Neděle 24. října 2021
Svátek slaví Nina, zítra Beáta
Polojasno 9°C

Blesk Ordinace naposledy otevřela v Praze: Odborníci z VFN o pěti problémech, které trápí Čechy!

Aktualizováno -
13. října 2021
11:47
Autor: Iva Dvořáková - 
13. října 2021
05:00

Šestitýdenní pouť Blesk Ordinace po městech České republiky dnes skončila! Až do 18. hodiny byla možnost navštívit Blesk Ordinaci na Karlově náměstí v Praze. Poslední preventivní odpoledne pro Pražany pořádal deník Blesk s lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

VFN s tradicí akademické medicíny

Všeobecná fakultní nemocnice patří v současnosti k nejdůležitějším zdravotnickým zařízením a k největším fakultním nemocnicím v Česku. Zároveň má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR. Je hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a největším výzkumným medicínským pracovištěm u nás. Poskytuje základní a specializovanou péči dětem i dospělým ve všech oborech.

Nemocnici tvoří 43 zdravotnických pracovišť, má cca 5700 zaměstnanců a 2000 lůžek. Ročně je zde hospitalizováno 45 tisíc pacientů a ambulancemi projde víc než jeden a půl milionu lidí.

Špičková high-tech medicína na světové úrovni

● Životy dětí i dospělých zachraňují lékaři pomocí extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), která krátkodobě dokáže nahradit činnost srdce a plic.

První nemocnice v ČR, která používá podkožní senzor pro monitorování glykemie u diabetiků.

● První nemocnice v ČR, jež používá umělou inteligenci a strojové učení v oftalmologii, nukleární medicíně a radiační onkologii.

První nemocnice v ČR, která použila lék Remdesivir u pacientů s covidem-19.

● Jediná nemocnice v ČR, jež provádí kardiochirurgické výkony u primární plicní hypertenze.

Jediná nemocnice v ČR, která léčí dědičné poruchy metabolismu.

Na nádory střev se stále zbytečně umírá

Odpovídá: Prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel VFN v Praze

V loňském roce byla částečně omezena prevence. Už se podařilo u onkologických pacientů dohnat zpoždění?

Z velké části ano. Počty preventivních vyšetření rostou a vracíme se na běžnou úroveň, jak jsme byli zvyklí.

Jací jsou Češi pacienti?

Generalizování není namístě. Někdo je vzorný, někdo až příliš úzkostný, někoho zase naopak prevence nezajímá vůbec.

Prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel VFN v Praze Prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel VFN v Praze | VFN, archiv Blesku

U kterých onkologických diagnóz je to nejnebezpečnější?

Asi největší rezerva je v prevenci rakoviny tlustého střeva. Preventivní vyšetření jsou totiž, na rozdíl od prevence nádorů prsu či děložního hrdla, poměrně nepříjemná a náročná na pacientovu motivaci. Přitom úmrtnost na nádory tlustého střeva je v ČR stále dost vysoká. Tady je určitě prostor pro zlepšení.

Co je podle vás základem péče o vlastní zdraví?

Existují tisíce rad ohledně zdravého životního stylu, mnohé z nich si navzájem odporují nebo se v čase mění. Z pohledu onkologické prevence doporučujeme pár jednoduchých pravidel: nekouřit, hýbat se, nemít nadváhu, hlídat si mateřská znaménka a chodit na prevence.

Vloni pandemie prověřila české zdravotnictví. Jak vy osobně vnímáte jeho úroveň?

České zdravotnictví obstálo během pandemie mimořádně. Poskytuje velmi kvalitní péči za rozumné peníze. Buďme rádi, že je takové, jaké je.

Každý pohyb se počítá!

Odpovídá: Doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., 3. interní klinika VFN a 1. LF UK

Jak je na tom naše populace s pohybem v souvislosti s civilizačními chorobami?

Kvůli lockdownu se situace v populaci zhoršila, běžnou aktivitu jsme omezili o 30 %, sportování o 90 – 100 %. Teprve v posledních týdnech se to velmi pomalu rozbíhá. Nicméně populace to »odnesla« nárůstem hmotnosti a samozřejmě ztrátou zdatnosti, která nejvíce ovlivňuje zdravotní prognózu, zvláště ve vyšším věku.

Jaké sporty doporučujete lidem s nadváhou, s diabetem, vysokým krevním tlakem?

Nemusí se jednat přímo o druhy sportů, klidně stačí navyšovat počet kroků na den, dopřát si delší procházky. I diabetik a pacient s vysokým krevním tlakem však může mírně posilovat, a může dokonce i závodně sportovat. V tom případě by se měl ale poradit s lékařem a monitorovat si krev i krevní tlak a hodnoty glykemie v souvislosti s pohybem. K tomu může využít i aplikaci Čas pro zdraví.

