Štěňata z množíren, která prodávaly, umírala. Tyranky hrají před soudem na city
Od množitelů vykupovaly nemocná, od fen předčasně odstavená štěňata, falšovaly jejich očkovací průkazy a pak je prostřednictvím inzerátů přeprodávaly. Štěňata pak často u nových majitelů umírala, to je ale nezajímalo. Důležitý byl pro ně zisk, který šel do statisíců. U soudu, který teď jejich případ řeší, si překupnice Iveta Brixová a Sandra Peštová sypaly popel na hlavu.
Brixová, která byla původně kadeřnice, uvedla, že v minulosti chovala a vystavovala psy. „Nechtěla jsem, aby to tak sklouzlo, nechtěla jsem nikomu ublížit, ani psům ani lidem,“ prohlásila. „Po poradě s veterinou jsem si udělala kurz a pak jsem zjistila, že živnostenský list, který je správný, mít nemůžu. Poradili, že si můžu udělat výcvik psů a chov zvířat. Celou dobu jsem myslela, že to mám správně,“ tvrdila s tím, že zpočátku vystavovala kupní smlouvy a příjmy zdaňovala, měla i svou účetní.
O množírnách slyšela
Když soudce prohlásil, že některá zvířata musela působit na první pohled nezdravě, tvrdila, že to nepoznala. „Já opravdu, opravdu nevěděla, že jsem prodala nemocné zvíře. Snažila jsem se prodat zvířata, která byla v pořádku,“ dušovala se. Na dotaz, zda jí byla známa problematika množíren, řekla jen, že o tom slyšela.
Asi jsem chybila
Připustila také, že se na ni podvedení zákazníci obraceli a žádali peníze zpět. „Snažila jsem se nahrazovat škody. Taky se vyskytli lidi, kterým jsem náhradu nepřiznala, protože jsem si myslela, že to není moje vina,“ řekla. „Asi jsem hodně pochybila,“ dodala.
Hrála na city
Po dotazu soudce, jak by nepodmíněný trest zasáhl do jejího života, se rozbrečela. „Mám ještě patnáctiletou dceru. Syn chodí do práce a já jsem doma s vnukem, který byl synovi svěřen do péče. Pečovala jsem i o maminku, která umírala na rakovinu,“ hrála na city.
Závislá na pervitinu
Peštová, která má dítě se synem Brixové, vypovídala naprosto nesouvisle. Řekla, že má základní vzdělání, kromě krátkodobých brigád nikdy pořádně nepracovala, léčila se v Bohnicích ze závislosti na pervitinu, léčbu ale nedokončila. Teď žije na ubytovně s přítelem, o syna se nestará, má ho v péči otec. „Mám co dělat, zabezpečit sama sebe, natož svého kluka. Jsem ráda, že je u něj,“ prohlásila.
Nejsem zvěrolékař
Kšeftů, které s Brixovou provozovaly, litovala. „Je mi líto, co jsem dělala … ona má živnost, já nejsem zvěrolékař, já jsem nevěděla,“ koktala nesouvisle. „Oni mají víc peněz. V té rodině musel člověk poslechnout, aby měl střechu nad hlavou. Dokud jsem spolupracovala s ní, měla jsem střechu, měla jsem syna u sebe,“ prohlásila s tím, že Brixová chtěla, aby vzala všechno na sebe.
Dohoda je možná
Soud bude pokračovat v červnu, kdy by měl padnout už i rozsudek. Do té doby chce doložit listiny ohledně opatrovnického soudu týkající se syna Peštové, který je zároveň vnukem Brixové. „Kdykoliv v průběhu, než začneme znovu jednat, mohou strany přistoupit k určité dohodě o vině a trestu. Vina je prohlášena, pořád ta možnost existuje, pokud najdete společnou řeč. Soud se nebrání tomu schválit i dohodu,“ uvedl předseda senátu Josef Mana.
👍👍👍👍