Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ministři financí zemí Evropské unie dnes odsouhlasili český Národní plán obnovy. Informovala o tom Rada EU. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech.

Pokud však chce Česko inkasovat celý svůj podíl z fondu, musí podle Evropské komise lépe ošetřit problematiku možných střetů zájmů vrcholných politiků. Ten se podle letos zveřejněných závěrů auditu EK týká premiéra Andreje Babiše, který to ale dlouhodobě odmítá.

Zakázky německého průmyslu v červenci překvapivě vzrostly o 3,4 procenta oproti předchozímu měsíci. Dostaly se tak na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země. Vyplývá to z dnešní zprávy spolkového statistického úřadu. Růst zakázek byl překvapením pro analytiky, kteří v anketě Reuters v průměru předpovídali jednoprocentní pokles. 

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Německé hospodářství začátkem letošního roku zasáhla nová opatření proti šíření koronaviru. Ve druhém čtvrtletí pak ekonomika těžila z jejich postupného uvolňování. Hospodářský růst nicméně nadále brzdí problémy v dodavatelském řetězci, například globální nedostatek čipů.

Nezaměstnanost v Praze letos v srpnu dále stagnovala na 3,4 procentech. Stejný byl podíl nezaměstnaných i v červnu a červenci. Bez práce bylo ke konci srpna 31 271 lidí.

Praha v minulosti patřila k regionům s nejnižší nezaměstnaností v Česku. Nyní má ale už osm krajů nižší nezaměstnanost než Praha. Situace v hlavním městě se zhoršila loni na jaře, kdy vláda začala kvůli epidemii koronaviru omezovat obchod, služby, kulturu či turistiku.

Praha však nadále nabízí nejvyšší množství volných pracovních míst ze všech regionů Česka. Patří tak k oblastem s nejnižším počtem uchazečů o práci na jedno volné místo.

Moravská Nová Ves na Břeclavsku zasažená červnovým tornádem částečně opravila jednu ze dvou budov základní školy, dnes tam začaly po prázdninách chodit některé děti. V obci zůstali prvňáci, druháci a páťáci, zbylé ročníky dojíždějí do Dolních Bojanovic a Břeclavi. ČTK to řekla ředitelka školy Hana Grossmannová. Podle ní by opravy dalších prostor poškozené školy měly trvat při optimistické variantě několik týdnů.

Dopravu zajišťuje škola. Kromě toho otestovala všechny žáky s výjimkou prvňáků na koronavirus. „Zatím nemám informaci o tom, že by byl někdo pozitivní. Prvňáky otestujeme až další den, protože dnes bylo jejich vítání,“ řekla ředitelka.

Podle ní se děti do školy těšily. „Přece jen po roce covidu, kdy spolu nebyly, se na sebe těší. Někdo bere jízdu do jiné obce jako výlet. Navíc některé děti nemají ještě v pořádku poškozené domy, tak budou rády, že změní prostředí,“ dodala Grossmannová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli v České televizi řekl, že zrušit nošení roušek a další opatření pro hromadné akce bude možné, až se naočkuje asi 75 procent populace. Odhaduje, že by se toho mohlo dosáhnout do konce podzimu.

Zdravotníci v neděli aplikovali 3814 dávek vakcíny proti koronaviru. Je to nejnižší počet od 1. března letošního roku. Od prosincového začátku vakcinace bylo v Česku podáno zatím více než 11,5 milionu dávek. Ukončené očkování má téměř 5,8 milionu lidí, to je přibližně 54 procent celkové populace České republiky.

Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Produkce se zvýšila ve většině odvětví, nejvýraznější to bylo v hutním zpracování kovů a slévárenství. 

Ve výsledcích se stále projevuje epidemie koronaviru, která loni průmysl výrazně ovlivnila. „Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, například oceli,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.

