Brutalitu Hamásu oslavují někteří i na Západě, Izrael nikoho neokupuje, říká Kraus v Hráčích

Narodil se 19. března 1954 v Praze. Jeho otec byl český novinář, spisovatel a odbojář František Kraus, který přežil Terezín, Osvětim a pochod smrti a znal se s Franzem Kafkou či Albertem Einsteinem. Jeho bratr byl Ronald Kraus, textař, který psal pro Marii Rottrovou, Evu Pilarovou a další.

Mezi lety 1975 a 1979 studoval právnickou fakultu v Praze, po promoci pracoval v zahraničním oddělení Supraphonu, roku 1984 se stal šéfem oddělení Music Video. Následně přešel do společnosti ART CENTRUM, kde pomáhal s projektem EXPO 86. Byl evidován StB jako agent pod krycím jménem Němec.

Kraus tvrdí, že se »upsal« omylem. Roku 1988 byla jeho spolupráce ukončena. Od roku 1991 do roku 2022 byl tajemníkem Federace židovských obcí. Z téhle funkce se podílel na Česko-německé deklaraci a odškodnění obětí holocaustu i navrácení ukradeného židovského majetku. V současnosti působí v American Jewis h Committee a je ředitelem Terezínské iniciativy.

Váš táta přežil Terezín, Osvětim, pochod smrti, psal o tom. Jaké to bylo poslouchat jako dítě jeho příběhy z továren na smrt?

„Mě se rodiče opravdu snažili tomu traumatu nevystavovat. Ale táta (František Kraus, renomovaný spisovatel – pozn. red.) si zapisoval moje hlášky do takového notesu a měl tam, že když jsme si jako děti hráli u písku s krabičkou od sirek, která představovala vlak, kamarád říkal, že jeho vlak jede do Brna. Druhý kamarád říkal: můj vlak jede do Olomouce a třetí kamarád říkal, můj vlak jede do Prahy. No a já jsem řekl, že můj vlak jede do Osvětimi.“

Dcery (4 a 2) byly na návštěvě v kibucu u babičky, unesl je Hamás: „Je to peklo,“ naříká otec

Kde se to ve vás vzalo?

„Asi to člověk někde slyší a neví, co to znamená. Mohlo to být nějaké mimosmyslové vnímání.“

Je vůbec v dnešní době možné být Žid a umět se v tom současném konfliktu vcítit do normálních Arabů, normálních Palestinců?

„Vždy jsem měl názor, že mír je možný. Byl jsem v Izraeli mockrát a setkával se s vysoce postavenými politiky i lidmi na ulici a vím, že oni by ho také chtěli. A měl jsem vždy poměrně velké pochopení pro arabskou část té společnosti. To skončilo 7. října (datum, kdy Hamás zaútočil na izraelské kibucy – pozn. red.). To je naše 11. září.“

Neumíte si to oddělit a říci: tyhle válečné zločiny spáchal Hamás, ale ti ostatní jsou obyčejní lidé, kteří za nic nemohou?

„To je samozřejmě zapotřebí říkat, ale nic moc to nemění. Ti lidé jsou drženi jako živé štíty. 7. říjen je klíčové datum, které vejde do historie v tom nejtragičtějším slova smyslu, ale proč se teď svět diví, jak je to možné? Vždyť palestinské národní hnutí tyhle teroristické praktiky, kterými chce zničit Izrael, provozuje od 60. let, ať už jde o únosy lodí, únosy letadel, zavraždění Bobbyho Kennedyho, vraždění na mnichovské olympiádě. I tehdy byl svět v šoku, ale pak se podíval někam jinam.“

Takže jste to čekal?

„To neočekával vůbec nikdo. Ale je to jen koncentrovaná věc, která bublala pod povrchem docela dlouho za svým způsobem přispění mnoha hráčů v regionu i na globálním poli.“

Koho teď myslíte konkrétně?

„Myslím tím EU, myslím tím USA. Všichni vědí, že Hamás je teroristická organizace, ale teď jsou v ulicích západoevropských a západních měst demonstrace, které oslavují tuto neuvěřitelnou brutalitu. A objevují se na nich hesla jako »Palestina bude svobodná od řeky k moři«, což je výzva k fyzickému zničení Izraele.“

Válka Izraele s Hamásem

2. 1. 2024

12:00

2. 1. 2024

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Jsou ty demonstrace oslava brutalit, anebo třeba jen projev empatie s civilním obyvatelstvem v Pásmu Gazy, které teď trpí a je ostřelováno?

