Levnější placení dovolené i bič na Google: Europoslanec odhalil plány EU

Na jedné straně by měli Češi ušetřit na bankovních poplatcích, pokud posílají platby do zahraničí. Na druhé třeba při výběru z bankomatu, kdy neví, která ze dvou nabízených směn je pro ně výhodnější. Typicky třeba během dovolených.

„Návrh by měl přinést rozšíření výhod, které požívají už zhruba deset let občané a firmy v zemích eurozóny. Když posílám peníze z Ústí nad Labem do Drážďan, což je několik desítek kilometrů, platím poměrně vysoké bankovní poplatky. Kdežto, když jsem v členské zemi, která platí eurem, posílám například peníze z Kypru do Drážďan, což je tři tisíce kilometrů, je to téměř bez poplatků. To není normální,“ popsal Ježek.

Náhradní „grilovačku“ Babiše v europarlamentu neřeší. Premiér tvrdil opak

Zahraniční platby stojí řádově v Česku nejčastěji kolem stovky. Podle dopadové studie Evropské komise se poplatky u transakcí do 100 € (do 2600 Kč) v ČR pohybují v rozmezi 7,5 - 9,5 € (tedy kolem 200 až 250 korun). Podle návrhu by tak minimálně v rámci převodu peněz mezi eurovými účty měl být výrazně levnější. A europoslanci chtějí to samé i pro účty vedené v korunách.

„Co by se mělo stát zhruba na jaře, pokud někdo z ČR posílá ze svého eurového účtu peníze do Německa nebo jiné země eurozóny, poplatek za to by neměl být vyšší, než když posílá peníze v rámci ČR. Navíc Evropský parlament chce, aby se to vztahovalo i na účty v korunách a jiných měnách, než je euro. Rada to nechce, takže o to ještě svedeme boj,“ vysvětlil člen Hospodářského a měnového výboru.

Europoslanec Petr Ježek byl zvolen za hnutí ANO, začátkem roku 2018 se s ním ale rozešel | Archiv Petra Ježka

„Giganty zdaníme tak jako tak“

Ježek zároveň působí jako předseda Zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky. Z první ruky tak řeší mimo jiné praktiky internetových gigantů, jako je Google, Facebook nebo Apple, kteří se snaží vyhýbat placení daní. Například Apple získal v minulosti v Irsku nedovolené úlevy na daních ve výši 13 miliard eur, tedy asi 300 miliard korun. Kromě obří pokuty se po tomto incidentu začal tento problém řešit ještě intenzivněji, a to nejen na úrovni EU.

„Když někde firma nabízí prodej dat nebo prodává reklamu, tak pak by byl daněn její příjem z těchto aktivit třemi procenty. Má to mnoho odpůrců, zemí, které profitují z toho, že ačkoliv tam ty firmy negenerují zisk, tak mají výhodné daňové podmínky a daní tam, je to nespravedlivé,“ upozorňuje bývalý diplomat, podle nějž se proto nejedná o férovou hospodářskou soutěž. Internetové firmy totiž platí na daních výrazně méně, než ty tradiční. 

Od roku 2020 tak buď bude zavedena paušální daň z digitálního obsahu 3 %, aby se země o společnosti nemohly přetahovat, nebo se dospěje k mezinárodní dohodě, která by v ideálním případě mohla vyřešit problémy se všemi nadnárodními firmami.