictvím laboratorních testů zaznamenalo v úterý druhý nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem od začátku epidemie covidu-19 - 5361.

„Epidemie se nevyvíjí dobře. Nemocnice se začínají plnit, na řadě míst se začíná omezovat plánovaná péče. Jsem přesvědčen, že je naší povinností učinit maximum, abychom ochránili nejzranitelnější skupinu našich klientů, tedy lidí starších 65 let, kteří dosud nebyli očkováni. Proto děkuji Správní radě za podporu a velmi rychlou reakci,“ řekl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek k příspěvku 500 korun na vitaminy pro neočkované seniory 65+ jako motivaci pro dokončení očkování.

„Současný vývoj epidemie sledujeme se značným znepokojením, i proto Správní rada reagovala velmi promptně. Kolegům bych touto cestou chtěla poděkovat za jejich konstruktivní a věcný přístup, díky němuž může VZP začít nabízet svým klientům benefit za očkování de facto okamžitě. Jsem ráda, že pojišťovna zvolila formu poukazu do lékárny, což samo o sobě může motivovat příjemce bonusu k pořízení dalších prostředků na posílení imunity,“ říká předsedkyně správní rady Věra Adámková, poslankyně za ANO.

Zdravotníci v Česku aplikovali za úterý 39 103 dávek vakcíny proti covidu, skoro o 3500 víc než ve stejný den minulého týdne. Zhruba 60 procent úterního počtu připadalo na posilující dávky.

Zájem o očkování v Česku v poslední době roste. Za posledních sedm dní bylo aplikováno skoro 181 000 dávek. Bylo to o 16 400 víc než o týden dřív, a to navzdory čtvrtečnímu státnímu svátku, kdy se očkovalo výrazně méně než v běžný všední den.

Od začátku vakcinace koncem loňského prosince bylo v Česku aplikováno více než 12,3 milionu dávek. Ukončené očkování má podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 6 103 446.

Laboratoře v Česku podle průběžných údajů otestovaly v úterý na přítomnost nového koronaviru 84 200 vzorků, zhruba o 29 000 méně než před týdnem. Ubylo zejména antigenních testů, jejichž počet klesl ze skoro 51 900 na necelých 30 000. To by mohlo souviset s omezením úhrad testování z veřejného pojištění od začátku tohoto týdne. Údaje o test ale do statistik přicházejí se zpožděním, takže počet v úterý otestovaných vzorků se může ještě změnit.

Podíl pozitivních testů se ve všech třech sledovaných kategoriích v mezitýdenním srovnání významně zvýšil. U preventivních testů bylo v úterý pozitivních 5,5 procenta vzorků, nejvíc od poloviny ledna. Před týdnem vyšla pozitivně necelá tři procenta preventivních testů.

V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních za týden ze 7,7 na 13,1 procenta, což je nejvíc od 3. dubna. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil o více než 11 procentních bodů na 29,5 procenta. To je nejhorší výsledek od 24. března.

VZP nabídne nově očkovaným lidem nad 65 let příspěvek 500 korun na vitaminy a doplňky z lékárny. Informace jim pošle dopisem v příštích dnech.

Počet hospitalizovaných je nejvyšší od 7. května. V mezitýdenním srovnání přibylo v nemocnicích 790 lidí s covidem, v těžkém stavu je o 110 pacientů více.

Nejvíce se infekce šíří na severu Moravy a ve Slezsku. V Olomouckém kraji připadá 572 nově odhalených případů za poslední týden v přepočtu na 100 000 obyvatel a v Moravskoslezském kraji je to 533.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 lidí:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Máme pro vás aktuální data o koronaviru v Česku:

• Počet mrtvých za celou dobu pandemie ze zvýšil na 30 840.
• Za posledních sedm dní zemřelo v Česku s covidem 156 lidí. To je zhruba polovina počtu úmrtí za celý říjen.
• Potvrzených případů je od 1. března 2020 1 783 227, celkem 1 679 786 nakažených se z nemoci vyléčilo.
• Počet případů za sedm dní na 100 tisíc obyvatel se zvýšil na 386, ještě včera byl údaj 352.
• Za úterý zdravotníci vyočkovali 39 103 dávek.

V úterý testy potvrdily 9902 případů nákazy covidem, téměř o 60 procent víc než před týdnem. Hospitalizovaných je poprvé po téměř půl roce více než 2000. V těžkém stavu bylo 288 pacientů.

Německo hlásí 20 398 nových nákaz koronavirem, méně než před týdnem, ale téměř dvojnásobek proti předchozímu dni, možná kvůli zpoždění dat za svátky.

O podzimní vlně covidu-19 se říká, že jde o epidemii neočkovaných. Odborníci nesčetněkrát varovali, že i když jsou mezi nakaženými také lidé po vakcinaci, jedná se právě o neočkované osoby, které končí na jednotkách intenzivní péče, ba i hůře - mezi oběťmi. Britský národní statistický úřad (ONS) uvedl, že u lidí bez očkování je až dvaatřicetkrát vyšší pravděpodobnost, že nákaze podlehnou, informoval list Daily Mail.

Mělo by v Česku být kvůli zpomalení nákazy očkování povinné? Zavést ho není jednoduchou disciplínou, jak zjistily Blesk Zprávy. „Zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá povinnost podrobit se pravidelnému očkování v případech a termínech upravených v prováděcí vyhlášce Ministerstva zdravotnictví (Vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem) (dále jen „vyhláška“). Povinnost očkování proti onemocnění covid-19 ve vyhlášce v současné době není. Pokud povinnost očkování není součástí dané vyhlášky, nelze ho prozatím po nikom vyžadovat. To by bylo možné až v případě, pokud by se očkování proti onemocnění covid-19 změnou vyhlášky zařadilo mezi povinná očkování,“ upozorňuje prostřednictvím Blesk Zpráv.

Pokud by očkování proti onemocnění nebylo zapsáno ve vyhlášce, která je podle Ústavního soudu v současném nastavení v souladu s Listinou základních práv a svobod, bylo by požadování vakcinace protizákonné. Podle Fialové by zaměstnavatelé byli oprávnění kontrolovat očkování nejspíše jen v případě, že by bylo potřeba k výkonu práce.

Obdobného názoru je i advokát David Šupej ze Sedlakova Legal, který již dříve pro Blesk poznamenal, že „s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci by však mohl stanovit povinnost očkování pro řádný výkon práce ve výjimečných případech, např. u zaměstnanců, kteří musejí často cestovat do rizikových zemí.“