Německý exprezident káral český nevděk a chválil EU. Gauck má metál Karla IV.

Autor: bud - 
21. 1. 2019
18:55

Evropská unie rozhodně nemá své nejlepší roky za sebou, zároveň se ale musí reformovat. Je o tom přesvědčen bývalý prezident Německa Joachim Gauck. Podle něj je ale potřeba, aby si skeptické národy jako Češi uvědomily, co jim Unie dává. „Všechny starší generace musely aspoň jednou do války. To je dnes nepředstavitelné,“ řekl při své přednášce na pražské Univerzitě Karlově.

„Češi se dodnes dívají na vztahy se západní Evropou a aliancemi s obzvláštní citlivostí, i když dobrovolně přistoupili,“ podivuje se německý exprezident Joachim Gauck. Podle něj si Češi nedokážou plně uvědomit, co jim spojenectví v EU dává.

Gauck kritizuje také českou skepsi k EU, kterou považuje za pomýlenou. „85 % Lucemburčanů považuje EU za dobrou věc. V EU je v průměru 60 %, ale v Česku je to jen 34 %, nejméně v EU. Ve skutečnosti se nám nedaří špatně, ale cítíme se špatně. Situace je dobrá jako desetiletí ne,“ řekl Gauck s tím, že Česko díky členství v EU „těží“ jako nikdy dříve. A také zaryl do toho, že to uznává více než 60 procent Čechů. Přesto prý EU nevěří.

Gauck zároveň vyzval studenty na přednášce k tomu, aby si nastudovali například situaci Portugalska před vstupem do EU. „Jaká je tam situace? A jak to bylo před EU? Absolutní chudoba a hrozná situace. A dnes jsou ty státy v blahobytu. Je potřeba to mít na paměti,“ apeloval obecně na Čechy.

Gauck: EU přežije, jen se musí změnit

Podle Gaucka EU přežije, i když částečně rezignovala na hledání kompromisu mezi východními a západními státy nebo na hledání dostatečně ambiciózních řešení, například v oblasti migrace.

„Spousta občanů naráží na Brusel, který přebírá více pravomocí, než chtějí. A narážejí na byrokratickou elitu a rozhoduje o něčem, o čem občané nehlasovali. Na jednom konci debaty máme proud, který chce prohloubení EU a „státy evropské“, druhé hlasy chtějí EU jako koordinační centrum samostatných států,“ uvedl Gauck. A dodal, že doufá v jakousi třetí cestu s kompromisem.

Potřebujeme společná řešení pro malé i velké země, více spolupráce a více rozhodnosti, to je třeba potřeba u migrace. Musíme kontrolovat přistěhovalectví, ale nechceme vytvářet nové vnitřní hranice. Ani nevím, jak by to mohlo jít,“ řekl na přednášce s tím, že Evropě chybí razantnost v rozhodnutích a vynucování dříve dohodnutých smluv a pravidel. Jako příklad uvedl nynější spory o rozpočet Itálie, kdy EU poprvé v historii odmítla plánovaný rozpočet země.

„Čeká nás zkouška“

„Volby EP bude ta největší zátěžová zkouška EU, takřka všude jsou populistické a radikální strany, které se někde dostávají i k moci,“ předvídá Gauck. Podle něj to ovlivní i skutečnosti, že východním zemím, jako je Česko, chybí třeba zkušenosti s integrací cizinců.

„Střední Evropa nemá velké zkušenosti, jak nakládat s cizinci, a lidé neví, proč by tam měli žít cizinci a migranti jako třeba ve Francii. Přitom tam získali své místo ve společnosti a vznikl pocit, že cizinec nemusí být hrozbou. Ale na východě se lidé obávají něčeho, co neznají, a mají antipatii, protože je tam cizinců málo,“ myslí si Gauck.

Joachim Gauck, prezident Německa v letech 2012 až 2017, vystoupil v pondělí v Praze před studenty Karlovy univerzity poté, co převzal mezinárodní Cenu Karla IV., kterou uděluje univerzita a město Praha. Ocenila tak jeho přínos česko-německým vztahům a to, že se celý život zasazoval o lidská práva. Význam EU a její přínosy pro svobodu a demokracii vyzvedl i v rámci děkovného projevu. Uvedl také, že věří, že odchod Velké Británie z EU nezmění nic na její přitažlivosti.