„Je to mix všech těchto názorů. Především u mladé generace a levicových aktivistů ale dochází k radikalizaci vlivem naprosté neznalosti kontextu. Když se dnes řekne okupace Palestiny, oni si přestaví něco podobného, jako když bylo okupováno Československo. Je to nesmysl. Izrael nikoho neokupuje, je to palestinská propaganda, která se uchyluje k těmto termínům z komunistické éry.“

Slovo okupace použil i generální tajemník OSN.

„Tak je také v zajetí těchto levicových stereotypů. Ano, Izrael obsadil tato území, ale ptejme se, proč. Protože vyhrál několik válek, v nichž se jiní snažili Izrael smazat z mapy. V samotném Izraeli je velice silný kritický hlas, který volá po ukončení této »okupace«, ale tzv. dvoustátní řešení (předpokládá vznik nezávislého Státu Palestina vedle Státu Izrael na západ od řeky Jordán – pozn. red.), jak vidno, byl naivní sen. S partnerem, kterého tam mají k dispozici, není možný. Navíc je to geopolitický konflikt, kde za jedním bukem číhá Írán, za druhým Turecko.“

Vidíte potenciál pro celosvětový konflikt?

„Ten bohužel vidí všichni. My jsme ale takoví nepoučitelní optimisté a doufáme, že k němu nedojde. A nedojde, jen pokud tomu Izrael sám zamezí. Ale on není všemocný. Podívejte se na mapu, to je mrňavý státeček velký jako střední Čechy a najednou je v moři několika stomilionových národů, které se ho snaží zničit.“

Mluví se o tom, že útok se odehrál proto, že se Izrael začal sbližovat se Saúdskou Arábií…

„Ano, tam bylo na spadnutí podepsání dohody a nastolení nějakého mírového kontextu v regionu. A to se přece nikomu nehodilo. Především ne Íránu, ale vypadá to, že ani Turecku.“

A že ten útok byl tak středověce brutální právě proto, aby vyvolal ukončení všech jednání, téhle teorii věříte?

„To není teorie, to je podloženo. S tím způsobem, jakým byl útok proveden, absolutně nikdo nepočítal. To je metoda tzv. Islámského státu a ukázalo to i provázanost s touto částí konfliktu. Je to otřesná záležitost, u které přivíráme oči. My to nechceme vidět, když někdo seká hlavy dětem. To je šílené a jediné vysvětlení je, že ti lidé (teroristé – pozn. red.) byli pod drogami. To by normální člověk nedokázal udělat.“

Vy si opravdu myslíte, že potřebovali něco na posilněnou? Že to nebyl jen koncentrovaný hněv, fanatismus?

„Koncentrovaný hněv Izraelci znají také velmi dobře, kdy (muslimové – pozn. red.) z mešity Al Aksá (mešita v Jeruzalémě – pozn. red.) házeli kameny na věřící, kteří se modlili u západní zdi (tzv. Zdi nářků – pozn. red.). Ale takováhle zvířecí středověká brutalita překvapila všechny. Izrael je v podstatě po celou dobu svojí existence od roku 1948 ve válečném konfliktu, který byl ale vždy udržován v určitých mezích. 7. říjen všechny meze překročil.“

Teď Izrael masivně bombarduje Gazu s přístupem, který lze parafrázovat jako »když se kácí les, lítají třísky«. A my se dozvídáme o mrtvých, kterých je přes 9 tisíc, z toho téměř 4 tisíce dětí.

„A tahle čísla máme ověřená? Nemáme.“

Jsou to čísla od ministerstva zdravotnictví v Gaze, která v minulosti obstála i se shodovala s čísly, která vydávala izraelská strana…

„Já bych jim nevěřil. Ostatně, co se stalo po útoku v nemocnici Al Ahlí? Za to by se nemusel stydět nacistický ministr propagandy Goebbels. Vybuchne nemocnice a hned se to přisoudí Izraeli. Pak se zjistí, že ta raketa byla palestinská a nějak se o tom přestane mluvit.“

Pokud vím, tak se o tom mluvilo a psalo extenzivně.

