Lidé se učí kupovat kvalitní jídlo, cenu másla neovlivním, říká ministr Jurečka

Blesk.cz: Pane ministře, nemáte po testu kvality potravin, který Vaše ministerstvo udělalo, osobní averzi k výrobcům, kteří v něm neobstáli? Koupil byste si v Česku například onen několikrát kritizovaný luncheon meat?

„Ten bych si nekoupil, nikdy jsem ho nekupoval, nikdy ho doma nekupujeme. Na druhou stranu spoustu výrobců po tom testu mně psalo, že změní postupy při výrobě a sjednotí recepturu jak pro český, tak pro německý trh. Tady se ukazuje, že ten mediální tlak má své výsledky. Osobní averzi nemám.“

Lidé se učí dbát na kvalitu potravin a zlepšují se v tom 

Průzkum agentury Phoenix Reasearch pro Blesk ukázal, že 53 % Čechů dá v obchodě především na cenu. Jen 32 % má pak jako primární ukazatel kvalitu. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je to ale úspěch. „Podobný průzkum jsme si dělali zhruba před dvěma lety a tehdy 75 % lidí mělo jako hlavní kritérium cenu. Dnes jste prezentovali 53 %. Je vidět, že se v té společnosti něco mění,“ prohlásil.

Proti dvojí kvalitě potravin pak bojuje celé volební období. Výsledky jsou podle něj jasné. „Dalo dost práce přesvědčit většinu členských států EU, že to je problém. I předsedu Evropské komise Junckera, který poprvé historicky přiznal, že to je problém. Posunuli jsme se dál. Na výrobku máte dneska jasně definováno, že to je výrobek z Česka. Máte kvalitativní ukazatele jako Klasa a spotřebitel na základě těchto jednoduchých log má jasnou informaci o kvalitě a původu výrobků. Srovnání s Německem to je oblast, kde potřebujeme pomoc evropské legislativy,“ řekl.

Podívejte se na záznam celé debaty, jejímž hlavním tématem byla kvalita potravin nebo ceny másla:

Cenu másla ministr neovlivní

Jurečka zevrubně komentoval také raketově rostoucí ceny másla, které se aktuálně prodává kolem 60 korun za 250 g. „Ministr zemědělství není schopen ovlivňovat ceny potravin v maloobchodě. Já jsem schopen ovlivňovat, a to dělám, podporu ve vztahu k zemědělcům, popřípadě k potravinářům, aby byli schopni investovat, aby byli efektivnější, měli nižší náklady, měli popřípadě vlastní mlékárny, aby dokázali tu surovinu zpracovat na finální produkt a dát to zákazníkovi. Aby se snažili eliminovat ten obchodní řetězec, kdy tady jsou nekalé obchodní praktiky,“ řekl k tomu Jurečka.

Babišův právník to v debatě Blesku schytal: Lékaři se nechají uplácet za nadstandardy

„Zemědělci zápasí s postavením, které není férové, není rovnovážné – protože se ukazuje, že tu nejnižší marži má zemědělec,“ naznačil, kde je problém. O kartelové dohodě mlékáren prý ale nic neví. Zato obchodní řetězce prý často praktikují dvojí marže. „Dávají na potraviny dovezené ze země, kde ten řetězec sídlí, marži nižší, a na české výrobky dávají vyšší marži, což se ukázalo v loňském roce, že tady taková praxe bývá,“ dodal.

Co chce se zemědělstvím, kvalitou potravin, ale také cenami másla nebo energií dělat KDU-ČSL po volbách? Podívejte se:

Lidovci přitom také po volbách podpoří zrušení možnosti uzavírat smlouvy po telefonu, tedy praktiku, kterou využívají tzv. šmejdi. Zvednou ruku i pro snížení dotací na obnovitelné zdroje (mj. dotace na solární energii). Budou ale proti zestátnění vodovodní sítě, a to i přesto, že nadnárodní koncerny si na vodě přirážejí často i nehorázné peníze.

Lidovci by to chtěli vyřešit přísnější regulací. U antifosilního zákona, tedy snížení závislosti Česka na fosilních palivech, by podle Jurečky velmi záleželo na konkrétních parametrech zákona. Vyplynulo to ze simulovaného sněmovního hlasování, které se v rámci debaty Nákupní košík odehrálo.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz