Blesk tlapky podpoří psí hospic: Dostane výtěžek festivalové tomboly. Přispějte i ve speciální sbírce
V rámci letošního Festivalu Blesk tlapek se redaktorky tohoto projektu rozhodly podpořit psí hospic Dejte nám šanci v Bukovince na Blanensku. Jeho svěřencům darují nejen výtěžek festivalové tomboly, ale i peníze ze speciální sbírky na Donio, která právě startuje.
Psí hospic v Bukovince, jehož posláním je péče o staré a nemocné psy, funguje už 11 let. Jeho duší je Eliška Vafková, které za tu dobu prošly rukama stovky zvířat. Některým se podařilo najít ještě i hezké domovy, většina u ní ale spokojeně dožila.
Na fyzioterapie
Peníze spolek využije na veterinární péči, konkrétně na pravidelné fyzioterapie pro psí staroušky. „Fyzioterapeutka k nám dochází každý týden. Máme tu pejsky, kteří už špatně chodí nebo nechodí vůbec, a těm velmi rehabilitacemi a masážemi pomáhá a ulevuje jim,“ vysvětlila Eliška
Komu pomůžeme?
Mezi těmi, kdo peníze ze sbírky využijí, je stařičká fenka mopse Daisy, která kvůli zúženému páteřnímu kanálu neovládá zadní nožky. Díky fyzioterapiím se občas na nohy postaví a zvládne udělat i pár krůčků, na vycházky ale používá vozíček. Peníze pomohou i ochrnutému německému ovčákovi Čanymu, který je v péči spolku na dožití, feně irského vlkodava Aiše, která, ač je mladá, má od narození vážné pohybové problémy, bernardýnce Amálce, která byla odebrána za týrání, což se podepsalo na jejím zdraví, a německému ovčákovi Plyšákovi.
Nemalé peníze
Fyzioterapie stojí spolek nemalé peníze. „Vynakládáme na ně zhruba 10 000 korun měsíčně. Je to ale potřeba.Jsme tu ale od toho, abych se o tyto staré a nemocné psy starali, abychom je udrželi ve formě co nejdéle a zbytek života jim co nejvíce ulehčili a zpříjemnili,“ řekla Eliška s tím, že peníze ze sbírky jim proto velmi pomohou.
Jak pomoci?
Všichni, kdo by chtěli psí hospic v Bukovince podpořit, mohou přispět do sbírky ZDE na platformě Donio.
Spolu až do konce
Na myšlenku založit spolek, který bude jakýmsi psím hospicem, přivedla před lety Elišku neutěšená situace v útulcích. „Takových těch klasických, kde psi žili zavření v kotcích, trávili tam dny o samotě, a sami, opuštění také odcházeli za duhový most,“ řekla. „Pes si za to, co člověku dal, za to, že mu věnoval celý svůj život, zaslouží něco víc. Potřebuje někoho blízkého, kdo s ním bude do konce,“ dodala.
Staří, nemocní
Psi do spolku přicházejí z útulků. „Většina útulků nás už zná, spolupracují s námi, sami nás oslovují s žádostmi o umístění starých a nemocných pejsků,“ popsala Eliška s tím, že se na ně ale obracejí i sami majitelé, kteří už péči nezvládají, nebo příbuzní po zemřelých majitelích, kteří shrábnou majetek, pro psa ale místo nemají. „Přijímám i psy z různých kauz, které řeší úřady a veterinární správa, psy týrané a z množíren,“ dodala.
Daří se i adopce
I když se spolek ujímá především starých, nemocných a handicapovaných pejsků, daří se některé z nich ještě i umisťovat do nových domovů. „Zhruba čtvrtina jich odchází do adopce, daří se nám umisťovat i ty staré. Máme své stálé odběratele, kteří si od nás berou jednoho starého pejska, a když ho dochovají, přijdou si pro dalšího,“ popsala Eliška.
Já paní Elišku sleduji už roky, nejen proto, že útulek je nedaleko, ale pro to, jak záslužnou činnost dělá. Já miluji psy a obecně zvířata, ale nemohla bych pracovat se starými a nemocnými zvířaty, strašně bych trpěla. Nedokázala bych oddělit od toho emoce. Moc takové lidi obdivuji. Tak aspoň útulky podporuji, vč. tohoto.