Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Moskva vidí v rozhovorech s Washingtonem příležitost obnovit svou špionážní síť ve Spojených státech, píše web stanice CNN s odvoláním na současné i někdejší americké činitele. USA a Rusko se dohodly na jednání o oživení svých velvyslanectví a konzulátů v obou zemích. Moskva podle amerických činitelů chce pod diplomatickým krytím na své zastupitelské úřady ve Washingtonu, New Yorku nebo Houstonu znovu dosadit zpravodajské agenty.
Mocnosti se o jednání o velvyslanectvích domluvily po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a po následném setkání delegací obou zemí v Rijádu, při kterém se mimo jiné hovořilo i o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Ve čtvrtek se ruská a americká delegace sešly v Turecku, aby prodiskutovaly detaily týkající se zastupitelských úřadů, jako je počet zaměstnanců, víza, diplomatické bankovnictví a další provozní záležitosti. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že šlo o konstruktivní rozhovory, na které „v nejbližší době“ naváže další schůzka.
Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Ethan Hertweck (†21) přišel o život při obraně Ukrajiny před ruskými nájezdníky. Lidé mu vzdali hold na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu), dorazili i jeho rodiče.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině má širší důsledky pro evropskou a mezinárodní bezpečnost. Evropská unie a její členské státy od počátku zdůrazňovaly potřebu ukončit tuto válku prostřednictvím komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém bude dnes diskutovat takzvaný Coreper, velvyslanci členských států EU v Bruselu. Text tedy ještě může doznat změn.
„Pokud jde o Ukrajinu, objevil se nový impuls, který by měl vést ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru. Je proto důležité, abychom si vyměnili názory na to, jak Ukrajinu dále podporovat, a rovněž na principy, které by měly být do budoucna respektovány,“ napsal šéf unijních summitů António Costa ve zvacím dopise unijním vůdcům.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.