Indie se místo „pouhé“ druhé vlny covidové pandemie potýká nově i s neznámou horečkou. Uttarpradéš, stát na severu země, jen za tento týden hlásí 40 mrtvých včetně 32 dětí. Vědci se dohadují o původu horečky, zatím ale není jasné, co přesně nemoc způsobuje. O nové epidemii napsal server Mirror.

Záhadná horečka dosud postihla více než 30 000 Indů. Místní nemocnice musí pro stovky hospitalizovaných pacientů uvolňovat lůžka na jednotkách určených pro pacienty nakažené koronavirem.

Podle některých jde o horečku dengue přenášenou komáry. V mnoha případech si doktoři všimli sníženého množství krevních destiček u pacientů ve vážném stavu, což by viru dengue odpovídalo. Jiní věří, že za epidemií stojí tyfus.

Odkaz na celý článek zde. 

V Česku připadá v průměru 16 nově odhalených případů nákazy na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní. Situace se ale výrazně liší v jednotlivých regionech. Nejhorší stav je v Karlovarském kraji, kde na 100 000 lidí připadá v uplynulém týdnu 32 nakažených. V Praze je incidenční číslo 27, v jižních Čechách 23. Jediným krajem, kde se incidence dostala pod deset, je Královéhradecký kraj. Na 100 000 obyvatel tam v posledních sedmi dnech připadá sedm případů nákazy.

Laboratoře v neděli provedly zhruba 30 000 testů, přibližně o deset tisíc méně než před týdnem. U preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, podíl potvrzených případů vzrostl proti předchozí neděli z 0,1 na 0,28 procenta. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni třeba lidé s příznaky, podíl stoupl z 0,99 na 3,11 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se zvýšil z 0,54 na 0,83 procenta.

Výkonný výbor Českého olympijského výboru (ČOV) dnes zhodnotí účast na olympijských hrách v Tokiu a na programu jednání je také problematický let speciálem, po němž se u šesti členů výpravy včetně čtyř sportovců prokázala nákaza koronavirem. 

Vedení ČOV se snažilo zjistit, jak je možné, že na palubě byl nakažený člověk. Pozitivní test měl jako první bezprostředně po příletu lékař Vlastimil Voráček, ale původce nákazy zatím nebyl potvrzen. Po něm měli pozitivní testy plážový volejbalista Ondřej Perušič, trenér plážových volejbalistek Simon Nausch, jeho manželka a svěřenkyně Markéta Nausch Sluková, stolní tenista Pavel Širuček a cyklista Michal Schlegel.

V neděli přibylo v Česku 139 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nedělní nárůst zhruba za dva měsíce. Před týdnem odhalily laboratoře o 58 nakažených méně. V mezitýdenním srovnání se nárůsty počtu nových případů zvyšují sedm dní v řadě. Reprodukční číslo nepatrně stouplo na 1,27. Nad hodnotou jedna, která je hranicí pro zrychlování epidemie, se drží 12 dní za sebou. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Přestože podle několika ukazatelů epidemie v zemi zrychluje, počet hospitalizovaných s covidem-19 se za týden mírně snížil. V neděli bylo v nemocnicích 56 pacientů, o dva méně než v pondělí. V těžkém stavu bylo devět lidí, o jednoho méně než na začátku týdne.

S koronavirem bojují i v Jižní Koreji. Na to, jak tu správně nosit povinné roušky, upozorňují plakáty, na kterých je ústenka pod nosem zobrazená jako nešvar.

V Německu úřady za poslední den ohlásily 4749 nových případů koronavirové nákazy. Vyplývá to z dnešních ranních aktualizací dat Institutu Roberta Kocha (RKI). Sedmidenní incidence je na hodnotě 84,3, a znovu tedy stoupla, protože o den dříve byla 83,1 a před týdnem 75,8. Podle tohoto ukazatele, který udává počet nakažených na 100 000 obyvatel za uplynulých 100 dní, se přitom německé úřady dosud rozhodovaly o zavádění či rušení protiepidemických opatření.

