Příčina „long covidu“ odhalena? Vědkyně přišla se zásadním objevem, hlavní roli hrají sraženiny

Profesorka Resia Pretoriusová ze Stellenboschské univerzity zkoumala vzorky krve jedenácti lidí trpících dlouhodobým covidem a třinácti zdravých jedinců. „Našli jsme vysoký počet zánětlivých molekul uvězněných v mikrosraženinách v krvi lidí s dlouhým covidem,“ vysvětlila Pretoriusová. Na studii upozornil server DailyMail.

Podle týmu vědců by tyto sraženiny mohly narušovat distribuci kyslíku a důležitých živin po těle, což by vysvětlovalo nejobvyklejší symptomy – tedy chronickou únavu, bolesti hlavy a problémy s dýcháním.

Na prvním obrázku poskytnutém týmem vidíme zdravou krevní plazmu. Na druhém obrázku je vyobrazena mikrosraženina zvýrazněná fluorescenční kapalinou.

Vlevo vidíme zdravou krevní plazmu. Napravo vidíme mikrosraženinu se zánětlivými molekulami u člověka s "long covidem" | Resia Pretoriusová

O souvislostech mezi covidem a sraženinami mluvili vědci už dřív. Nemoc dokáže na počátku infekce (tedy brzy po nakažení) narušit rovnováhu mezi látkami podporujícími srážlivost a těmi podporujícími ředění krve, což může v některých případech skončit až smrtí.

Výsledky studie potvrzuje i nedávný výzkum irské univerzity The Royal College of Surgeons. Místní vědci odhalili, že lidé, u kterých se později rozvine „long covid“, měli ihned po nakažení virem v krvi více sraženin než ti, kteří se z nemoci vyléčí bez dlouhodobých následků.

Bojácnější páry mají lepší sex. Pandemie probudila chtíč, potvrdili vědci

Kliniky nejsou, pomůže jedině internet

Ministerstvo zdravotnictví slibovalo Severnímu Irsku otevření klinik specializovaných na pomoc lidem s dlouhým covidem na konci října. Nedávno ale přiznalo, že dosud nenasbíralo dostatečná data k tomu, aby určilo, jakou péči tito lidé vlastně potřebují. K tomu, aby se shromáždilo alespoň minimum dat potřebných k analýze, potřebuje podle mluvčího resortu ještě několik měsíců.

Anglie mezitím pacientům s dlouho trvajícími symptomy poskytuje pomoc už od loňského listopadu. To se nelíbí 27leté Zoe McNulty, rodačce ze severoirského Londonderry, která závisí jen na informacích z internetu a online podpůrných skupinách.

„Vidíte lidi, kteří v Anglii docházejí do těchto klinik a kterým se daří skvěle,“ řekla Zoe serveru BBC. „Kdybych měla takovou kliniku už před několika měsíci, bylo by mi teď lépe? Nechali mě ve tmě, abych se s tím vypořádala sama.“

McNultyová se pravděpodobně nakazila během práce v lékárně. Kvůli dlouhodobému covidu musela přestat studovat i pracovat, a dokonce ukončit svůj tříletý vztah. „Mám strach, že by to takhle mohlo být už napořád. Že by tohle mohl být můj život,“ svěřila se.

„Covidová záda“ jako dozvuk pandemie. Bolest beder či lopatek hlásí většina dvacátníků

Lidé truchlí po starém životě

S „long covidem“ se potýká i severoirská zdravotní sestra a sportovní instruktorka Rebecca Loganová, podle které je situace „zoufalá a neomluvitelná“. „Touto dobou loni jsem se začala snažit sehnat odpověď na otázku, kdy získáme pomoc zdravotnických služeb,“ sdělila Loganová BBC.

„Obrovský počet lidí v pracovním věku zůstal bez jakékoli podpory nebo vedení ze strany NHS (britského Národního zdravotnického systému) a jsou víc a víc oslabení,“ dodala.

Loganová nyní chodí o holi nebo používá vozíček. Bez pomoci se kvůli velkým problémům s dýcháním nedostane daleko. „Nedávno jsem zorganizovala setkání lidí s dlouhým covidem a byli tam tak zoufalí lidé, někteří dokonce brečeli,“ sdělila novinářům.

„Lidé ve svých čtyřiceti, malé děti, všechny generace. Lidé, kteří truchlí po životě, který měli předtím, než je zasáhl dlouhý covid. Je to srdcervoucí.“