Šéf lékařů Kubek zaryl do fabrik i rychlosti očkování: Tímhle tempem je to na dva roky

Pane prezidente, ministři Blatný a Hamáček stanovili okamžik, kdy by se restrikce mohly začít uvolňovat, na 3000 hospitalizovaných pacientů s covidem. Kdy bychom se na takové číslo mohli dostat?  

V současnosti zažíváme vrchol čtvrté vlny epidemie, která je zatím vlnou nejhorší. Máme 165 000 aktuálně prokázaných případů a na covid-19 nám umírá dvě stě lidí denně. V nemocnicích leží bezmála 9000 pacientů s covidem, z toho téměř dva tisíce ve vážném stavu. Jakékoliv úvahy o nějakém rozvolňování jsou tedy zatím předčasné. Nemůžeme si dovolit znovu a znovu opakovat stejné chyby.

Čím mírnější protiepidemická opatření platí a čím méně jsou dodržována, tím déle bude samozřejmě epidemie trvat. Pokud by vláda našla odvahu zavřít alespoň na pár dní továrny, mohli jsme zachránit tisíce lidských životů, ušetřit desítky miliard korun a začít rozvolňovat dříve. Není správné, že se na řešení epidemické krize nepodílí spravedlivě celá společnost. Kultura prakticky neexistuje, živnostníci mají měsíce zavřeno, děti nechodí měsíce do školy, ale fabriky jedou, jako by se nechumelilo. To je chyba. 

Kdy budeme moci říct, že jsme pandemii zvládli? 

Počátek epidemie se v Číně nepodařilo včas zachytit a poté, co se virus rozšířil po celém světě, je jasné, že jen tak nevymizí. Jedinou schůdnou cestou, jak vrátit naše životy do normálu, je tedy očkování. Naštěstí máme k dispozici účinné a bezpečné vakcíny. Bohužel jich zatím nemáme tolik, kolik bychom potřebovali. Poté, co bude většina lidí očkována, nebude mít virus tolik prostoru k tomu, aby se šířil.

Když vidíme, jak virus mutuje, lze předpokládat, že očkování bude potřeba opakovat? 

Je pravděpodobné, že i očkovaní lidé se budou časem muset nechat přeočkovat. Již kvůli riziku vzniku nebezpečnějších mutací viru. To je normální. Pravděpodobně bude také nutno očkovat i děti, aby se mezi nimi infekce nemohla šířit. Poté, co se nám toto podaří, zařadí se covid-19 mezi celou řadu infekčních chorob, se kterými se lidstvo díky vědě dokázalo vypořádat. 

Náměstci s odměnami, zdravotníci na peníze čekají. „Trapné,“ míní Kubek, Blatný se brání

V jakém časovém horizontu očekáváte dostatečnou proočkovanost populace?  

Pokud se máme vyvarovat závažných problémů na podzim, potřebujeme do konce září naočkovat 7 milionů lidí, což při dvou dávkách vakcíny znamená 14 milionů vpichů. Zatím jsme jich neaplikovali ani milion. Dosavadním tempem bychom očkovali dva roky. Je tedy jasné, že musíme zrychlit. Množství dostupných vakcín se konečně začíná zvyšovat, a tak se nám to snad nakonec nějak podaří.

Jak dlouho bude zdravotnímu systému trvat, než se vzpamatuje z tohoto krizového režimu? 

Zdravotnictví již půl roku funguje v nouzovém režimu. Jsou odkládána plánovaná vyšetření i operace. Snížil se počet prováděných preventivních prohlídek. To vše se samozřejmě negativně projeví na zdravotním stavu populace. Čím déle bude krize trvat, tím závažnější budou tyto následky.

Zatímco nemocnice se budou vyprazdňovat týdny, a řada pacientů, kteří přežijí závažný průběh choroby se bude doléčovat měsíce, tak s těmi dlouhodobými důsledky nezvládnuté epidemie zapříčiněnými tím, že v současnosti nemůžeme léčit tak, jak umíme a jak pacienti potřebují, tak s těmi se budeme vypořádávat roky.

Co si z této krize naše zdravotnictví odnese? 

Nezvládnutá epidemie představuje národní katastrofu, která nemá v naší novodobé historii obdoby. Bylo by dobré, kdyby si společnost pamatovala, jak důležité je zdravotnictví pro její přežití. Aby politici přestali hanlivě označovat zdravotnictví za „černou díru“ a aby pochopili, že investice do zdravotnictví patří spolu s těmi do vědy a vzdělávání k těm nejefektivnějším.

Výdaje na zdravotnictví je tedy třeba trvale navyšovat a tyto peníze investovat v první řadě do lidí, kteří v něm pracují. Osobně jsem hrdý na to, že lékařská komora v uplynulých letech spolu s odbory přispěla k tomu, že nebyly realizovány různé „reformy“, jejichž podstatou mělo být rušení nemocnic. Dnes se nám ty „zbytečné“ nemocnice a jejich lůžka hodí. Doufám, že si to občané budou pamatovat.

Ruský hazard, nebo naděje? Imunolog Hořejší či doktor Kubek pro Blesk o vakcíně Sputnik V

S ohledem na akutní nedostatek personálu, nebude vhodné znovu položit na stůl otázku odměňování lékařů, sester a dalších pracovníků ve zdravotnictví?

Samozřejmě. Jednou z příčin chronického nedostatku lékařů a zdravotních sester jsou nízké mzdy a platy. Zdravotníci a pracovníci v sociálních službách dokázali společně zachránit desítky tisíc lidských životů a za svoji obětavost si zaslouží vice než jen potlesk. Má-li být do budoucna práce ve zdravotnictví atraktivní, musí být dobře zaplacená.

Dokážete odhadnout, jak se současná krize podepsala na prevenci?   

Preventivních prohlídek ubylo. I když jsme se snažili udržet nemocnice i své ambulance jako pro pacienty bezpečné místo, proto například komora chtěla, aby i v loňském létě bylo nošení roušek ve zdravotnických zařízeních povinné, přesto se řada lidí bála chodit k lékaři. V současnosti bohužel všichni zdravotníci prakticky řeší už jen covid. Až se epidemie přežene, budeme se potýkat s důsledky zanedbané prevence. Dá se očekávat, že výsledky léčby například rakoviny se v následujících letech zhorší. Nebude to tím, že bychom ji zapomněli léčit, ale tím, že k nám budou přicházet pacienti v pokročilejších stádiích choroby.

Co bychom si z této zdravotní krize měli odnést jako společnost?  

Možná to bude znít příliš pateticky, ale byl bych rád, kdybychom si pamatovali, že existují také vyšší mravní hodnoty a že smyslem našeho života není pouhá honba za nakupováním dalších a dalších věcí, které vlastně ani moc nepotřebujeme. Řada z nás si také uvědomila, že zdánlivě samozřejmé věci, jako svobodné cestování, chození s přáteli do restaurací či za kulturou, zase nemusí být až tak samozřejmé. Snad si těchto samozřejmostí budeme více vážit. Epidemie nám dala pořádně za uši a sebevědomím nás, „pánů tvorstva“, notně otřásla.