Epidemická situace v 83milionovém Německu se mírně zhoršuje. Před týdnem RKI evidoval 4559 nově infikovaných. Pokud jde však o počet zemřelých na covid-19 nebo s covidem, dnes jich do statistik přibylo osm, zatímco minulé pondělí deset.

Za celou dobu pandemie zaznamenaly německé úřady 4 010 390 případů infikování virem SARS-CoV-2. Skutečný počet ale může být mnohem vyšší, neboť mnoho případů zůstane neodhaleno.

Nejen v Česku, ale i ve Spojených státech, Francii a Austrálii je možné vakcínu proti covidu-19 podat všem mladistvým starším 12 let. V pátek však odborníci na vakcínaci ve Velké Británii doporučili, aby jim očkování nebylo aplikováno. Pediatři však mohou i nadále zvolit odlišný přístup.

Za ten se staví i podpůrná skupina vedená mladistvými s názvem Teens for Vaccines. Ta tvrdí, že mladí lidé na celém světě jsou vynecháni z diskusí, které mají pozdější vliv na jejich vlastní zdraví.

Skupina, která má sídlo ve Spojených státech, poukazuje na rostoucí počet lidí z Velké Británie, kteří žádají o radu ohledně aplikace vakcíny a hledají podporu ohledně toho, jak mluvit s rodiči váhajícími s očkováním nebo jeho odpůrci.

Západní Austrálie nespíš kvůli pandemii covidu-19 otevře své hranice pro cestovatele ze zbylých částí země až příští rok. Regionální premiér Mark McGowan řekl, že volné cestování umožní teprve ve chvíli, kdy bude očkováno 80 až 90 procent dospělých obyvatel. Epicentrem nákazy je nyní Nový Jižní Wales a jeho metropole Sydney, podle úřadů tam má současná vlna pandemie kulminovat příští týden, napsala agentura Reuters.

„Vycházím z toho, že se budeme moci otevřít, jakmile tu bude velmi vysoká míra proočkovanosti. Očekávám, že se to stane někdy příští rok,“ uvedl McGowan.

Hranice jednotlivých australských států se zavírají podle situace v jednotlivých regionech, pro cesty ze zahraničí je Austrálie s několika výjimkami uzavřená už od loňského března.

Díky geografické poloze se Austrálii daří pandemii covidu-19 držet na uzdě, v zemi s 25 miliony obyvatel se zatím nakazilo kolem 63 000 lidí, 1044 z nich kvůli covidu-19 zemřelo.

Ministři financí zemí Evropské unie dnes učiní poslední potřebný krok k tomu, aby Česko mohlo začít čerpat peníze z mimořádného fondu postpandemické obnovy ekonomik. Zástupci unijních vlád projednají český Národní plán obnovy, na jehož základě může ČR získat až 180 miliard korun přímých dotací. Pokud členské státy podle očekávání plán schválí, mohly by do Česka první peníze přijít již během září.

Země EU si letos mezi sebe začaly rozdělovat první peníze z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun). Většinu tohoto balíku, na který si Evropská komise vzala bezprecedentní půjčku na finančních trzích, rozděluje unijní exekutiva na základě investičních plánů, které musí splňovat více než desítku kritérií. K zásadním požadavkům patří, aby státy minimálně 37 procent peněz nasměrovaly do ekologicky šetrných projektů, pětinu pak do digitalizace.

Schválení se dosud dočkaly plány 16 zemí, deset z nich již dostalo první peníze v rámci předfinancování, díky němuž mohou už letos vyčerpat 13 procent svých národních alokací. Český plán komise odsouhlasila v červenci. Praha podle Bruselu vyhověla všem kritériím, aby získala zálohy na projekty. Pokud však chce inkasovat celý svůj podíl na fondu, musí Česko podle činitelů komise vyřešit problém se střetem zájmů vrcholných politiků. Ten se podle letos zveřejněných závěrů auditu komise týká premiéra Andreje Babiše, který to však odmítá.