„Česká média jsou v tom hle naprostá výjimka.Ta jsou podle mě nejlepší v Evropě. Podívejte se ale na BBC, na americké servery; to se člověk radši podívá někam jinam.“

Vy nevěříte, že v Gaze umírají tisíce civilistů?

„Nevím, jestli tisíce. V případě nemocnice Al Ahlí bylo řečeno, že je tam 500 mrtvých. Pak se ukázalo, že možná jen několik desítek. Každá oběť je samozřejmě špatně, ale my, kteří žijeme v té propalestinské propagandě, pro některé věci využíváme termín Pallywood (kombinace slova Palestina a Hollywood – pozn. red.). Jde o naaranžované scény. Po internetu běhají videa pohřbů, kdy ve chvíli, kdy zazní siréna, mrtvola seskočí z nosítek a zázračně oživne a uteče. Tímto nechci shazovat, že dochází k dramatickým věcem, k úmrtím civilistů, přestože je izraelská armáda vyzývala, ať severní část Pásma opustí. A oni to neudělali.“

Ministr šokoval: Hamás jsou nacisté, atomovka jako řešení Gazy?! „Děsivé a šílené,“ kritizují ho

Palestinci tvrdí, že ta avíza byla tak překotná, že to prostě nebylo proveditelné.

„Bylo by to proveditelné, kdyby je tam nedrželi jejich vlastní lidé jako živé štíty. Tam se vykřikuje, že dochází benzin do sanitek a Hamás má v podzemí několik cisteren s benzinem, které používá na rakety střílené na Izrael.“

Stává se, že když někdo ve veřejném prostoru řekne, že chyby sedějí na obou stranách konfliktu a že nevinní umírají i v řadách Palestinců, nařknou ho, že je antisemita. Je tohle podle vás fér?

„Samozřejmě, že ne. My jsme bojovali za to, aby antisemitismus měl jasnou definici.“

Jaká tedy je?

„Jsou tam tři hranice, 3D. První je delegitimizace. To znamená: My můžeme kritizovat Izrael, ale nemůžeme volat po jeho zničení. Druhé je dvojí standard. Tedy když se to, co se třeba v Číně děje Ujgurům, srovnává s Izraelem a jeho vztahem k Palestincům. A třetí je démonizace. To je třeba, když Palestinci přirovnávají izraelskou armádu k nacistické armádě. Za to by se nemusela stydět říšská propaganda. Jsou i další definice, ale tohle jsou ty červené linie.“

Co ještě zaznělo

• o židovské obci za totality: „My máme dva svátky, které jsou veselé: chanuku a purim. A ty se slavily (v 60. letech – pozn. red.) v Meiselově ulici na sídle Židovské obce. V té době si kulturní smetánka dávala za čest, že se tam může objevit, takže tam byl i Karel Gott. Pamatuju si, jak jsem seděl na klíně Waldovi Matuškovi a ten mi říkal: Ty kluku ušatá.“
• o tom, jak nakupovali práva na zahraniční písně, když pracoval v Supraphonu: „(Zpěváci – pozn. red.) nevolali mně, já byl elév, volali mému šéfovi Jiřímu Vinařickému. Pamatuji si přímé přenosy z festivalů, myslím, že ze San Rema, kde byla jako host Helena Vondráčková a ta přímo do televize řekla: Pokud mě slyší pan Vinařický, tak já tuhle písničku chci. I tak to někdy fungovalo.“
• o proměně Karla Gotta: „U Karla Gotta byla šedesátá léta naprosto přelomová. Tím myslím tu jeho krátkou emigraci, z níž se vrátil a po které pak docházelo k určitým bizarním věcem, které mu dodneška jeho blízcí neodpustili, například podpis »Anticharty«. Ale mě to v zásadě nepřekvapovalo, protože on byl tak strašně hodný a slušný, a to mělo za následek, že chtěl každému vyhovět. Bohužel vyhověl i tomu režimu, když za ním přišli a řekli: Hele, Karle, tady máš ten vroubek s emigrací, tak udělej tohle. Neposlal je do háje, měl to udělat, ale jak bychom se zachovali na jeho místě my, to si netroufnu říct.“