Video „Všechno zdraží, klesnou platy.“ Ekonom popsal realitu czexitu. - Andrea Ulagová, Aleš Brunclík

Milisu ( 22. ledna 2019 08:03 )

Ať táhne kázat jinam pan president, příklad migrace ve Francii??? Neví co mluví Francouzi pracuju na cmoudy, ty pouze delaj bordel, ale pracovat nikdy nebudou. /jejich víra jim to nedovoluje/, keci a keci, Francie a je nezvládá, ani policie nemůže do různých čtvrtí, bojí se tam jen projet autem, tak co nám tady maže med nacek,. Tohle my tady nechceme! Pryč z EU jako Británie. Lepší spojenectví s Ruskem, než pod nadvládou EU!

zdenek43 ( 22. ledna 2019 01:35 )

Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru. Na rozdíl od Konečného řešení židovské otázky nebylo záměrem nacistů Čechy zlikvidovat, ale germanizovat je. .... a udelat si z CECHU OTROKY ......... Na rozdíl od židů měli Češi alespoň to štěstí, že nebylo rozhodnuto o jejich bezprostřední fyzické likvidaci. Heydrichův plán tedy spočíval v tom, že v době vedení války je třeba udržet na území protektorátu klid, aby mohl nerušeně fungovat zbrojní průmysl (pro nacisty byla důležitá plzeňská Škodovka, brněnská Zbrojovka a řada dalších podniků). Germanizace obyvatelstva měla z tohoto důvodu proběhnout až po vítězném ukončení války, kdy mělo být „rasově nevhodné“ obyvatelstvo vystěhováno někam na Sibiř. U „použitelných“ rolníků, dělníků či řemeslníků se plánoval o něco lepší osud v podobě vysídlení do obsazených oblastí na východě, například na Volyň. Je poměrně málo známou skutečností, že plány na vysídlení českého obyvatelstva nezůstaly jen na papíře, ale v některých oblastech byly skutečně realizovány. Nacisté měli v úmyslu vytvořit postupně se rozšiřující německé enklávy na českém území, které by byly propojeny se sousedními župami v Německu či Rakousku. Tak by bylo české obyvatelstvo zatlačováno do stále menšího prostoru. Jako první začalo vystěhování obyvatelstva z oblasti rozšiřovaných vojenských cvičišť. Nejdříve byli postiženi lidé žijící v obcích na Drahanské vrchovině, kde padlo rozhodnutí o vystěhování již v roce 1940. Prvních pět vesnic bylo vyklizeno do konce března 1941. Následovaly další fáze a celkem muselo do dubna 1945 odejít obyvatelstvo 33 obcí v počtu přesahujícím 18 000 osob. Ještě horší situace nastala v prostoru Benešovska a Sedlčanska, kde vzniklo rozsáhlé cvičiště zbraní SS. Postiženo tím bylo okolo 30 000 lidí a vyklizení (částečné, nebo úplné) postihlo přes 70 vesnic a větší množství osad. Totéž se dělo v podhůří Brd.

zdenek43 ( 22. ledna 2019 01:21 )

Německo potřetí začalo světovou válku, jen trochu jinak ....... A možná to prý i skončí podobně jako minule Byl to německý zájem rozbít Ukrajinu, stejně jako rozbít Balkán, Jugoslávii. Byli to Němci, kteří jásali, když se rozpadlo Česko a Slovensko. Všimněte si, že jediný, kdo se sjednotil, bylo přitom východní a západní Německo (NDR a SRN). A dneska je to tedy Německo, které vítězí v takzvané třetí světové válce. Poprvé ale vítězí nikoli zbraněmi, ale snaží se o to ekonomicky. A jako vždycky, tak i nyní to Němci zase přepískli. Domnívají se, že euro bylo dobře vymyšlené. Jenomže to je přece politický projekt, a proto má takové ekonomické problémy. Nikdo si není jistý, jestli to ustojí nebo ne. A samotná Evropská unie? To je také něco, co je k pláči.

HeliSvo ( 21. ledna 2019 21:20 )

Je mi starého pána líto, asi mluví z hladu. Od Mnichova, přes rok 1945 a 48, přes rok 1968 - vždycky nás evropské "demokracie" hodily přes palubu. Zatímco žraly z kolonií, kde přišly bezpracně ke stovkám miliard USD, my tu dřeli na svém, za své ale pro cizí pány. Tak ať ty miliardy vrátí "rozvojovým" zemím, které vyplundrovaly a bude konec migrace. Banda úředníků bez nejmenšího rozhledu a sebereflexe nám bude kázat, jak máme žít? Ani náhodou. Jsou už daleko horší, než bylo proklínané RVHP. Kam jsme to jen vlezli.....

tomik007 ( 21. ledna 2019 21:09 )

A na jaky strane ten Gauck vlastne valczil ???

Zobrazit celou diskusi
Další videa