Ministři dosud žádný z plánů odsouhlasených komisí nezpochybnili a očekává se, že dnes potvrdí i ten český, který budou projednávat spolu s irským. Komise pak již jen musí s českými úřady podepsat smlouvu o investicích a přibližně do dvou týdnů by mohla země obdržet první peníze.

Městský soud v Praze v pondělí v souvislosti s insolvenčním řízení s leteckou společností ČSA přezkoumá další část pohledávek, které v minulých týdnech a měsících přihlašovali věřitelé. V červnu soud uznal dluhy za více než 821 milionů korun, nešlo však o konečnou částku. Soud zároveň po dohodě s věřiteli povolil reorganizaci ČSA, povedou je mateřské Smartwings.

ČSA jsou v úpadku od března, jejich provoz ale pokračuje. Firma deklarovala plán na reorganizaci s cílem své záchrany. ČSA ve vlastním návrhu na insolvenci uváděla dluhy za 1,8 miliardy korun.

Na plánu k reorganizaci ČSA nyní pracuje mateřská společnost Smartwings, kterou tím pověřil soud a ostatní věřitelé. Roli insolvenčního správce vykonává od března karvinská firma Inskol, v řízení ji zastupuje Michael Šefčík. Soud zároveň pověřil firmu Grant Thornton, aby vytvořila znalecký posudek s posouzením majetkové podstaty ČSA, která by se v případě konkursu firmy rozdělila mezi věřitele. Podstata podle posudku činí 172 milionů korun.

ČSA zasáhly dopady epidemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám už vloni propustil kolem 300 pracovníků. V únoru firma oznámila úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech.

Pěkné pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

V základních a středních školách čeká dnes žáky další kolo preventivního testování na koronavirus. Zúčastnit by se ho mělo asi 1,4 milionu dětí. Po ukončení letních prázdnin se poprvé testovaly hned první školní den, tedy 1. září. V 86 procentech škol, které nahlásily výsledky, se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha potvrdilo 111 případů nákazy. Vláda naplánovala již dříve tři termíny screeningového testování, a to 1. či 2. září, dnes a ve čtvrtek 9. září. Podle výsledků se má rozhodnout o tom, zda a ve kterých regionech bude testování pokračovat.

Do lavic usedlo podle odhadu ministerstva školství tento školní rok přibližně 967 100 žáků základních a 422 300 studentů středních škol. V ČR je podle statistik z minulého školního roku 4214 základních a 1280 středních škol.

Kompletní výsledky z prvního termínu testování ve školách zatím ministerstvo zdravotnictví nezveřejnilo. Ministr zdravotnictví v neděli v České televizi řekl, že je 14 procent škol dosud neposkytlo. Důvod nevěděl. Na celkové zhodnocení je podle něj potřeba počkat na výsledky ze zbývajících škol a také z dalších termínů testování.

Podle srpnových informací ministerstva školství bude testování na covid pokračovat do konce září jednou týdně v okresech, kde bude za první dva termíny více než 25 pozitivních případů na 100 000 testů. Ministerstvo zdravotnictví věří, že testy po letních prázdninách mohou zabránit rozšíření nákazy mezi žáky a zavírání škol podobně jako v minulém roce.

V případě, že žák test na covid-19 nepodstoupí, musí nosit roušku i při výuce a v jídelně musí sedět odděleně od ostatních. Testovat se nemusí očkovaní a ti, kteří v uplynulých měsících prodělali covid-19. Stejná pravidla platí i pro zaměstnance škol, kteří si ale na rozdíl od žáků musejí testy zajistit sami. Pro žáky mají školy antigenní testy od státu, nebo se mohly rozhodnout zajistit si průkaznější PCR testy. Za jeden test PCR metodou dostanou od státu zpětně 200 korun.