Francie a Německo se dohodly na rozpočtu eurozóny. Má podpořit hospodářský růst

Rozpočet eurozóny má být součástí rozpočtu celé Evropské unie. To znamená, že bude k dispozici nejdříve v roce 2021, kdy by měl vstoupit v platnost nový rozpočet EU. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a sblížit země eurozóny, uvádí společný francouzsko-německý návrh. Nový nástroj by měl být rovněž otevřený zemím, které se přičlenily k mechanismu směnných kurzů ERM II, tedy které čekají na zavedení eura.

Velikost rozpočtu bude stanovena při jednáních o příštím rozpočtu EU. Ta by měla být zahájena později v letošním roce.

Přes 300 tisíc Čechů doma mrzne, chybí jim peníze na topení. Našli jsme „mistryni“ úspor

Podle návrhu by rozpočet eurozóny měl podpořit národní reformy, které Evropská komise (EK) navrhne členským státům ve svých doporučeních známých jako Evropský semestr.

Podle návrhu mají členské země předkládat komisi plány své strategie, které budou zahrnovat plánované reformy a návrhy projektů, které by měl rozpočet finančně podpořit. EK by pak schválila tyto plány po konzultaci s vládami a peníze by byly vypláceny podle pokroku v zavádění těchto plánů. Časový rámec by však byl kratší než u strukturálních a kohezních fondů, což by umožnilo větší flexibilitu. U investičních projektů se budou muset vlády povinně podílet na jejich spolufinancování z národního rozpočtu.

Jaké daně do rozpočtu přispějí?

Do rozpočtu by mohly kromě peněz od jednotlivých vlád přicházet peníze i z jiných zdrojů, například z plánované daně z finančních transakcí. Konečné slovo k tomu, jaké daně by měly putovat do nového rozpočtu, by měly mít vlády.

Zvláštní rozpočet pro eurozónu financovaný z daní určených na tento účel a příspěvků od zemí prosazuje hlavně Francie. Nizozemsko a některé další severní země EU mají o rozpočtu pochybnosti. Německo se snaží být mostem mezi těmito skupinami, dává přednost omezenému rozpočtu s výplatou peněz podle pokroku v zavádění strukturálních reforem.