Jak často bychom se měli hýbat, abychom si zlepšili své zdraví?

Každý pohyb se počítá. Ale jasná data jsou, když se zvedá fyzická zdatnost. Ta se optimálně zvyšuje při minimální frekvenci »tréninku« či pohybové aktivitě 3 – 4 x týdně. U seniorů jsou výhodnější kratší tréninkové jednotky, ovšem denně.

Dobré zázemí pomáhá při stresu

Odpovídá: PhDr., PaedDr. Pavel HARSA, Ph.D., MBA, vedoucí klinický psycholog VFN Praha

Zhoršilo se naše duševní zdraví a pohoda po zkušenostech loňského roku?

Celkově to nelze jednoznačně konstatovat, je ale pravda, že »covidové období« mělo u řady lidí dopad na jejich psychický stav – nárůst psychické nepohody, zvýšená konzumace alkoholu, větší závislost na internetu, což mělo u řady lidí vliv na zhoršení duševní pohody. Navíc se ukazuje, že řada osob má »zkušenost« s tzv. postcovidovým syndromem, který má různé projevy včetně duševních.

Tým lékařů z Psychiatrické kliniky VFN provedl i průzkum dopadů pandemie, co přinesl?

Ukázalo se, že se na jedné straně snížil počet kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích, na druhou stranu ti pacienti, kteří přišli, si nejčastěji stěžovali na depresivní či úzkostné stavy. Z tisícovky respondentů trpí téměř deset procent lidí těžkou depresí. Dalším dvaceti procentům lékaři diagnostikovali mírnou až střední depresi. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou míru úzkosti.

Jak si udržovat psychickou pohodu?

Hodně záleží na tom, jak každý z nás žije. Je nezpochybnitelným faktem, že lidé, kteří mají vybudované dobré zázemí partnerské, pracovní, volnočasové a společenské, bývají v životě psychicky odolnější a stresové situace lépe zvládají.

Krev je při léčbě nenahraditelná

Odpovídá: MUDr. Daniela Dušková, Ph.D., primářka Fakultního transfuzního oddělení VFN

Proč dávat krev a kdo se může stát dárcem?

Krev a transfuzní přípravky z ní vyrobené jsou stále nenahraditelnou součástí léčby celé řady onemocnění. Bez dobrovolných dárců krve by tak nebylo možno léčit mnohá chronická onemocnění, provádět akutní i plánované operační výkony, poskytovat péči během porodu a po něm a podobně. Dobrovolným dárcem krve se může stát každý zdravý člověk ve věku 18 – 60 let, který váží alespoň 50 kg.

Jak by měl o sebe pečovat dobrovolný dárce krve?

Dárce krve a krevních složek před každým odběrem podstoupí přímo na transfuzním oddělení vyšetření lékařem, který posoudí i to, zda darování krve nemůže u konkrétního dárce negativně ovlivnit jeho zdravotní stav a zda odebraná krev nemůže poškodit příjemce. Dárce by se bezprostředně před darováním krve nebo krevních složek měl vyhnout alkoholu, cigaretám a tučné stravě, k odběru by měl přijít odpočinutý. Po odběru je vhodné vyhnout se fyzické námaze, odpočinout si a doplnit tekutiny.

Zásadní je včasná diagnostika

Odpovídá: MUDr. Marek Fichtl, Oční klinika VFN a 1. LF UK

Jakou roli hraje prevence při nemocích očí?

Existují oční choroby, u kterých je důležitá prevence. Riziko vzniku onemocnění zvyšuje kouření, nadváha a vysoká hladina cholesterolu. Prevencí je především zdravý životní styl.

Jaká je naše populace?

Ne všem očním onemocněním lze předcházet prevencí, důležitá je proto včasná diagnostika. Mnoho lidí pociťuje první problém se zrakem okolo 40. roku života – přestávají dobře vidět na blízko. Situace je rychle vyřešena předpisem adekvátní brýlové korekce, ale pouze při komplexním očním vyšetření lze odhalit i další onemocnění očí, například zelený zákal.

Pokud si zakoupíte první čtecí brýle v drogerii, riskujete, že případné oční onemocnění nemusí být odhaleno. V rámci preventivních prohlídek je nově zahrnuta možnost očního vyšetření pacientů ve věku od 45 let do 61 let.

Blesk Ordinace v Ostravě táhla! Ostravská fakultní »proklepla« 1350 pacientů!

Video Blesk Ordinace v Ostravě táhla! Ostravská fakultní »proklepla« 1350 pacientů! - Markéta Volfová, Lukáš Červený

Zobrazit celou diskusi
Další videa