Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kanadské a australské úřady v noci na dnešek oznámily, že považují vakcínu proti covidu-19 vyráběnou společností AstraZeneca za bezpečnou a budou jí nadále očkovat. Prohlášení učinily poté, co Dánsko, Norsko a Island ve čtvrtek uvedly, že pozastaví očkování tímto přípravkem kvůli zprávám o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika naočkovaných osob. Používání jedné šarže vakcíny zakázala po úmrtí člověka krátce po vakcinaci rovněž Itálie.

„(Státní zdravotní agentura) Health Canada ví o zprávách o nepříznivých událostech, jež nastaly po imunizaci vakcínou proti covidu-19 od (firmy) AstraZeneca, a chtěla by ujistit Kanaďany, že přínos očkovací látky převažuje nad riziky,“ uvedlo ve vyjádření místní ministerstvo zdravotnictví. „V tuto chvíli nejsou známky toho, že by tyto události způsobila vakcína,“ dodalo.

V Německu dál stoupají denní údaje o počtu nových případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Za uplynulých 24 hodin jich přibylo 12 834, což je ve srovnání se stejným dnem minulého týdne opět víc. S nemocí covid-19 zemřelo dalších 252 pacientů. Informoval o tom dnes institut Roberta Kocha (RKI).

Množství nově nakažených bylo sice ve čtvrtek nižší než středečních 14 356 potvrzených případů, nicméně proti předchozímu čtvrtku bylo infikovaných o 2254 víc. Dál však také roste počet nově nakažených případů za uplynulých sedm dní v přepočtu na 100 000 obyvatel – ve středu byl tento údaj 65,4, ve čtvrtek 69,1 a dnes stoupl na 72,4.

V Německu, které má 83 milionů obyvatel, se od začátku pandemie koronavirem celkem nakazilo více než 2,54 milionu lidí. Z nich 73 062 zemřelo.

ČR má v přepočtu jedenáctkrát víc případů koronaviru za 14 dní než Německo. Za týden stoupl v Česku počet případů na 100 000 obyvatel asi o 12 procent.

Americký New York ožívá. Lidé si užívají rozvolnění, restaurace v New Yorku mohly částečně otevřít, povolená kapacita je 35 %.

Zaměstnanci brněnského dopravního podniku (DPMB) vytvořili z deseti autobusů ve vozovně Slatina srdce o rozměrech zhruba 60 krát 60 metrů. Symbol má nejen připomenout rok od vyhlášení nouzového stavu v České republice kvůli pandemii koronaviru, ale také potěšit všechny, kdo jej uvidí. Video z dronu je ode dneška ke zhlédnutí na sociálních sítích dopravního podniku, řekla ČTK jeho mluvčí Hana Tomaštíková.

Hlavní myšlenkou bylo udělat lidem radost. „Nálada posledních měsíců není příliš optimistická, lidé jsou vyčerpaní, smutní, mnohdy rezignovaní a všem nám chybí ono světlo na konci tunelu. Nápad vznikl spontánně a zprvu jsme ani nedoufali, že by bylo možné ho uskutečnit. Kolegové ve Slatině byli nejdřív v šoku, ale pak to vzali jako výzvu a pustili se do příprav,“ řekla Tomaštíková.

Dopravní piloti kvůli pandemické krizi pořád létají výrazně méně, pro zachování odborných schopností i potřebných osvědčení proto nyní trénují na leteckých simulátorech. Od začátku epidemie, kvůli které se snížil letecký provoz asi o dvě třetiny a v případě některých společností až o 80 procent, není k dispozici dostatek letů k hodnocení pilotů v reálných podmínkách provozu. Píše o tom agentura AFP.

„Normálně by k něčemu takovému vůbec nedošlo,“ vysvětluje dopravní pilotka Airbusu A320 Tanja Harterová, která je i technickou ředitelkou Evropského sdružení technických letových posádek (ECA). To je organizace, která zastupuje na 40 000 evropských pilotů.

Pro profesionální piloty není v sázce pouze jejich zručnost, ale také oprávnění létat. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) stanoví povinnost uskutečnit tři vzlety a přistání během posledních tří měsíců, aby zůstávalo pilotní oprávnění platné.

Zatímco za celé první pololetí loňského roku zemřelo na covid-19 v Česku 347 lidí, dnes umře přibližně stejný počet lidí za dva dny. Virová nálož v populaci je obrovská a zlepšování bude trvat měsíce. Až se vyprázdní nemocnice, budeme řešit zanedbanou prevenci. Jediná cesta ze současné zdravotní krize je očkování, za předpokladu, že zrychlíme.

O tom všem v rozhovoru s prezidentem České lékařské komory, Milanem Kubkem.

Všechny americké státy musí do 1. května rozšířit skupinu kandidátů na očkování proti covidu-19 na všechny obyvatele starší 18 let. S takovým pokynem přišel ve čtvrtek večer washingtonského času prezident USA Joe Biden ve svém prvním projevu k národu v hlavním vysílacím čase. Nastínil v něm plán boje proti koronaviru v následujících měsících a avizoval, že cílem je, aby mohli Američané 4. července slavit Den nezávislosti se svými blízkými.

Na úvod se šéf Bílého domu ohlédl za uplynulým rokem a připomenul, že covid-19 je nyní v USA spojován se smrtí téměř 530 000 lidí. „Byť to bylo pro každého jiné, všichni jsme něco ztratili," citovala jej agentura AP.

V ordinaci praktického lékaře Jiřího (46) v Hulíně zvoní telefon nepřetržitě. V čekárně sice najdeme méně pacientů, těch, kteří volají, je ale mnohem více. Celkový počet vyšetřených lidí je tak vyšší než dříve.

Při telefonování je pro lékaře náročné se především rychle rozhodnout o dalším postupu, jak pacienta léčit. Musí určit, zda ho nechat doma, nebo poslat do nemocnice. V případě covidu to může být i rozhodování o životě a smrti. Blesk Zprávám lékař prozradil, jak zvládá pracovní zátěž v ordinaci a jak se dívá na zapojení praktiků do očkování.

Rozhovor s praktických lékařem najdete ZDE.

AstraZeneca nyní předpovídá, že její dodávky vakcíny proti covidu-19 pro Evropskou unii do konce března dosáhnou objemu asi 30 milionů dávek.

Na začátku roku se ukázalo, že firma nedodá původně slíbených 90 milionů dávek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna oznámila, že půjde asi o 40 milionů dávek. Dokument s datem 10. března, který byl předložen unijním činitelům a ke kterému se dostala agentura Reuters, ale ukazuje, že AstraZeneca nyní očekává doručení 30,1 milionu v součtu za první čtvrtletí.

Zpomalení podle Reuters znamená další ránu pro plány EU ohledně očkování proti covidu-19, které komplikují problémy se zásobováním a pomalá vakcinace v některých členských zemích.

Dobré ráno. Neschopnost a kiksy Babišovy vlády? Lídři opozice představili ve velké anketě Blesku své recepty!

Rozhovory s Ivanem Bartošem (Piráti), Petrem Fialou (ODS), Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) a Vítem Rakušanem (STAN) najdete ZDE