Francie a Německo se dohodly na rozpočtu eurozóny. Má podpořit hospodářský růst

22. 2. 2019
15:45

Francie a Německo se dohodly na podrobném návrhu rozpočtu eurozóny, který by měl podpořit hospodářský růst, posílit konkurenceschopnost a snížit hospodářské rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Uvedla to v pátek agentura Reuters, která se odvolává na dokumenty německé vlády, do kterých měla možnost nahlédnout. Dohoda mezi oběma zeměmi by mohla připravit půdu pro dohodu v rámci skupiny ministrů financí eurozóny, kteří by o sestavení nového nástroje měli jednat příští měsíc.

Rozpočet eurozóny má být součástí rozpočtu celé Evropské unie. To znamená, že bude k dispozici nejdříve v roce 2021, kdy by měl vstoupit v platnost nový rozpočet EU. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a sblížit země eurozóny, uvádí společný francouzsko-německý návrh. Nový nástroj by měl být rovněž otevřený zemím, které se přičlenily k mechanismu směnných kurzů ERM II, tedy které čekají na zavedení eura.

Velikost rozpočtu bude stanovena při jednáních o příštím rozpočtu EU. Ta by měla být zahájena později v letošním roce.

Podle návrhu by rozpočet eurozóny měl podpořit národní reformy, které Evropská komise (EK) navrhne členským státům ve svých doporučeních známých jako Evropský semestr.

Podle návrhu mají členské země předkládat komisi plány své strategie, které budou zahrnovat plánované reformy a návrhy projektů, které by měl rozpočet finančně podpořit. EK by pak schválila tyto plány po konzultaci s vládami a peníze by byly vypláceny podle pokroku v zavádění těchto plánů. Časový rámec by však byl kratší než u strukturálních a kohezních fondů, což by umožnilo větší flexibilitu. U investičních projektů se budou muset vlády povinně podílet na jejich spolufinancování z národního rozpočtu.

Jaké daně do rozpočtu přispějí?

Do rozpočtu by mohly kromě peněz od jednotlivých vlád přicházet peníze i z jiných zdrojů, například z plánované daně z finančních transakcí. Konečné slovo k tomu, jaké daně by měly putovat do nového rozpočtu, by měly mít vlády.

Zvláštní rozpočet pro eurozónu financovaný z daní určených na tento účel a příspěvků od zemí prosazuje hlavně Francie. Nizozemsko a některé další severní země EU mají o rozpočtu pochybnosti. Německo se snaží být mostem mezi těmito skupinami, dává přednost omezenému rozpočtu s výplatou peněz podle pokroku v zavádění strukturálních reforem.

zdenek43 ( 22. února 2019 17:45 )

Lisabonská smlouva v praxi: co se změní pro Česko 4. listopadu 2009 + Oslabení hlasu Česka - Co to bude znamenat v praxi? Kritici smlouvě vyčítají, že čtyři nejlidnatější a největší země (Německo, Francie, Itálie a Británie) mohou společně zablokovat jakýkoli návrh. A ty samé čtyři země mají tolik obyvatel, že jim stačí sehnat jen jakýchkoli jedenáct malých a v některých oblastech si prosadí cokoli. Velké země získají více hlasů při rozhodování na půdě Evropské unie na úkor malých. Podle nového systému bude od roku 2014 pro schvalování některých evropských "zákonů" nutný souhlas alespoň 55 procent členských států, ve kterých zároveň žije alespoň 65 procent unijních obyvatel. + Česko ztratí možnost samostatně blokovat některé návrhy. Právo veta se zruší celkem v 70 okruzích. Nejpodstatnější z nich jsou ekologie, energetika a otázky spojené s přistěhovalectvím. -- P R I S T E H O V A T E L S T V I M !!!!!!!!! -- Výhodou je rychlejší rozhodování. Záporem toho je, že nám bude Unie moci předepsat například pravidla pro přistěhovalce či různé ekolimity i proti naší vůli. .....atd.atd.

zdenek43 ( 22. února 2019 17:40 )

takze Nemcouri a Frantici si NAPLANOVALI . . . a podle TOHO se TO v EU rozepise!!!!!!!!!!!!!! to skutecne soudruh Hitler by KOUKAL JAKO TELE NA NOVA VRATA jak se daaaaa OBSADIT Evropa bez jedineho vystrelu a z KRSLA DOMOVA .......... joooooooo nazorna UKAZKA - jak veskutecnosti plati LISABONSKA SMLOUVA - - tu Lisabonskou smlouvu , kterou Vaclav KLAUS st. nechtel podepsat a SOUDRUZI za NECINNOST?? ho chteli hnat za VELEZRADU pred SOUD . . . . . . . Klause obviníme z velezrady, plánuje senátorka - 2009 - Proevropští politici přemýšlejí, jak přitlačit na prezidenta Václava Klause, aby podepsal lisabonskou smlouvu. Uvnitř ČSSD vzniká plán popohnat prezidenta před soud pro velezradu. Nebo mu "jen" odebrat pravomoci, protože není způsobilý svůj úřad vést. "Prezident je součástí moci výkonné a ta je podřízena moci zákonodárné. Jestliže prezident nekoná v souladu s ústavou a nerespektuje rozhodnutí moci zákonodárné, a ta je odvozena od vůle lidu, tak by bylo možné to kvalifikovat jako velezradu," řekla pro on-line deník TÝDEN.CZ senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD). Tato žaloba přichází úvahu, pokud prezident "jedná proti územní celistvosti státu, jeho suverenitě nebo demokratickým základům". Použít by se přitom mohl podle senátorů i další paragraf. Parlament může rozhodnout, že dočasně pozastaví výkon prezidentského úřadu a jeho kompetence přenese na předsedu sněmovny a předsedu vlády. "Když prezident nekoná, co konat má, dá se dovodit, že není způsobilý, a pak je na zvážení, zda ty kompetence má mít. To je článek 66 ústavy," popisuje Gajdůšková.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa